Neříkejte o mně, že jsem estébák, mafián a agent, žádá Babiš žalobou ve Štrasburku

U Evropského soudu pro lidská práva ve francouzském Štrasburku leží už přes měsíc žaloba českého premiéra na sousední Slovensko, jíž se Andrej Babiš pokouší zvrátit verdikt slovenských soudů v případu údajné spolupráce s komunistickou Státní bezpečností.

Jak zjistili reportéři Seznamu přímo ve Štrasburku, spis Babišovy žaloby čítá kolem 600 stran a premiér v něm zejména kritizuje Ústavní soud v zemi nejbližšího souseda České republiky.

Český premiér se ve stížnosti vzdává práva na materiální odškodnění. „Stěžovatel je přesvědčen o tom, že Soudní dvůr ve smyslu jeho stížnosti daný nepřijatelný právní stav ukončí a rozhodne spravedlivě, v době co nejbližší v jeho prospěch,“ stojí v úvodním formuláři stížnosti.

„V případě, že by Evropský soud Andrejovi Babišovi vyhověl, stěžovatel by si mohl požádat na základě rozsudku o obnovu sporného vnitrostátního řízení,“ vysvětluje Marica Pirošíková zástupkyně slovenské vlády při Evropském soudu pro lidská práva.

Andrej Babiš se původně u slovenských soudů dočkal verdiktu, že byl ve svazcích Stb veden jako agent s krycím jménem Bureš neoprávněně. Tyto rozsudky však posléze zrušil právě slovenský Ústavní soud a Krajský soud v Bratislavě poté Babišovu žalobu na neoprávněnou evidenci ve svazcích zamítl.

Andrej Babiš nyní v žalobě pro Štrasburk tvrdí, že Slovenský Ústavní soud do jeho případu výrazně zasáhl.

„Ústavní soud překročil svou pravomoc, když si samostatně vyložil úmluvu,“ zní jeden z argumentů.

„Ústavní soud nálezem podstatně zhoršil právní situaci stěžovatele a porušil jeho práva,“ píšou dále Babišovi právníci.

Část žaloby premiéra Babiše podané k Evropskému soudu pro lidská práva: 

V případu mezi Babišem a slovenskou justicí jde o to, na koho má český premiér na Slovensku podat žalobu, že je ve svazcích StB neoprávněně.

Slovenský Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že nemůže žalovat Ústav paměti národa, který eviduje svazky někdejší StB a který zveřejnil také Babišovu složku.

Zároveň však Ústavní soud jednoznačně neřekl, na koho má Andrej Babiš žalobu podat. Z jeho nálezu plyne, že by to mělo být slovenské Ministerstvo vnitra.

Verdikt Ústavního soudu na Slovensku padl několik dní před loňskými volbami do Sněmovny. A tak prý - jak tvrdí v žalobě ve Štrasburku současný premiér - mohl ovlivnit část voličů. V médiích se o něm psalo jako o „estébákovi nebo agentovi tajné služby“.

Co ve spisu zaznělo za argumenty:

„Po zveřejnění nálezu Ústavního soudu se v českých a i v mezinárodních médiích rozpoutala hanebná kampaň, která dodnes trvá, a která neomluvitelným a drtícím způsobem nadále ničí dobré jméno a čest ne pouze stěžovatele, ale i celé jeho rodiny.“

„Stěžovatel je v médiích označován jakožto estébák, mafián, agent tajné služby, ničitel demokracie, napodobitel Putina, prototyp škodlivého politika.“

„Tato hrubá a nepravdivá nařčení a následující hromadné veřejné protesty a demonstrace proti stěžovateli v České republice jakožto legitimně a demokraticky zvolenému poslanci Parlamentu České republiky a řádně jmenovanému předsedovi vlády, byly vyvolané zveřejnením uvedeného nálezu Ústavního soudu, na který se veškerá média, včetně veřejnoprávní televize České republiky, odvolávají.“

I přesto však Babišovo hnutí ANO loňské sněmovní volby jednoznačně volby vyhrálo.

Dalším Babišovým argumentem v evropské žalobě je, že Ústavní soud před jeho kauzou řešil dva podobné případy a to, že byl žalován Ústav paměti národa, podle žaloby dříve nerozporoval.

„V obou těchto rozhodnutích Ústavní soud s pasivní legitimací Ústavu nepolemizoval, natož aby ji zpochybnil,“ stojí v žalobě.

Jenže Seznam zjistil, že jednu z kauz uvedených jako příklad v Babišově „evropské“ žalobě Ústavní soud vůbec detailně neřešil.

Český premiér dále v žalobě uvedl, že Ústavní soud znevěrohodnil tři svědky – bývalé příslušníky StB – kteří vypovídali v jeho prospěch. „Snížil tím pravděpodobnost úspěchu v novém sporu,“ píše se v dokumentu.

Ve spisu u Evropského soudu pro lidská práva jsou přiloženy všechny rozsudky slovenských soudů, první Babišova žaloba nebo ústavní stížnost, kterou za Ústav paměti národa podal advokát Pavol Poláček. Právě on v ní mimo jiné upozornil na to, že bývalí příslušníci StB nemuseli u soudu mluvit pravdu.

„Bývalí příslušníci StB jsou i v současné době vázáni mlčenlivostí a kryjí svojí agenturní síť. Nevyzrazují své agenty a ani nehovoří o své práci,“ uvedl Poláček.

Slovenský Ústavní soud nechce na kritická slova českého premiéra reagovat.

„Ústavní soud jako nezávislý soudní orgán ochrany ústavnosti není oprávněný poskytovat dodatečný výklad obsahu svých právoplatných rozhodnutí,“ uvedla Ivana Vilinská z tiskového oddělení.

Historik: Babišův svazek nemohl být zfalšovaný

Andrej Babiš opakovaně uvedl, že nikdy žádnou spolupráci se Státní bezpečnostní nepodepsal. Dříve řekl, že mezi roky 1980 až 1982 se dostal asi třikrát do kontaktu s StB, když byl zaměstnancem zahraničního podniku.

Při jednání se zástupce Státní bezpečnosti prý zajímal o jeho analýzu, která popisovala nevýhodu dovozu syrských fosfátů. Babiš prý nevěděl, že si ho StB vedla jako důvěrníka.

Podle dokumentů bývalé tajné služby se pak Babiš zavázal ke spolupráci v listopadu 1982 ve vinárně U Obuvníka. Premiér však říká, že se takového setkání nezúčastnil.