Neudržitelná situace v Británii. Vláda teď platí polovinu dospělých

Kurzarbeit, příspěvky pro OSVČ s výpadkem příjmů, dávky pro nezaměstnané, platy pro zaměstnance ve státním sektoru a důchody. Ministr financí Rishi Sunak si spočítal, že britská státní pokladna pokladna teď přímo platí 27 milionů lidí, což představuje více než polovinu dospělých Britů. Když odečteme penzisty, pořád budeme na 36 procentech.

Konzervativec Sunak, který se svým vystupováním a rozhodnými kroky stal na britské politické scéně „kometou“ označil stávající situaci za „jednoznačně neudržitelnou“. Necelých 6,5 milionu svých zaměstnanců „schovaly“ britské firmy od vypuknutí koronakrize pod ochranný deštník londýnské vlády. Na uhrazení jejich platů do výše 80 procent šlo první měsíc 8 miliard liber, v přepočtu 248 miliard korun. Pro srovnání do NHS směřuje měsíčně 11 miliard liber.

Podle Sunaka se stávající model nedá držet na dobu neurčitou. Současně ale šéf resortu financí zaměstnance ujistil, že vláda bude svou pomoc stahovat postupně a že nehrozí „pád z útesu“, který by mohl přinést hromadné propouštění.

Podle Evening Standardu by nově londýnský kabinet mohl namísto současných 80 procent dotovat už jen 60 procent zaměstnaneckých mezd. Následovaly by další procentní body směrem dolů, což by prý mohlo další tisíce lidí podnítit k hledání nového pracovního místa. Ve Velké Británii platí, že lidé na „kurzarbeitu“ si během pandemie smějí přivydělat v jiném sektoru, kde se naopak pracovních sil nedostává. Příkladem je třeba rozvážka potravin.

Podle Daily Telegraphu někteří seniorní členové Konzervativní strany vyzvali premiéra Borise Johnsona, aby ve světle obřího tlaku na veřejné finance a rostoucí nezaměstnanosti začal urychleně uvolňovat opatření proti šíření koronaviru i ve světle toho, že přísný režim postupně ruší v Itálii, Španělsku nebo v Německu.

„Musíme se rychle odpoutat od tak kolosálního státního zásahu do zaměstnanosti. Pokud by se současná čísla ještě nějakou dobu držela, byl by to recept na vážnou dlouhodobou stagnaci a úpadek,“ nechal se slyšet ředitel think tanku Institute of Economic Affairs Mark Littlewood.

Jenže ve Spojeném království se situace ohledně počtu nakažených a obětí covid-19 zlepšuje jen pozvolna. Země se dokonce co do počtu mrtvých stala nejhůře postiženou zemí v Evropě.

Na Sunaka logicky tlačí i britské firmy, protože se obávají, že bez štědrého vládního „platového polštáře“ pro jejich zaměstnance řada z nich koronakrizi nepřežije. Ostrovní společnosti si představují, že stávající systém, který má vypršet 30. června, Johnsonova vláda ještě prodlouží. Letecký dopravce British Airways před několika dny oznámil, že pro 30 000 z 42 000 zaměstnanců nárokuje státní podporu. Se zbytkem se bude muset rozloučit.

Ve hře je i vytvoření modelu, který by příjemce pomoci rozdělil do několika kategorií. Na vládní pomoc by tak jako jedny z prvních mohly ztratit nárok stavební firmy, jejichž podnikání bude uvolněno jako jedno z prvních.

Uvolňování koronavirových opatření by mohla výrazně uspíšit obří zásilka nových testů na přítomnost protilátek, o níž londýnský kabinet vyjednává se švýcarskou farmaceutickou společností Roche Diagnostics. Ministr zdravotnictví Matt Hancock si ale není jistý, zda by zjištění protilátek nemoci covid-19 postačovalo k vydávání „certifikátu“, který by dotyčného jedince opravňoval k návratu do práce a jeho socializaci.