Nevěsta IS se smí vrátit do Británie, rozhodl soud. Nemá ale vyhráno

Begumová je jednou ze tří londýnských školaček, které vycestovaly do Sýrie, aby se připojily k Islámskému státu (IS). Begumová, Amira Abaseová a Kadiza Sultanaová utekly v roce 2015 z domova ve věku patnácti a šestnácti let. Sultanaová zemřela při náletu v roce 2016, o Abaseové se nic neví.

Na území chalífátu cestovaly dívky tajně přes Turecko. V syrském městě Rakka, tehdejší baště Islámského státu, se pak Begumová provdala za bojovníka IS naverbovaného z Nizozemska. Její muž byl po čase zatčen a obviněn ze špionáže. Tvrdé výslechy přežil, ale z organizace Islámského státu byl vyloučen. Tento zážitek prý v mladé ženě vyvolal první pochybnosti o životě v teroristické organizaci.

Begumová, nyní již dvacetiletá, žila pod vládou IS déle než tři roky. V roce 2019 ji našli reportéři britského listu The Times v syrském uprchlickém táboře, kde pobývá dosud. Byla právě v devátém měsíci těhotenství. Chlapec, kterého porodila, později zemřel na zápal plic. Begumová reportérům prozradila, že už předtím přišla o dvě děti kvůli špatným životním podmínkám.

Kontroverzní rozhovor, který britskému deníku poskytla, pro ni měl velmi neblahé následky. Begumová tehdy uvedla, že rozhodnutí připojit se k extremistům nelituje. Řekla také, že popravu na vlastní oči nikdy neviděla. „Jednou jsem zahlédla useknutou hlavu v koši. Nijak mě to nešokovalo,“ dodala.

S blížící se porážkou Islámského státu prý utekla, protože měla strach o svůj život a také o život nenarozeného dítěte. „Už jsem nemohla vydržet utrpení a strádání, které pobyt na bojišti zahrnoval. Ale také jsem se bála, že pokud zůstanu, tak dítě, které mám porodit, umře stejně jako moje další děti. Tak jsem chalífát opustila. Teď se jen chci vrátit zpátky do Británie,“ řekla Begumová.

„Vím, co si o mně každý doma myslí podle toho, co o mně četli. Ale chci jen domů a mít své dítě,“ vyslovila své přání na závěr rozhovoru. Tehdejší ministr vnitra Sajid Javid ostře zareagoval. Prohlásil, že udělá vše proto, aby se Begumová nemohla do Británie nikdy vrátit a odebral jí britské občanství.

„Musíme mít na paměti, že ti, kteří opustili Británii, aby se připojili k IS, byli plni nenávisti k této zemi,“ zdůraznil tehdy v rozhovoru pro deník The Times.

O tom, že jí bylo odebráno britské občanství, se nejdřív dozvěděla její britská rodina prostřednictvím dopisu. Samotné Begumové ho ukázali reportéři televize ITV News, kteří setkání natáčeli. „Jsem trochu v šoku. Je to nepříjemné a frustrující. Vůči mně a mému synovi je to trochu nespravedlivé,“ reagovala tehdy mladá žena, která se proti rozhodnutí později odvolala.

Podle mezinárodního práva je totiž odebrání občanství možné pouze v případě, pokud jedinec nezůstane zcela bez občanství. U Begumové se nejprve spekulovalo o tom, že má bangladéšské občanství po rodičích. Země to ale rychle popřela a uvedla, že s ní nechce mít nic společného.

Advokát Begumové David Furner nakonec napadl rozhodnutí britského ministra vnitra ze tří důvodů. Krok byl podle něj nezákonný, protože ženu zcela zbavil státní příslušnosti. Vystavil ji tak riziku smrti nebo nelidského a ponižujícího zacházení a připravil ji také o možnost účinně rozhodnutí napadnout, jelikož jí neumožňoval návrat do Velké Británie.

Odvolací soud mu teď dal za pravdu a chce Begumové návrat umožnit, aby se mohla před odebráním britského občanství osobně bránit. Podle soudu k tomu neměla v syrském uprchlickém táboře „férovou příležitost“.

„Férový přístup a spravedlnost musí převážit nad obavami o národní bezpečnost,“ uvedli ke svému rozhodnutí soudci. Pokud prý bude obava o bezpečnost, vláda ji podle soudců může po příjezdu do země zadržet.

„Hluboké zklamání“ nad rozhodnutím soudu už dal najevo i Sajid Javid. Na svých sociálních sítích mu věnoval samostatný příspěvek, ve kterém upozornil na to, že pokud se Begumové podaří do země vrátit, země pravděpodobně přijde o jakoukoliv možnost ji v budoucnu vyhostit. Uvedl také, že její případ může potenciálně nastavit nebezpečný precedent u posuzování případů dalších lidí, kteří se přidali k Islámskému státu.

Rozhodnutí soudu také znamená, že britská vláda musí najít způsob, jak dvacetiletou ženu do země dostat, a to i přesto, že dříve uvedla, že jí nemíní pomáhat. Podle její právního zástupce je rozhodnutí soudu spravedlivé. „Britské spravedlnosti se nebojí, vítá ji. Ale zbavit někoho občanství, aniž by se měl šanci bránit, to není spravedlnost,“ uvedl.

Neznamená to ale, že by Šamíma balila kufry a měla vyhráno. Vláda zatím vojenský speciál nechystá, částečně možná i proto, že by to vedlo k velkému ztrapnění u britské veřejnosti, píše zpravodajský server BBC. Také je možné, že se proti rozhodnutí odvolá u britského nejvyššího soudu, a pokud chce uspět, měla by tak učinit co nejrychleji.

Ať už vláda reaguje jakkoliv, soud bude pokračovat dál. U Begumové totiž podle něj stále přetrvává riziko smrti vyplývající z toho, že přišla o britské občanství.

Samotná Begumová už od prvního rozhovoru s deníkem The Times částečně otočila. V rozhovoru s Quentinem Sommervillem, blízkovýchodním zpravodajem BBC, uvedla, že rozhodnutí přidat se k Islámskému státu lituje. „Uznávám, že to byla moje chyba se k nim přidat, byla jsem už dost zralá na to, abych se svobodně rozhodla. Po Británii nyní žádám odpuštění,“ prohlásila. Její osud teď bude záviset na dalších krocích britské vlády.