Nesoustředěnost i vztek. Dětem s návratem do školy pomáhají psychologové

Od pondělí se vrátí k plné prezenční výuce všechny děti z prvního stupně a k tomu i žáci druhých stupňů základních škol v šesti krajích a Praze. Ob týden se už ale v lavicích děti nějaký čas střídají, a tak už začala jejich postupná aklimatizace. Nepůjde to ale hned a bez problémů. Mnoha dětem dělá návrat do školy po dlouhé době potíže.

Připomeňme, že první a druhé třídy letos nechodily do školy „jen“ měsíc a půl. Třeťáci, čtvrťáci a páťáci ale zůstali doma téměř čtyři měsíce v kuse. Druhé stupně ještě déle a středoškoláci vyjma praxí jsou na distanční výuce stále.

Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V důsledku toho učitelé pozorují, že se jim do lavic nevrátily stejné děti, které je loni opouštěly. Třeba na základní škole ve Starém Kolíně pracují na tom, aby se žáci rozmluvili, než se zase bude moct pokračovat v normální výuce.

„Přestávají komunikovat, hlavně na druhém stupni. Do školy se na sebe těšili, ale najednou spolu moc nemluví, protože se to odnaučili. Výhodu máme ale v tom, že můžeme zapojit naši školní psycholožku, která už minulý týden se třídami dělala komunitní kruhy. V tom budeme i nadále pokračovat,“ říká zástupkyně ředitele a výchovná poradkyně Libuše Třískalová.

Ne všechny děti se totiž lehce vyrovnají s tím, že se jim už poněkolikáté za poslední rok změnila zaběhlá rutina. Tentokrát z nekonečné domácí výuky opět do ostře pravidelné školní docházky.

„Na prvním stupni se jako školní psycholog setkávám s tím, že děti jsou nesoustředěné, potýkají se s napětím nebo třeba i návaly vzteku v souvislosti s působením dlouhodobého stresu,“ popisuje školní psycholožka v mohelnické Základní škole Mlýnska Jana Rozsypalová.

Děti si na sebe prostě musí znovu zvykat a některé se mohou v kolektivu cítit minimálně nejistě. Celá společnost v čele s vládou po nich vyžadovala, aby se po měsíce naprosto izolovaly, a najednou jsou opět dennodenně dlouhé hodiny ve skupině dvaceti a více lidí.

To poslední, co v takovém okamžiku potřebují, aby pedagogové začali rychle dohánět chybějící klasifikaci.

Proto Ministerstvo školství ve svých metodických dokumentech jednoznačně žádá učitele, aby děti nestresovali po návratu do školy okamžitě testy a známkováním. Nejprve je potřeba se ve třídách opět aklimatizovat.

„Ujistěte své žáky, že jim bezprostředně po návratu do školy nehrozí tresty, špatné známky, písemné práce ani nedobrovolné zkoušení. S vlídnou důsledností požadujte splnění povinností, informujte je věcně o logických důsledcích, které případné nesplnění bude mít, ale vyvarujte se výhrůžek a zastrašování. Žáci by se měli vrátit do bezpečného prostředí,“ píše se v ministerské metodice k návratu žáků do škol.

Na jednu stranu se tak děti do školy těšily, zároveň ale měly obavy. Kdo by se nebál, kdyby mu hrozilo, že se po čtyřech měsících doma najednou octne pod palbou otázek před tabulí.

Takové starosti mezi žáky pozoroval i ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze-Modřanech Ondřej Lněnička. Pro učitele proto připravil takzvaný „bucket list“, tedy seznam věcí, které mají do konce června se svými žáky stihnout.

Ale nenajdou v něm počet testů, které je nutné před závěrem školního roku zvládnout, nebo minimální počet známek každého studenta pro uzavření klasifikace.

Místo toho by učitelé měli podle pokynů vedení alespoň jednou učit venku, místo výuky „prokecat“ hodinu ve třídě, uspořádat společnou snídani nebo svačinu, případně si jít zahrát na chodbu.

„Distanční výuka u nás běžela dobře, ale logicky se nemohly rozvíjet vztahy v kolektivu a taková ta třídnická práce. A tak jsme si říkali, že právě prostřednictvím bucket listu dětem můžeme zpříjemnit konec školního roku, aby se nám pak v září vrátily do školy s nadšením. A učitele jsme tím zároveň jako vedení chtěli ujistit, že různé takové aktivity jsou nejen v pořádku, ale dokonce to velmi podporujeme,“ vysvětluje Lněnička.

Jestli se ale někteří žáci bez takových skupinových činností skutečně neobejdou, pak je to první ročník středních škol. Tyto děti spolu strávily v podstatě jen pět týdnů na úplném začátku školního roku a stále do školy nemohou. Změní se to teprve 24. května. Na některých školách pro ně proto teprve v červnu chystají opravdové adaptační období.

„Říkáme tomu program restartu. Pojedou na jednodenní výlet nebo exkurzi. Aby alespoň nějakým způsobem proběhla potřebná socializace,“ plánuje ředitelka opavského Mendelova gymnázia Monika Klapková.

Odborníci se shodují, že je nutné s dětmi velmi pozvolna pracovat a nechat je přivyknout kolektivu. Zároveň je také třeba předcházet potenciálním konfliktům ve třídě nebo rizikovému chování. V takovém případě může pomoci metodik prevence, školní psycholog nebo pedagogicko-psychologická poradna.

„Je důležité, aby probíhaly třídnické hodiny a žáci mohli v bezpečném prostředí sdílet své zkušenosti z distanční výuky, ale i potíže, a co jim třeba případně pomáhalo. Klíčové je, aby se školní neúspěch nepřeklopil do rizikového chování. Když takový žák třeba nestíhal nebo tolik nepracoval, a teď se návratu do školy bojí, může právě inklinovat k rizikovému chování,“ upozorňuje psycholožka a předsedkyně Odborné společnosti pro prevenci rizikového chování Lenka Skácelová.

Jediná studie tohoto druhu v Česku – Zhodnocení stavu a potřeb v oblasti školské prevence rizikového chování během druhé vlny epidemie covidu-19 – totiž poukázala na to, že právě na prevenci rizikového chování nezbývalo školám během online výuky tolik času, a učitelé tak nemuseli případné problémy zvládnout identifikovat, natož je řešit.

„Zaměřili jsme se a nadále sledujeme především oblast různých technologických závislostí, které mohou být po návratu do škol zdrojem konfliktních situací. Doteď totiž děti nemusely používání technologií nijak omezovat, naopak byly k práci s nimi motivovány. Nyní poprvé po roce se po nich chce, aby jejich používání opět omezily. A teprve zjistíme, jestli to bez problému zvládnou, nebo ne,“ vysvětluje psycholožka a spoluautorka zmíněné studie Kateřina Lukavská z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Právě jako pomoc učitelům a metodikům prevence v návaznosti na studii vznikl stručný online vzdělávací program Technologie a prevence, který bude od pondělí volně přístupný. Zařadí se tak k řadě dalších podpůrných materiálů, které mohou učitelé využít. Manuál s návrhy aktivit po návratu do školy poskytuje například materiál Až se sejdeme ve škole. P-centrum pak připravilo sérii metodických doporučení, která mohou školy rovněž využít.