Neřešitelné byrokratické peklo. Rozdělené páry viní vládu ze lží

Naděje pandemií rozděleným binacionálním párům sice svitla poté, co se o jejich situaci začalo interpelovat ve Sněmovně, po té poslední ale jen opět vyšlo najevo, že levá ruka neví, co dělá pravá. Nebo možná nechce vědět. Přinášíme další z příběhů rodin, které rozdělila pandemie. Příběh česko-indonéského páru a jejich byrokratické noční můry, která nemá konce.

Nesezdané páry, z nichž jeden pochází ze zemí s vízovou povinností, často narazí hned při snaze o získání povolení ke vstupu do země. To není případ pana Jiřího a jeho indonéské přítelkyně, která své schengenské vízum získala letos v březnu. Konkrétně 15. března. V den, kdy se česká vláda zároveň rozhodla zavřít hranice. Je tomu více než pět měsíců, co pár čeká v Indonésii na umožnění návratu do Česka.

„1. července rozvolnila EU nařízení ohledně cestování - a tak jsme očekávali, že bude cesta umožněna, jelikož dle směrnice EU jsou bráni dlouhodobí partneři jako členové rodiny, na které se nemá vztahovat omezení cesty do EU. Bohužel ČR má vlastní zákon, který s tímto koliduje a bere v potaz jen manželství,“ vysvětluje pan Jiří.

20. července spatřil světlo světa dokument Ministerstva zdravotnictví upravující cesty cizinců ze třetích zemí. Ten přicestování partnerům umožňoval. „Jenže nebyla otevřená jediná ambasáda v Indonésii pro vízovou agendu, která by byla schopná zprocesovat nové vízum, jelikož to původní nevyužité odmítli obnovit,“ vysvětluje Jiří neúspěch tohoto kroku.

Naděje jim svitla po otevření ambasády 3. srpna. Tentýž den ale Ministerstvo zdravotnictví onen dokument upravilo a cizinci ze třetích zemí, ač partneři občanů EU, o vízum již zažádat nemohli. „Toto považuji za zcela diskriminační. Z jakého důvodu mohou partneři z bezvízových oblastí vstoupit do ČR a partneři z vízových nemohou?“

Řádně absurdní byrokratické kolečko tak čekalo také Jiřího. „S ambasádou jsme v kontaktu od března. Ambasáda nám e-mailem sdělila, že 3. srpna můžeme žádat o vízum, a odkázala nás na čestné prohlášení, které nám mělo vydat Ministerstvo zahraničí. To samé nám dvakrát telefonicky potvrdili přímo na ministerstvu. Ale když jsem jako občan ČR požádal čestným prohlášením o výjimku pro svou partnerku a nesporně doložil partnerský vztah nájemní smlouvou a také to, že již v březnu jsem byl sponzor pro udělení víza, tak to zamítli s odkazem na aktualizovaný dokument Ministerstva zahraničí k 3. 8. 2020,“ popisuje.

Několik měsíců tak žije ve společné domácnosti v Indonésii. „Ani já jako občan ČR se nemůžu vrátit zpět domů, jelikož zde nemohu nechat partnerku samotnou. Kdybych odjel sám, tak se po zařízení nutných věcí v ČR nemohu ani vrátit zpět do Indonésie, jelikož Indonésie prozatím nepovoluje vstup cizinců a informace jsou takové, že vstup bude povolen až v příštím roce.“ V mezičase si drží bydlení také v Česku, což představuje značnou finanční zátěž, nehledě výdajů na pojištění a další náklady spojené s odkladem návratu domů.

O umožnění návratu svého syna a jeho přítelkyně prosí ministerstva i matka pana Jiřího. Odpověď Jiřího matce od Ministerstva zdravotnictví, jehož ochranné opatření situaci párům komplikuje, je přinejmenším zarazilo.

„Vážená paní, ochranné opatření umožňuje výjimku pro přicestování pro partnery, kteří žijí ve společné domácnosti. Důkaz vztahu se dokládá Ministerstvu zahraničních věcí. Doporučujeme tedy kontaktovat Ministerstvo zahraničních věcí. Je možné, že po vyhodnocení dokladů o vzájemném vztahu umožní vstup do České republiky.“ Podle Jiřího ministerstvo očividně doteď samo netuší, jaký dokument to vytvořilo. „Tuto informaci opakovaně tvrdí pokaždé, co jim volám,“ říká Jiří.

Případů binacionálních párů jsou v Česku desítky a těm bezdětným se podařilo setkat se na území Česka jen v minimu případů. Přehazování problému z jednoho ministerstva na druhé nejenže nepřispívá psychickému stavu odloučených párů, spolu s odpověďmi obdrženými z jednotlivých ministerstev to působí zmatečně. Naděje párům sice nepatrně svitla poté, co se situace binacionálních párů ujal poslanec Jan Čižinský, nicméně i jeho interpelace Andreje Babiše před dvěma týdny vedla do slepé uličky. V roli nového ministra zdravotnictví, a tudíž „garanta“ ochranného opatření zabraňujícího setkání nesezdaných bezdětných párů ze třetích zemí na území ČR, padla otázka přímo na Romana Prymulu.

„Za svými nesezdanými partnery pořád nemohou přicestovat občané třetích zemí, kteří potřebují k cestě vízum. Nemají totiž výjimku ze zákazu vydávat na ambasádách nová schengenská víza. Za druhé partneři nemohou přicestovat ani za rezidenty z třetích zemí. Tedy například za Brazilcem usazeným v Česku nemůže přicestovat partnerka Němka. Nerozumím tomu. Například Nizozemí, Dánsko nebo Itálie víza pro partnery z třetích zemí vydávají,“ interpeloval ve čtvrtek Čižinský ministra.

I tentokrát se z ministerských řad ozvala odpověď, kterou bezpečně znají všichni, již se v těchto místech pokouší měsíce dovolat spravedlnosti: „Česká republika se řídí doporučením Evropské unie.“

„Přístup ČR k podmínkám vstupu cizinců na naše území v současné době vychází z doporučení Rady EU, tedy vrcholného orgánu Unie, v němž jsou zastoupeny všechny členské státy vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni. Jedná se o doporučení rady číslo 2020/912 ze dne 30. června 2020 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, o možném zrušení tohoto omezení. Toto doporučení Rady EU bylo od svého vydání již třikrát změněno, naposledy doporučením Rady EU číslo 1186/2020 ze dne 7. srpna 2020. Zmíněné doporučení Rady EU pak ve vámi řešené oblasti uvádí, že by členské státy EU měly umožnit přicestovat osobám z třiceti zemí, cituji: ‚Z naléhavých rodinných důvodů.‘ Zjevně se tak nejedná o jakákoliv rodinná setkání,“ uvedl Prymula.

Dokument, ke kterému ministr odkazuje, nicméně otázku partnerů a rodinných příslušníků neupravuje. Evropská komise naopak 7. srpna 2020 důrazně vyzvala všechny členské země, aby „neprodleně umožnily“ těmto párům shledání.

Evropská unie pak upravuje rodinné příslušníky ve výjimce pro přicestování do EU následovně:

„Ministerstvo opakovaně lže a tvrdí, že postupují dle pokynů EU. EU přitom jasně a zřetelně od počátku pandemie uvádí, že partner je brán jako rodinný příslušník a na něj se nevztahují od počátku žádná omezení vstupu do EU,“ dodává Jiří.