Netflix po stížnosti upravil mapu koncentráků, Terezín opomenul

Netflix udělal, co slíbil, i tak ale zkresluje historii. Přinejmenším v seriálu Ďábel od vedle (The Devil Next Door) o Johnu Demjaňukovi, ukrajinsko-americkém válečném zločinci, který byl dozorcem v německých koncentračních táborech.

V seriálu se ale místo druhoválečné mapy objevuje střední Evropa v hranicích, jak vypadala v době od 3. října 1990 do 21. srpna 1991: vidíme samostatnou Litvu a sjednocené Německo, oproti dnešnímu uspořádání chybí samostatná Ukrajina, Bělorusko i Česko a Slovensko.

Na mapě jsou vyznačené nacistické koncentrační a vyhlazovací tábory. Proti tomu se loni jako proti falšování historie ostře ohradil polský premiér Mateusz Morawiecki. Mapka totiž podle něj naznačovala, že za koncentrační tábory bylo zodpovědné Polsko. Netflix pak slíbil nápravu a k mapě po nějaké době přidal text „Německé tábory v Polsku okupovaném za 2. světové války”.

Jenže ani to neodstraňuje všechny chyby. Vysvětlení se týká jen Polska, přitom hákový kříž označující tábor v českém Terezíně nijak vysvětlený není. Všechno navíc korunuje chyba v názvu koncentračního tábora Ravensbrück, autorům vypadlo písmeno „b”.

Přímo z maďarského státního rozpočtu šlo v letech 2015–2018 na „vládní komunikaci” už přes 68,6 miliardy forintů, tedy asi 4,7 miliardy korun. Účet za loňský rok ještě není znám. Daňoví poplatníci tak zaplatili mimo jiné billboardové kampaně jako „Stop Soros”, ty namířené proti migrantům nebo Evropské komisi ve všech typech médií i rozesílání vládních dotazníků o Sorosovi. Výdaje na kampaně, které řídí přímo šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána, rok od roku rostou. Napsal o tom liberální týdeník HVG.

U soudu v Pezinku v úterý vypovídají kolegové zavražděného novináře Jána Kuciaka. Výpověď a otázky prokurátorů, soudkyně i obhájců čtveřice obžalovaných má už za sebou Peter Bárdy, šéfredaktor serveru Aktuality.sk, pro který Kuciak psal. „Věnoval se daňovým kauzám, praní špinavých peněz a korupci. To je důvod, proč narazil na obžalovaného Mariana Kočnera,” začal Bárdy svou svědeckou výpověď. Po něm mluvil Kuciakův editor a další kolegové.

Kočner se v úterý procesu osobně neúčastní. Z obžalovaných je tak v Pezinku jen Tomáš Szabó.

Úterý patří na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zveřejnění nového „Trust Barometer” americké agentury Edelman. Široce koncipovaný průzkum se týká důvěry lidí a o své názory se ve 28 státech podělilo celkem 34 000 respondentů.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zaskočily výsledky týkající se Spolkové republiky Německo, z nichž vyplývá, že jen každý osmý Němec věří, že z rostoucí ekonomiky sám profituje. Pouhých 23 procent dotázaných se v zemi našich západních sousedů domnívá, že je čeká světlá ekonomická budoucnost.

Hůře jsou na tom v tomto ohledu jen Francouzi a Japonci. FAZ zdůrazňuje nezvykle vysoké procento těch, kteří zpochybňují celý současný hospodářský systém. 55 procent Němců je třeba toho názoru, že kapitalismus ve své dnešní podobě víc škodí, než pomáhá. Christiane Schulzová z německé pobočky to považuje za alarmující s tím, že firmy, které nová pravidla hry nepochopí, to v budoucnu budou mít těžké.

Po panelovém domě v Prešově, který loni v prosinci zdevastoval výbuch plynu, zůstala už jen základová deska. Dvanáctipatrovou budovu ještě před Vánoci rozebrala česká firma, po ní pak nastoupila další, která bourací práce dokončila. Při výbuchu a následném požáru zemřelo na prešovském sídlišti osm lidí, jedna z obětí je dál nezvěstná.

Polský uhelný průmysl byl v období od loňského ledna do listopadu ve ztrátě v přepočtu 3 miliardy korun. Ve stejné době v roce 2018 byl přitom uhelný byznys v téměř šestimiliardovém zisku. Státní těžební společnost Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW) teď dokonce musela sáhnout po železných finančních rezervách. Píše to deník Rzeczpospolita.

Na vině jsou problémy, které trápí celý těžební průmysl: rostoucí náklady na dobývání uhlí, rostoucí zásoby neprodané suroviny a levnější uhlí mířící do Polska ze zahraničí, nejčastěji z Ruska. Ceny uhlí v Polsku přitom loni vzrostly o šest procent.

Problémy má i těžební společnost Tauron Wydobycie, ve které má podíl stát. V minusu je podle deníku i největší producent uhlí Polska Grupa Górnicza. Státní společnost JSW, která je největším producentem koksovatelného uhlí v EU, dokonce chtěla odložit výplatu 14. mezd pro horníky z února na jiný termín. Kvůli blížícím se prezidentským volbám a možným protestům se ale podle odborářů debata o problémech přesunula na dobu po volbách.

Vídeňské letiště v loňském roce odbavilo 31,7 milionu cestujících. Je to o 17,1 procenta víc než v roce 2018 a dosavadní rekord. Mezinárodní letiště ve Vídni totiž zažilo další rekordní rok. „Patříme mezi 20 největších letišť Evropy,“ řekl k tomu předseda představenstva letiště Julian Jäger. „V roce 2019 byla Vídeň třetím nejdochvilnějším letištěm ve své kategorii v Evropě, ve světě stojíme na 15. místě,“ dodal.