Článek
Zaměstnanci Agrofertu si už za roky působení Andreje Babiše ve vládě mohli zvyknout, že jejich koncern mnohdy doplácí na politické ambice svého zakladatele. Neklid, který je uvnitř holdingu znatelný v posledních měsících, však patrně nesouvisí jen s možným seškrtáním dotací kvůli Babišově střetu zájmů nebo kritikou v médiích.
Mnozí manažeři jednotlivých společností Agrofertu podle zdrojů Seznam Zpráv s nervozitou očekávají, jak vyšetřovatelé hospodářské kriminálky vyhodnotí podezření, že koncernové firmy uměle dotovaly Farmu Čapí hnízdo reklamními zakázkami a díky zvýšeným nákladům pak zaplatily méně na daních.
Je třeba zdůraznit, že policie zatím podle dostupných informací nikoho v kauze reklamy neobvinila. Mezitím však na povrch vyplavaly další nesrovnalosti spojené s platbami za reklamu, na které upozornily mimo jiné i Seznam Zprávy.
Manažeři Agrofertu zároveň dobře vědí, kdo měl v této věci zodpovědnost. Oproti dotační kauze, v níž jsou aktuálně obviněni pouze Babiš a jeho bývalá konzultantka Jana Mayerová, by se u reklamy mohla trestní zodpovědnost vztahovat až na desítky vedoucích pracovníků holdingu.
Klíčovou figurou, u níž se sbíhaly finanční toky Čapího hnízda včetně pozoruhodných částek za reklamu, je finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková. Žena, která už léta patří do úzkého okruhu nejdůvěrnějších spolupracovníků Andreje Babiše.
Jako osoba s pravomocí schvalovat a podepisovat klíčové finanční dokumenty Procházková jednala za Farmu Čapí hnízdo a zároveň zastupovala Agrofert, který se formálně k Čapímu hnízdu nehlásil, protože měl vystupovat jako malý nezávislý podnik. Současně ještě vystupovala Procházková i za společnost Imoba, jež Farmě pronajímala pozemky a později ji převzala pod sebe.
Facky za Babiše ve vládě
Po založení hnutí ANO Andrej Babiš ani příliš neusiloval o to, aby svoji politickou kariéru nespojoval se svým Agrofertem. Stačí si vzpomenout, jak před volbami neváhal zaplatit největší hokejové hvězdě za společné vystoupení v reklamě na Vodňanské kuře.
Lidi pracující ve firmách Agrofertu, které dohromady patří mezi největší zaměstnavatele v Česku, tím však Babiš vystavil nové a často nepříliš příjemné zkušenosti. „Bohužel jsme fackováni za to, že se náš někdejší akcionář rozhodl jít do politiky. Lidi bohužel nedělají rozdíly,“ postěžoval si nynější šéf Agrofertu Josef Průša v podzimním vydání podnikového časopisu Agrofert magazín.
Koncern se od loňska snaží bránit vlastní protikampaní, jež zahrnuje například televizní spoty nebo vkládanou novinovou přílohu.
Nejen dotace, i reklama
Unikátního postavení Procházkové v projektu Čapího hnízda si nemohli nevšimnout vyšetřovatelé a státní zástupci, kteří prověřovali spáchání trestného činu při sjednání padesátimilionové dotace. Upozornil na něj i nejvyšší žalobce Pavel Zeman, když v prosinci vrátil Babiše a jeho bývalou konzultantku Janu Mayerovou do pozice obviněných.
Podle Zemana bylo rozmanité působení Procházkové jedním z důvodů, proč se dá konstatovat, že Farma Čapí hnízdo byla fakticky propojená s Agrofertem.
S tím souvisí i role, kterou Procházková sehrála u reklamních plateb.
Dostupné informace nasvědčují tomu, že ve skutečnosti měly tyto peníze zajistit Čapímu hnízdu dostatečně vysoké příjmy. Obzvlášť podezřele působí platby za reklamní služby od německých společností Agrofertu, které v Česku jinak neinzerují, nebo fakt, že holding platil farmě za reklamu ještě předtím, než byla dokončena její rekonstrukce a otevřela se veřejnosti.
Faktury za reklamu se Čapímu hnízdu proplácely až po odsouhlasení Procházkovou. Vyplývá to z loňského usnesení státního zástupce Jaroslava Šarocha, který dozoruje obnovené vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Procházková přitom zároveň šéfovala účetnictví celého holdingu, jehož firmy za reklamu platily.
Seznam Zprávy vlivnou manažerku opakovaně kontaktovaly s žádostí o rozhovor nebo alespoň vyjádření. Z holdingu dorazila zamítavá odpověď. I zaslané otázky mailem zůstaly bez odpovědi.
Klíčová osoba pro HSBC
Když v první polovině roku 2008 společnost Farma Čapí hnízdo žádala banku HSBC o první úvěr na stavbu rekreačního a kongresového areálu u středočeských Olbramovic, vystupovala za tuto „malou a nezávislou firmu“ Petra Procházková.
Pro bankéře bylo její jméno zárukou, že se půjčené peníze bez problémů vrátí. Procházkovou znali už dlouho jako finanční ředitelku holdingu Agrofert, který tehdy patřil mezi největší klienty HSBC v Česku. S manažerkou banka jednala jako s jedinou kontaktní osobou za Čapí hnízdo, později s Procházkovou HSBC dohodla ještě další půjčky pro Farmu.
Začátky u hasičů
Kariéra Procházkové nebyla nikterak přímočará. Kdo ji znal na začátku devadesátých let, sotva by tipoval, že se jednou vypracuje na topmanažerku a finanční ředitelku jedné z největších českých firem. A že bude figurovat na seznamu nejmocnějších žen republiky.
