Článek
Severoatlantická aliance sníží počet členů ruské mise při NATO. Aliance odebrala akreditaci sedmi členům a odmítne ji udělit dalším třem Rusům, kteří o ni požádali. Oznámil to v Bruselu generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Maximální počet členů ruské mise při NATO se podle něj sníží ze třiceti na dvacet.
K rozhodnutí došlo v reakci na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala na počátku března v jihoanglickém Salisbury.
„Rusku vysílá jasné poselství, že jeho nepřijatelný a nebezpečný model chování má svou cenu a následky,“ komentoval Stoltenberg opatření, která Severoatlantická aliance přijala. Stoltenberg ale zároveň zdůraznil, že aliance je nadále otevřená politickému dialogu. Pokračuje také v přípravách na další setkání Rady NATO s Ruskem.
Rozhodnutí bude podle Stoltenberga znamenat, že Moskva bude mít menší schopnost provádět špionáž ve členských zemích NATO.
Útok v Salisbury byl podle generálního tajemníka prvním užitím nervové látky na území Severoatlantické aliance. Označil jej rovněž za bezohledné porušení mezinárodních norem. Stoltenberg ale zároveň zdůraznil, že rozhodnutí nic nemění na politice aliance vůči Rusku.
Vypovězení různého počtu ruských diplomatů oznámily více než dvě desítky zemí světa včetně Česka. Celkem bude muset státy opustit téměř 150 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ruských ambasád. Jako první vypověděla 23 ruských diplomatů Velká Británie. Moskva reagovala vypovězením stejného počtu britských diplomatů.
Diplomaté opustí také Austrálii, Moldavsko, Irsko a Belgii
K vypovězení diplomatů se připojila také Austrálie, která ze země vyhostí dva Rusy. Podle agentury Reuters to oznámil australský premiér Malcolm Turnbull.
„Společně se Spojeným královstvím a dalšími spojenci a partnery přistoupila Austrálie k odpovědi na nedávný útok nervovou látkou v Salisbury v Británii,“ uvedl Turnbull v prohlášení. Dodal, že australská vláda se rozhodla vypovědět dvojici ruských diplomatů, u nichž bylo zjištěno, že pracují pro tajné služby.
Další zemí se stejným rozhodnutím je Moldavsko, které jako projev solidarity s Británií vypovědělo tři ruské diplomaty. Ti by měli Kišiněv opustit do sedmi dnů. Oznámilo to moldavské ministerstvo zahraničí s tím, že příslušnou nótu dnes převzal ruský velvyslanec Farid Muchametšin.
K podobnému kroku přistoupily také Irsko a Belgie. Obě země vypovědí jednoho ruského diplomata. „Ministerstvo zahraničních věcí hovořilo s velvyslancem Ruské federace a informovalo ho, že pověření člena jeho sboru s diplomatickým statusem bude ukončeno v souladu s ustanoveními Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,“ informoval irský ministr zahraničí Simon Coveney s tím, že dotyčná osoba byla vyzvána k opuštění území Irska.
Naopak Rakousko zdůraznilo, že se k akci nepřipojí, dokud se celá kauza zcela neobjasní.
Podle Lavrova jde o americké vydírání
Vyhošťování Rusů západními státy je podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova výsledkem vydírání ze strany Spojených států amerických.
Lavrov během cesty do Uzbekistánu řekl, že USA použily kolosální tlak, vydírání, které se stalo hlavním nástrojem Washingtonu na mezinárodní scéně. Podle ruských agentur Lavrov dodal, že Rusko bude muset odpovědět odvetnými opatřeními, protože takovou neurvalost nelze tolerovat.
Za správný, důrazný, ale třeba také dětinský krok označují vyhoštění ruských diplomatů německé deníky. Naopak ruský tisk reakci západních států považuje za bezpříkladně tvrdou. Návrh protiopatření sestaví ruské ministerstvo zahraničí a rozhodovat bude prezident Vladimir Putin.
Moskva opakovaně popírá, že by měla podíl na kauze bývalého příslušníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala. Agent v minulosti přešel do služeb britské tajné služby a začátkem března byl v jihoanglickém Salisbury i se svojí dcerou otráven.
