Článek
Didaktické testy letos skládalo téměř 74 tisíc maturantů. Z toho 67 tisíc v prvním termínu, což je o 4,4 tisíce žáků více než loni. Nejde o žádný populační výkyv, letos pouze Ministerstvo školství změnou zákona umožnilo, aby se maturity mohli účastnit i žáci, kteří by k ní za normálních okolností nebyli vůbec připuštěni. A to kvůli pandemii koronaviru a následnému uzavření škol.
„Při hodnocení letošních výsledků a meziročním srovnávání je tedy nutné mít na zřeteli, že rok 2020 je oproti předchozí letům specifický, a to jak nestandardními podmínkami ve školství v době bezprostředně předcházející konání zkoušek, tak historicky nejvyšší účastí žáků,“ píše se v analytickém shrnutí Cermatu k maturitám, který státní organizace dohlížející na maturitní a přijímací zkoušky zveřejnila v pondělí.
V předchozích letech se ani k maturitnímu testu nedostalo pravidelně zhruba 10 procent prvomaturantů, tedy žáků posledního ročníku, kteří se hlásili k maturitě poprvé. Letos se řádného termínu nezúčastnilo pouze 1,6 procenta žáků.
A zatímco v roce 2019 maturitními testy neprošlo asi 14 procent prvomaturantů, letos 17,7 procenta. Cermat tento nárůst neúspěšnosti zdůvodňuje právě tím, že školy k maturitám letos připustily více žáků.
„Ke konání didaktických testů v řádnému termínu se na jaře 2020 nedostavila pouze necelá 2 procenta maturantů (přibližně 1,3 tisíce žáků). V porovnání s předchozím rokem byla neúčast prvomaturantů zhruba pětkrát nižší,“ píše v aktuální analýze Cermatu.
Největší rozdíl mezi dívkami a chlapci
V maturitních testech dopadají tradičně hůře dívky než chlapci. Letošní maturity byly ale i z tohoto pohledu extrémní. Testy neprošlo 19 procent dívek a 16,2 procenta chlapců. Od roku 2013 přitom rozdíl mezi pohlavími přesáhl dvě procenta jen dvakrát. Rok 2020 s mezerou 2,8 procenta mezi chlapci a dívkami byl proto rekordní.
„Při interpretaci výsledků je potřeba mít na zřeteli nejen letošní nestandardní podmínky, ale i fakt, že podíl dívek v maturitních oborech (na celkovém počtu dívek) je vyšší než podíl chlapců, kteří si v porovnání s dívkami častěji volí obory středního vzdělání s výučním listem,“ vysvětluje navýšení rozdílu Cermat.
Celkový růst neúspěšnosti kopírují i výsledky jednotlivých oborů středních škol. Oproti loňsku se zhoršily všechny. Nejmenší zhoršení vykázala u prvomaturantů gymnázia (0,8 p. b.) a střední odborné školy (SOŠ) technické (o 2,1 p. b.). Největší naopak SOŠ hotelové (o 7 p. b.) a SOŠ pedagogické a humanitní (o 6,9 p. b.).
Ačkoliv se neúspěšnost v maturitních testech zvýšila, nelze za ní hledat jediného „viníka“. Žáci selhávali ve všech předmětech. Celkem neuspělo 17,8 procenta prvomaturantů, kteří psali oba povinné didaktické testy. Z nich 9,9 procenta nezvládlo jen český jazyk, 3,7 procenta selhalo v druhé povinné zkoušce a 4,2 procenta žáků neprošlo ani jedním testem.
Matematika tak možná překvapivě není tím největším strašákem, alespoň podle analýz Cermatu. Vůbec nejhůře dopadli maturanti v němčině. Německý jazyk jako druhou povinnou zkoušku nezvládlo 26,8 procenta žáků (kombinace čeština a němčina), zatímco matematiku jen 17,5 procenta prvomaturantů (kombinace čeština a matematika). Žáci, kteří si vybrali testy z českého a anglického jazyka, pak častěji selhali v češtině (14,7 procenta) než v angličtině (4,9 procenta).
