Netrvalo to dlouho. Tálibán opět drží ruku nad Afghánistánem

S tím, jak se ze země po dvaceti letech stahují americká vojska, opět sílí vliv Tálibánu. Od začátku května podle speciální zmocněnkyně OSN pro Afghánistán převzal Tálibán kontrolu nad více než 50 z 370 afghánských regionů.

„Američané odcházejí ze země, která je určitě jiná, než byla za vlády Tálibánu mezi lety 1996 a 2001. Proměnila se, došlo k sociální stratifikaci. Venkov je stále chudý, konzervativní, ale působení Američanů mělo vliv na to, že vznikla městská střední třída. Není široká, ale existuje,“ vysvětluje odborník na Blízký východ Jakub Ježek v podcastu Stopáž.

OSN dál varuje před „nástupem nejhoršího možného scénáře“. V Afghánistánu sice oficiálně vládne centrální vláda v Kábulu, podle Ježka ale v zemi neexistuje entita, která by měla svrchovanost nad celým státem.

„Tálibán nyní postupuje velice chytře. Téměř nebojuje, okusuje okrajová území jednotlivých provincií, bez boje zabírá lokality. Přitáhne k vojenské základně a prostřednictvím lokálních kmenových autorit vyjednává s vojáky jejich bezpečný odchod, složení zbraní, předání vojenské techniky. Paralelní tálibánští guvernéři vyplatí vojákům ušlý žold, dají jim na cestu domů potravinové balíčky, poděkují jim, rozloučí se a bez boje převezmou lokalitu. Tato metoda se ale za chvíli vyčerpá a budou vznikat lokální konfliktní ohniska,“ doplňuje Ježek.

V dnešní době je podle Ježka Tálibán v podstatě koalicí mnoha lokálních milic, které spojuje idea boje proti centrální vládě v Kábulu.

„Tálibán se proměnil, svou svrchovanost uplatňuje i liberálnějšími způsoby. Například do roku 2001 bránil ve vzdělání ženám. Stále existují tálibánští velitelé, kteří v tomhle trendu pokračují, na druhou stranu existují vůdci, kteří vzdělání žen naopak podporují. Považují ho za prostředek povznesení své lokality a etnika. Dalším příkladem jsou dlouhé vlasy. Dříve muže s dlouhými vlasy Tálibové pronásledovali, dnes je najdeme i v jejich řadách. Dříve se nesmělo kouřit, nyní se někde na území Tálibánu kouří veřejně. To neznamená, že by se z Tálibánu stávali fajn kluci, ale je vidět, že dochází k rozptylu uplatňování lokálních specifik a daleko větší autonomii jednotlivých velitelů a oblastí,“ říká Ježek.

Hrozí Afghánistánu, že se opět stane semeništěm teroristů? Podařilo se Američanům vytrénovat samostatnou afghánskou armádu? A proč by nás dění na Blízkém východě mělo zajímat i v Česku? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.