Nepříznivé rekordy. Polovina stanic naměřila nejméně sněhu v historii

Česko čelí extrémnímu suchu a za normálních okolností ho mohla během jara zmírnit zásoba sněhu na horách. Jenže ten na českých kopcích chyběl.

Z vybraných stanic se většina zařadila na 1. až 3. místo v nejnižším historicky naměřeném maximu sněhové pokrývky:

Sníh letos začal tát už v únoru. Květen je pak období již po konci období tání horského sněhu. Další vodu z hor už tedy čekat nelze. Ne všechen horský sníh se navíc táním do krajiny dostane. Může totiž také sublimovat - to je přeměna sněhu na plyn bez toho, aniž by nejdřív roztál. Během tání se sice zvýšil průtok řek, ale do podzemních vod se roztátý sníh v podstatě nedostal. Voda ze sněhu tak ve velkém množství jednoduše odtekla.

Měření vybraných stanic, které meteorologové zveřejnili na webu Infomet.cz, ukazuje, že až polovina z nich měla tuto zimu historicky nejnižší sněhovou pokrývku. V případě Pardubic jde dokonce o stanici se stoletou řadou měření. Nejde ovšem o přehled kompletní statistiky, ale jen o výběr několika stanic. I z tohoto přehledu je podle meteorologů ale jasné, že sněhu tuto zimu nebylo moc.

Kromě stanic nacházejících se v úplně nejvyšších polohách byla totiž sněhová pokrývka v podstatě na všech velice nízká. Naposledy bylo podle ČHMÚ podobně malé množství sněhu v zimě 2013/14, která překonala řadu rekordů.

Ve srovnání s roky 2018 a 2019 byla na horách letos zásoba vody ve sněhu až třikrát nižší.

Neobvyklost letošní zimy ukazuje podle meteorologů i fakt, že nejnižší zimní teplota přišla v podstatě až na jaře.

„Po mimořádně teplém únoru následoval březen s téměř stejnou průměrnou měsíční teplotou. Nejnižší teplota v rámci ČR za celou zimu byla naměřena ne v únoru, což bývá poměrně běžné, ani v březnu, což se taky stává, ale v dubnu, což rozhodně běžné není,“ píše Pavel Jůza z ČHMÚ.

Letošní leden byl navíc nejsušším měsícem od května 2018. Projevil se nejen na nedostatku sněhu, ale také na úbytku podzemní vody a na korytech řek.