„Nesmíme připustit pašování lidí.“ Svět chce od Tálibánu záruky

Mezinárodní společenství bude po hnutí Tálibán, které nedávno Afghánistán ovládlo, v první řadě požadovat záruku možnosti bezpečného odchodu ze země i po 31. srpnu, uvedl britský premiér Boris Johnson. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela nesmí státy dovolit vznik nového trhu pro pašeráky lidí.

„Jakákoliv budoucí afghánská vláda se musí držet mezinárodních závazků Afghánistánu. Budeme afghánské strany posuzovat podle jejich činů, ne podle jejich slov,“ uvedli lídři skupiny ve společném prohlášení.

„Podmínkou číslo jedna, kterou jako G7 stanovujeme, je záruka práva na bezpečný odchod do 31. srpna a po něm pro všechny, kdo chtějí odejít,“ uvedl Johnson, podle kterého mají státy G7 dostatečnou ekonomickou, diplomatickou a politickou moc pro dosažení svých požadavků. Americký prezident Joe Biden se dnes podle agentury AP rozhodl neprodloužit do září přítomnost vojáků USA na letišti v Kábulu, odkud jsou lidé ze země evakuováni.

Například španělská ministryně obrany Margarita Roblesová dnes uvedla, že Madrid do tohoto data nejspíš nestihne z Afghánistánu evakuovat všechny své občany a další lidi, jimž hrozí v Afghánistánu represe.

Dnes agentura AP ale s odvoláním na zdroj z americké vlády uvedla, že prezident Joe Biden se rozhodl termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků. Tálibán už dříve varoval, že změna termínu by byla porušením dohody s USA a že pokračování pobytu zahraničních vojsk by mělo následky. „Pokud chtějí pokračovat v okupaci, vyvolá to reakci,“ uvedl v pondělí mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín.

O termínu odchodu amerických vojsk zřejmě v úterý v Kábulu jednali i šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Tálibán Abdul Ghaní Barádar. O jejich schůzce informoval list The Washington Post s odvoláním na nejmenované americké činitele.

„Nesmíme dovolit vytvoření nového trhu pro pašeráky lidí. Jsme pevně rozhodnutí udržet migrační toky pod kontrolou a ochránit hranice EU,“ prohlásil po virtuálním jednání G7 Michel, podle kterého evropská sedmadvacítka hodlá spolupracovat se zeměmi v regionu, jako je Írán, Pákistán či středoasijské státy.

Deník Le Figaro napsal, že francouzské bezpečnostní složky sledují pět Afghánců, které Francie evakuovala v rámci repatriačních a záchranných letů z Kábulu. Jsou podezřelí z vazeb na Tálibán. Jeden ze sledovaných mužů podle listu přiznal svou příslušnost k tomuto extremistickému islamistickému hnutí. Francie dosud z Afghánistánu odvezla přes 1000 místních spolupracovníků a desítky vlastních diplomatů.

V souvislosti s blížícím se termínem 31. srpna západní země zrychlují evakuace svých občanů a Afghánců, jimž by mohly v zemi hrozit represe. Od pondělního rána Američané odvezli přibližně 12 700 osob a další země 8900 lidí. Od předminulého víkendu, kdy Tálibán vstoupil po ovládnutí země do Kábulu, bylo podle BBC odvezeno z kábulského letiště na 58 700 lidí, většinou Afghánců, kteří spolupracovali se západními spojenci.

Mluvčí Tálibánu dnes vyzval zahraniční vlády, aby nepovzbuzovaly Afghánce k odchodu. Dodal, že válka v zemi skončila a že opět fungují nemocnice, školy či místní vláda. Tálibán také v úterý jmenoval první představitele přechodné vlády, včetně ministra vnitra, financí a školství, a také šéfa rozvědky, guvernéra provincie Kábul a starostu metropole. Tyto posty obsadili zástupci Tálibánu, hnutí přitom slíbilo vládu složenou z mnoha stran.

Mluvčí Tálibánu zopakoval, že Tálibán nebude stejný jako v letech 1996 až 2001, kdy v zemi poprvé vládl, než ho po útocích na USA z 11. září svrhla operace vedená Spojenými státy. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová ale opáčila, že má zprávy o porušování lidských práv Tálibánem, včetně mimosoudních poprav civilistů, omezování volnosti pohybu žen a potlačování pokojných protestů proti Tálibánu.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley uvedl, že 14 milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady. Důvodem je podle něj kombinace velkého sucha, pandemie covidu-19 a ozbrojeného konfliktu.

Evropská unie slíbila zvýšit humanitární pomoc pro Afghánce, a to ve vlasti i v zahraničí na 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč) z dosud plánovaných asi 50 milionů eur. Pomoc bude podmíněna dodržováním lidských práv. Pomoc afghánským uprchlíkům přislíbila například i americká společnost Airbnb, která poskytne v různých zemích bezplatné ubytování pro 20 000 afghánských uprchlíků. Šéf firmy Brian Chesky ale nesdělil, na jak dlouho to bude.