„Nepřítel Jourová.“ Orbán chce její konec, Babiš je v prekérní pozici

Maďarská vláda už nebude bilaterálně jednat s českou místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou. Premiér Viktor Orbán navíc v dopise adresovaném šéfce EK Ursule von der Leyenové volá po rezignaci Jourové. Důvodem jsou její výroky o stavu maďarské demokracie.

Eurokomisařka, která má na starosti dodržování unijních hodnot, nedávno v rozhovoru pro německý Der Spiegel zkritizovala Maďarsko: „Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii.“ Situace je podle ní natolik vážná, že by to mohlo ohrozit demokracii v zemi. Komisařka se opřela i do situace maďarských médií v zemi, jejichž většinu si podmanili lidé blízcí premiéru Viktoru Orbánovi a jeho straně Fidesz.

Na slova místopředsedkyně EK už v pondělí reagovala maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která setrvale odmítá, že by se v Maďarsku porušovaly principy právního státu. Podle Vargové Jourová urazila Maďary, a měla by proto rezignovat. „Žádná demokratická instituce by neměla tolerovat lídra, který používá takové urážky jako ona v rozhovoru se Spiegelem,“ napsala na sociálních sítích.

V úterý pak mluvčí maďarské vlády zveřejnil na Twitteru Orbánův dopis von der Leyenové. „Tato prohlášení jsou nejen přímým politickým útokem proti demokraticky zvolené maďarské vládě, jež se stávají běžnými, ale i ponižováním Maďarska a maďarského lidu. To první je nevhodné, druhé nepřijatelné,“ píše Orbán.

Maďarsko a Polsko mají podle Evropské komise a také podle řady rozsudků Soudního dvora Evropské unie vážné problémy s dodržováním zásad demokratického právního státu. S oběma zeměmi už delší dobu běží procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli podezření z porušení unijních hodnot.

Orbánova výzva přichází v době, kdy Komise finalizuje první hodnocení dodržování vlády práva ve všech členských zemích. Zveřejnit by ho měla podle aktuálního vyjádření mluvčí Komise už ve středu a výsledky představí právě Jourová.

Zprávu o maďarské výzvě k odstoupení přinesly všechny relevantní evropské agentury. Rakouská APA například píše, že Jourová, která náleží do „populistického hnutí ANO českého premiéra Babiše“, patří se svou autoritou v Bruselu k „těžkým vahám“.

Podle analytika Českého rozhlasu Filipa Nerada Orbánova stížnost pozici Jourové neoslabí. „Pokud by ji von der Leyenová odvolala, znamenalo by to, že se nechá dirigovat premiéry členských zemí, a to si nemůže dovolit,“ napsal redakci Nerad. A šéfka Komise už ústy své mluvčí vzkázala, že má Jourová dál její plnou důvěru. Komise teď na Orbánův kritický dopis odpoví.

Ačkoli je prý Komise otevřena dalšímu dialogu s Maďarskem, nastalá situace řešení sporů s Budapeští komplikuje. Podobně tomu bylo v minulosti u nizozemského komisaře Franse Timmermanse, proti kterému ostře vystupovala konzervativní polská vláda.

„Vztahy se přenesly až do osobní animozity a nebylo možné najít nějaké východisko z té pře, tak teď to obdobně přerostlo do nepřátelství maďarské vlády vůči Jourové. Orbán v dopise von der Leyenové napsal, že s ní Budapešť ukončuje politické kontakty. Šance na nějaké smírné řešení tím klesá k nule,“ komentuje vyhrocení vztahů Nerad.

Podle analytika je teď v prekérní situaci také český premiér Andrej Babiš, ten se sám označuje za Orbánova přítele. „Požadavek maďarské vlády na rezignaci Jourové staví mezi dva mlýnské kameny premiéra Babiše. Ten má blízko k Orbánovi, zároveň ale vyslal do EK Jourovou. Bude zajímavé sledovat, na čí stranu se přikloní. Pokud by to odbyl tradiční kritikou Bruselu, kritizoval by tím zároveň svou nominantku a stále také členku svého hnutí ANO,“ dodává Nerad.

Premiér Babiš ani komisařka Jourová na dotazy Seznam Zpráv neodpověděli.

V Česku našla Jourová zastání u ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka i u předsedy Pirátů Ivana Bartoše. „Pravdivě pojmenovala vývoj v Maďarsku. Současná maďarská vláda trvale podkopává nezávislou žurnalistiku nebo práci neziskových organizací. Požadavek Viktora Orbána na rezignaci paní Jourové je zcela bezpředmětný,“ napsal politik na Twitteru. Podobně mluví i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Jourové se zastala i předsedkyně Podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu a bývalá francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová. „Co tak rozčiluje Viktora Orbána na Věře Jourové, komisařce, jejíž demisi s neuvěřitelnou jistotou žádá? Ano, ona hájí respekt ke smlouvám a základním svobodám v EU. Plná podpora komisařce bojující za právní stát,“ napsala vlivná europoslankyně z liberální frakce Renew Europe.

Po rozhodné reakci unijních špiček, která by se postavila za Jourovou, volá také nizozemská liberální europoslankyně Sophie in't Veldová.

Opačného názoru je europoslanec ODS Jan Zahradil, který výroky Jourové označil za „okopávání Maďarska“. Jourová podle něj poškozuje zájmy ČR a poškozuje spolupráci ve Visegrádské skupině.

Seznam Zprávy se na situaci V4 v kontextu sporu o právní stát ptaly slovenského ministerstva zahraničí. „Právní stát je pro současnou slovenskou vládu klíčový princip, který prosazujeme v domácí politice. Proto se nebráníme, aby byly otázky právního státu součástí mechanismu i na úrovni EU. Detaily, jakou budou mít podobu, jsou otázkou na další diskuzi, na kterou jsme připraveni,“ napsal redakci státní tajemníkn slovenské diplomacie Martin Klus.

Podle Zahradilova stranického šéfa Petra Fialy by se měla Jourová spíš zajímat o vývoj v Česku. „Je škoda, že eurokomisařka Jourová není tak statečná v hodnocení situace v České republice, kde stojí v čele vlády člověk s tak rozsáhlým střetem zájmů, jaký nemá v EU obdoby, citovala politika ČTK.

Jourová kritizuje situaci právního státu v Maďarsku a také v Polsku dlouhodobě a kritice kvůli tomu nečelí poprvé. Poté, co loni v prosinci vyzvala polské orgány, aby zastavily přijímání tzv. náhubkového zákona umožňujícího tvrdé kárné postihy nebo odvolávání soudců, následovala v polské vládní televizi TVP proti Jourové očerňující kampaň.