Článek
V pondělí se žáci z prvního stupně mohli po více než dvou měsících znovu vrátit do školy. Nejinak tomu bylo i v Rohovládově Bělé na Pardubicku. Žáci se vzorně rozřadili do pěti homogenních školních skupin a absolvovali dopolední vyučování. Neměnné náhrady za klasické třídy se budou dodržovat patrně až do konce školního roku, prakticky ale ztratily smysl už odpoledne. Část dětí se totiž ze skupiny odebrala na kroužek hip hopu do školní tělocvičny. A protože ho neorganizuje škola, ale nezisková organizace Kroužky, mohou se na něm setkat žáci ze všech školních skupin.
„Ministerstvo školství o tom vůbec nepřemýšlelo. My během dne dodržujeme všechna nařízení okolo školních skupin a odpoledne se děti mohou promíchat na kroužcích a navíc tam mohou i děti, které normálně do školy nechodí,“ nerozumí nařízením ředitelka ZŠ Rohovládova Bělá Jana Folprechtová.
Ministerstvo školství (MŠMT) na základě pokynů Ministerstva zdravotnictví nastavilo pro návrat žáků do lavic přísná pravidla. Děti z prvního stupně se sice mohou od pondělí učit zase ve škole, ale ne v klasických třídách. Místo nich se seskupily do maximálně 15členných školních skupin, ve kterých probíhá dopoledne vyučování. Ve stejném složení zůstává skupina i odpoledne, a supluje tak školní družinu. Ministerstvo školství v manuálu školám nařizuje, aby takové skupiny zůstaly homogenní. Tedy nesmí se změnit složení žáků ani učitelů a vychovatelů, kteří na ně dohlíží.
„Opatření týkající se škol mají za cíl vytvořit z nich v této chvíli co nejbezpečnější prostředí, ve kterém se minimalizuje možnost přenosu nákazy, a v případě, že by se nákaza u nějakého žáka vyskytla, bylo další omezení provozu co nejmenší. Proto se v této chvíli omezení vztahují na všechny aktivity školy pro žáky: jak na samotné vzdělávání, tak na jiné akce pořádané školou,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
Velmi podobná pravidla platí i pro zájmové kroužky. Rovněž musí udržet homogenní skupiny po celou dobu trvání omezujících opatření a k tomu dodržovat striktní hygienická pravidla. Obě nařízení tak fungují samostatně, dohromady ale nedávají smysl. Děti sice zůstávají v homogenních skupinách, ale jsou členy hned několika. A jejich složení je různé.
„I my vytváříme jakousi homogenní skupinu, která by se po dobu konání kroužku neměla měnit. To, že na něj chodí Anička z 1. B, Franta z 2. C a Karel ze ZŠ Horní Dolní, nikdo neřeší. Nám se tak v kroužku sejdou děti z různých tříd a kolikrát i různých škol,“ vysvětluje paradox nekoncepčních předpisů ředitel neziskové organizace Kroužky Marek Vraný.
Mimo 15členných neměnných skupin musí organizátoři kroužků zajistit dodržování hygienických pravidel, rozestupů nebo úklidu, tedy v zásadě stejné náležitosti, jako platí ve vzdělávání.
Pokud ale chtějí kroužky organizovat přímo ve školách, musí se vždy dohodnout s ředitelem. Ten totiž nemusí konání kroužků povolit. Třeba v případě, že není možné zajistit, aby se nepotkali místní žáci a ostatní účastníci kroužku. Na některých školách je tak možné zájmové akce uspořádat až po skončení vyučování, jinde ale vůbec ne.
„Někde provozně-technické podmínky školy umožňují, abychom tam byli už od dvou hodin, ačkoliv škola funguje do čtyř, protože nás dokážou separovat. Jinde jsme museli kroužek posunout až po skončení vyučování a někde nás ředitelé škol do svých budov vůbec nepustí. U těch kroužků, kde je to možné, se pak snažíme dělat je venku,“ říká Vraný.
Školní kroužky ne, mimoškolní ano
Samy školy přitom zájmové kroužky stejně jako školní družinu organizovat nemohou. Nelze totiž v souladu s manuálem MŠMT zajistit, aby se v nich nepotkávaly děti z různých školních skupin. Pokud ale ve škole zabezpečuje zájmový kroužek soukromá společnost nebo třeba nezisková organizace, nejedná se už o vyučování, a tak kroužek probíhat může. Ačkoliv se děti sejdou ve stejné tělocvičně, učebně nebo na sportovišti jako během školního kroužku.
„Tělocvičny, hřiště a další cvičiště při škole může škola i nadále pronajímat dalším subjektům, například sportovním kurzům, kroužkům atd., a to včetně kroužků a kurzů pro děti. V případě účasti na kroužku pořádaném externím subjektem mimo rámec vzdělávání se nejedná o vzdělávání a zákaz osobní přítomnosti na vzdělávání se na takový kroužek nevztahuje. Rovněž tak manuály vydané pro školy ani pravidlo uzavřených školních skupin se na takový kroužek nevztahuje,“ píše Ministerstvo školství v odpovědi na fungování sportovišť na svém webu.
Na zájmové kroužky se totiž vztahuje jiné nařízení než na školy. Ačkoliv se oběma věnuje stejné usnesení vlády, provoz škol spadá pod školský zákon, zájmové kroužky pod střediska volného času. Pouze v případě, že se kroužek koná přímo v budově školy, musí účastník nebo jeho zákonný zástupce vyplnit čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění.
„My jsme středisko volného času, takže musíme plnit stejné podmínky jako třeba domovy dětí a mládeže. Pokud tedy dítě chce chodit k nám na kroužek, musí jeho zákonní zástupci podepsat úplně standardní čestné prohlášení, které vyplňují i pro školu,“ dodává Vraný.
Pohyb školou povinných dětí na veřejnosti tak omezuje hned několik předpisů. Jen jeden jim ale zakazuje setkávat se v původních kolektivech se spolužáky. Děti se tak mohou navštěvovat bez roušek doma, stejně tak trávit čas venku a jít společně v jakékoliv skupině do školy, při vstupu se ale musí na dopoledne rozloučit, hned po obědě se ale ještě v budově školy sejdou dohromady na kroužku a navečer třeba zase v jiné skupině ve sportovním klubu nebo domově dětí a mládeže. Jediným místem, kde se tak děti nemohou paradoxně setkat v libovolném kolektivu, je školní třída.