Po vysoké škole začala pracovat ve veřejném sektoru. První čtyři roky, až do roku 1992, tato absolventka oboru automatizované systémy řízení na pražské VŠCHT pracovala u hasičů v Kladně. A to ve výpočetním odboru tamní krajské správy. Jak kdysi vzpomínala v rozhovoru pro Hospodářské noviny, ze dne na den se odtamtud rozhodla odejít, když se střetla se svým šéfem, jenž považoval za přirozené, že žena bere méně než muž.
„Měnilo se platové zařazení. A když jsem jsem se ozvala, že mám mít nižší plat při stejné praxi než kolega středoškolák, tak šéf řekl: Co bys chtěla? Vždyť jsi ženská! Řekla jsem, že už nic, a druhý den jsem nepřišla,“ popsala scénu.
Ve stejné době jako Procházková u kladenských hasičů pracoval i bývalý středočeský hejtman a nynější poslanec za ODS Petr Bendl. „Nepotkávali jsme se ale. Já byl hasičem a dělal jsem na směny, ona byla na ekonomickém oddělení, které mělo klasický úřednický týden,“ uvedl Bendl pro Seznam Zprávy.
Kuriózní nicméně je, že to bylo právě Bendlovo vedení Středočeského kraje, které v roce 2008 schválilo spornou padesátimilionovou dotaci pro Farmu Čapí Hnízdo, jejíž finanční otázky měla pod palcem právě jeho exkolegyně.
Přišla se „špionem“
Vraťme se ale na začátek devadesátých let. Když Procházková od kladenských hasičů odešla, nějakou dobu dle vlastních vzpomínek vypomáhala své tetě – daňové poradkyni. Následně se v roce 1993 přihlásila na inzerát do pražské firmy Toepfer Agropol.
Dostala se tak do česko-německé firmy obchodující se zemědělskými komoditami, později přejmenované na Agropol Trading. Šéfem firmy byl v té době František Janů a prokuristou Jozef Kubů. Oba tam přešli z podniku zahraničního obchodu Koospol.
To druhé jméno je v příběhu ještě důležitější. Právník Kubů je dodnes životním partnerem Petry Procházkové.
Před rokem 1989 byl přitom vysokým důstojníkem komunistické rozvědky. S krycím jménem Luňáček se vypracoval až na zástupce náčelníka 37. odboru StB. Jako špion působil v Berlíně a ve Vídni.
A měl to být právě Kubů, kdo do Agropolu podle pamětníků o šestnáct let mladší Procházkovou přivedl. „Tehdy to byla taková obyčejná účetní. Brzy se ale vypracovala, ekonomice rozuměla,“ vybavuje si v rozhovoru pro Seznam Zprávy jeden z bývalých vedoucích zaměstnanců.
Na konci roku 1997 došlo v Agropolu k převratu. Firmu ovládl podnikatel Jiří Malúš a většina zaměstnanců včetně vedení se rozhodla přejít ke konkurenci. A tou byl v té době ještě málo známý podnikatel Andrej Babiš, který s Malúšem mimo jiné sváděl tvrdé bitvy o regionální podniky zemědělského zásobování a nákupu.
Janů, Kubů i Procházková začali v Babišově Agrofertu na zelené louce stavět novou dceřinou firmu na zemědělské komodity. Se stejným byznysem jako měl Agropol Trading. Dostala název AGF Trading.
Další zvrat přišel v letech 2005 a 2006. V té době se Babiš po tvrdých neshodách rozešel se svou předchozí finanční ředitelkou Dagmar Negrovou. A když hledal náhradu, nakonec padla volba právě na Procházkovou.
Agrofert i peníze ANO
Dnes Procházková zná Agrofert do posledního šroubku. A má také pověst ženy, která finanční oblasti vládne poměrně tvrdou rukou a dokáže si zjednat respekt.
„Je to taková carevna. Vždy seděla na penězích, nechtěla lidem proplácet cesťáky a faktury. Babišovi se ale ten spořivý přístup vždy líbil,“ říká jeden z bývalých spolupracovníků Procházkové, který chtěl zůstat v anonymitě.
„Já vím, že jsem paličatá, vědí to o mně všichni. Ale to vyplývá z mé zásadovosti. Určité věci mám zakódované ve svých principech a nikdy bych je neporušila,“ uvedla Procházková v roce 2016 v Hospodářských novinách. Tam se přiznala i k černobílému vnímání světa a neochotě dělat kompromisy.
I po více než dvaceti letech v Agrofertu je vnímána jako žena oddaná Babišovi. Však jí také svěřil i dohled nad financemi hnutí ANO, její podpis se každoročně objevuje pod jeho výročními uzávěrkami.
Mimochodem, když se před lety, na samém startu hnutí, řešilo, kdo by měl v Praze ANO vést, kandidátem na tuto funkci byl podle vícero zdrojů Procházkové partner Kubů. Nicméně se svou špionskou minulostí nakonec neprošel.
V současnosti Procházková působí ve vedení jedenácti společností, které patří do Agrofertu nebo jsou spjaté s Babišem. Kromě toho, že sedí v představenstvu Agrofertu a vede jeho finanční divizi, je například také místopředsedkyní představenstva firmy Imoba, která spravuje část Babišových privátních investic a pod Agrofert už nyní nespadá. Je také revizorkou Nadace Agrofert, kterou stále vede Babiš jako šéf správní rady, nebo šéfkou dozorčí rady „prázdné“ společnosti Agabsy, kterou si Babiš nechal v přímém vlastnictví i po převodu svých firem pod svěřenské fondy.
