Článek
V policejních šanonech leží právě teď 11 trestních oznámení, které dělají z Ministerstva práce a sociálních věcí mimořádně nebezpečné území. Po zjištění Seznamu, že opisoval v bakalářské práci, ho opouští nový ministr Petr Krčál. A střídá ho vysoká úřednice a sociální demokratka Jana Maláčová.
Obrovské problémy, jimž bude muset čelit Maláčová, vystudovaná politoložka z Německa a Británie, souvisí s érou Sobotkovy vlády. Konkrétně s ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD).
Video: Co řekl o trestních oznámeních exministr Krčál
Bývalý ministr Petr Krčál.Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy
Seznam už dříve v sérii reportáží vylíčil, co po tomhle období zbylo: například Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel pochybení za víc než miliardu korun - především při soutěžích na klíčové IT systémy, přes něž se například vyplácí podpora v nezaměstnanosti. A také zjistil podezření na plýtvání a „malé domů“ spřáteleným firmám.
NKÚ kvůli tomu podal trestní oznámení.
Po Marksové nastoupila na ministerstvo koncem loňského roku Jaroslava Němcová z ANO, členka první Babišovy vlády. Právě její tým vypracoval na základě auditů další trestní oznámení.
Dnes už bývalý ministr Krčál při nástupu koncem června slíbil, že do vyšetřování nebude zasahovat - aby pomohl stranické kolegyni Marksové. „Nechám policii pracovat,“ prohlásil a jako nového náměstka zodpovědného na IT představil Tomáše Martince, někdejšího ředitele protikorupční policie.
Jestli stejnou linii bude razit i Maláčová, není známé. V úterý, když ČSSD oznámila její navržení do funkce, se k plánům na ministerstvu nevyjádřila.
Uklízeli po Drábkovi
Závažné problémy s IT zakázkami mají kořeny v roce 2011, kdy ministerstvo vedl Jaromír Drábek z TOP 09. Nechal vyměnit dodavatele pro stát životně důležitých systémů - jenže pořádně nefungovaly a navíc i trestní soudy později konstatovaly, že došlo k machinacím a předražení zakázek. Drábkův náměstek Vladimír Šiška za to skončil ve vězení.
Marksová měla za úkol vybrat nové dodavatele a tuhle agendu svěřila náměstkovi Robertu Baxovi.
Výsledky po čtyřech letech, jak letos na jaře zjistil NKÚ, ale byly tristní. Protože ministerstvo pod Marksovou nestihlo dokončit soutěže na nové dodavatele. Například: když NKÚ srovnal ceny těch současných a nově vysoutěžených, vyšlo, že ministerstvo platí denně o milion korun víc. Celkově pak mohlo - kdyby stihlo vysoutěžit a spustit všechny - k 1. lednu 2017 uspořit 362 milionů.
Smlouvy bez limitu
A nově vypsané soutěže se také podle kontrolorů neúměrně prodražovaly, protože ministerstvo je sepsalo tak, že vlastně neměly žádný finanční limit. Opět příklad: vybudování IT systému na výplatu dávek v nezaměstnanosti vyhrála společnost ATOS s nabídkovou cenou 88 milionů. Ovšem k přelomu roku ministerstvo schválilo náklady navíc v hodnotě 73 milionů korun.
Marksová vysvětlovala, že původně vysoutěžené ceny byly jen základní. A že se dopředu počítalo s tím, že se budou během čtyřletého trvání navyšovat podle požadavků ministerstva. „Protože nikdy dopředu nevíte, jak se mění legislativa. Takže logicky to jsou vlastně dvě čísla, která jsou nepoměřitelná. To není, že byla nějaká původní cena a my jsme ji navýšili,“ vysvětlila Marksová.
Podle NKÚ ale takový postup není možný.
Další pochybení se týkala různých konzultačních služeb: za 19 stránek plus dalších 30 stran příloh jedné ze strategií rozvoje IT úřad do loňského listopadu zaplatil přes osm milionů korun. Tedy jedna stránka vyšla přesně na 163 598 korun.
Kontroloři také odhalili, že 2,4 milionu korun ministerstvo vyplatilo firmě, za níž ve skutečnosti stál Petr Baxa, bratr náměstka Roberta Baxy. Z popsaných faktů je zřejmé, že kontroloři pochybovali, jestli firma vůbec nějakou práci odvedla.
Pokud se Maláčová skutečně stane ministryní, bude muset vyřešit právě hladké dokončení soutěží na IT systémy. Většina jich už podle původních plánů měla běžet pod novými dodavateli, termíny dokončení se ale stále prodlužují.
Marksová na to má vysvětlení: po Drábkově působení prý byly IT systémy v takovém rozkladu, že vše potrvá déle, než se čekalo.
