Článek
„Co se tu zas děje? Jo, on přijel Babiš, tak to chápu. To zas bude humbuku.”
Je pár minut po deváté a premiér Andrej Babiš spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem právě míjí pracovníky ústecké Masarykovy nemocnice, aby před mikrofony zhodnotili ranní schůzku s jejím vedením.
Vláda tím – společně s ministry Karlem Havlíčkem a Richardem Brabcem – zahajuje celodenní středeční výpravu po Ústeckém kraji. V nemocnici už ráno sice mají hotovo, ale čeká toho na ně ještě mnohem víc.
Během celého dne totiž musejí stihnout několik stanovišť po celém regionu – jednání na palivovém kombinátu v Chlumci, prohlídku jezer Milada i Most, objížďku lomu ČSA nebo jednání o obchvatu ve městě Bílina.
Na rozdíl od vládních výletů po republice v roce 2018 k tomu tentokrát nezvolili vládní autobus, nýbrž konzervativní – a podstatně rychlejší – variantu s vládními auty. Podzimní počasí a studený vítr ale Babiše v lehkém tmavomodrém saku hned ráno trochu zaskočí. „Jsem nastydlej,” zašeptá ministrovi před startem brífinku. A přikrčí se přitom za přichystané mikrofony.
Jakmile se ale zapnou kamery, Babiš funguje jako dříve – s nachystanými materiály sděluje, že nemocnice i celý zdejší kraj díky jeho vládě vzkvétá, a oceňuje i to, že nemocnici se nedostatek lékařů částečně daří řešit pracovníky z Ukrajiny.
„Zase jsme tu dříve slíbili kardiocentrum a už to tady funguje,” vyjmenovává vládní úspěchy a na závěr zmiňuje i několik nových požadavků za desítky milionů, které nemocnice vládě předložila dnes.
Předseda vlády s ministrem Vojtěchem nemocnici navštívili už potřetí – poprvé to bylo před několika lety – a jak zmínil sám ministr zdravotnictví, tehdy byla v celém kraji jen dvě pracoviště s magnetickou rezonancí. „Dnes ho má každá nemocnice Krajské zdravotní,” uzavírá Vojtěch, zatímco oba muže z druhé strany kamer sledují – zjevně spokojení – zástupci nemocnice.
„Tak se mějte. Na shledanou,” podává Babiš po skončení brífinku ještě každému zvlášť ruku těsně před tím, než se chystá nastoupit do auta.
Omylem s ní ale potřese i redaktorce České tiskové kanceláře. „My se ještě uvidíme,” reaguje na to žena, která ještě před pár minutami stála těsně vedle něj – s diktafonem v ruce.
A vy jste se nechtěl podívat?
Během jízdy za jezery Milada a Most, kam se kabinet i zástupci samospráv vypravili po jednání číslo dvě – v budově Palivového kombinátu – se za vládním a policejním konvojem vynořuje stříbrné auto značky Tesla.
Vlivní muži předtím projednali, co bude s místy hnědouhelných dolů, jež právě kombinát spravuje a místo nichž mají v budoucnu vzniknout jezera. Nyní se bude řešit, zda jednotlivá jezera nespojit do jednoho vodního díla a energeticky je nevyužít.
Řidič Tesly s logem firmy Liftago – její zakladatel, místní politik a lobbista Martin Hausenblas – je vládě v patách. Nejdříve s nimi stihne půlminutový pohled na jedno z jezer, poté – jakmile se Babiš rázem otočí a nasedne zpátky do auta – vyráží za nimi i k dalšímu stanovišti, lomu ČSA.
„To byl fofr, co,” stihnou to okomentovat zástupci města, kteří Babišovu produktivitu dosud nepoznali na vlastní kůži.
Brzy však vychází najevo, že ani mocný muž Ústeckého kraje nedostává od vlády ty nejspolehlivější informace. Prohlídka jezer totiž nabrala rychlý spád a Hausenblas tápe, k jaké straně lomu má za politiky dorazit.
Jakmile se mu to na čtvrtý pokus podaří, nasedá do přistaveného vozu a je připraven dohnat Babiše u lomu – a Seznamu má čas se konečně představit.
„Já jsem součástí Palivového kombinátu, a tak jsem o tom dnes s ministry jednal. Líbí se mi to – objevila se tu vize, která má konečně perspektivu, ekonomickou návratnost,” září při vyprávění o vládě i o budoucnosti ústeckých jezer.
„Dříve byla ta myšlenka divoká, ale pan Havlíček je progresivní a to je přesně potřeba. Že nekouká jen na zadání, ale také u toho přemýšlí. Využít to, co tu je a postavit na tom prosperitu, to je prostě paráda.”
Ve chvíli, kdy Hausenblas se superlativy na své politické partnery Babiše a Havlíčka končí, v autě zazvoní telefon. „Tak oni už jedou zpátky. Už to nestihneme,” otáčí náhle vůz pracovnice lomu a mobil mu předává.
„Moje jméno je Martin Hausenblas, já jsem takový aktér činný v Ústeckém kraji,” zkouší se muž v prázdném voze vládě ještě představit. „Já jsem se ztratil v doprovodu a už jsem se nenapojil,” vysvětluje do telefonu – jenže marně. Kabinet už na něj nepočká.
„A vy jste se nechtěl vůbec podívat?” zeptá se ho ještě místní zaměstnankyně. „Chtěl…” odpovídá muž smutně.
„Jenže není čas,” odtuší žena, když oba společně vystoupí zpátky na prázdném parkovišti.
Pošlete na vládu petici
Důvody, proč se program vlády urychlil o více než hodinu, ale mluvčí vlády Tomáš Medek ve středu v poledne vysvětlit neuměl.
„Také jsme to nečekali. Na jezeru Milada měla být původně půlhodinová prohlídka, ale… prostě se to posunulo. Tentokrát už ale na všechny určitě počkáme,” sliboval novinářům z Horního Jiřetína, kam se kabinet mezitím stihl přemístit.
Právě tam, na předposledním stanovišti, už na ministry čekaly vykopané jámy. V rámci spuštění projektu Sázíme budoucnost do nich totiž chystali symbolicky sázet připravené stromy – stejně jako v červenci do přírody v rukavicích vypouštěli kriticky ohrožené sysly.
„Dobrý, to už nemusíte, tam musí zůstat místo,“ zastavila lopaty ministrů Brabce a Havlíčka nakonec až přítomná kastelánka.
„To když my se dáme do práce, tak už se nezastavíme,“ zdůvodňoval Havlíček.
„Tak tam máte další dvě. Anebo vás vezmu k nám na zámek – a můžete je kopat na zámku.“
Na dotazy o zmatené změně programu nakonec lakonicky zareaguje až samotný Andrej Babiš: „Nic se neměnilo, bylo to jen zrychlené. Vystoupil jsem, viděl jsem jezero a nastoupil jsem zpátky. Nepotřebuju na to koukat půl hodiny.“
Ještě předtím ale stihne bleskové jednání o posledním bodě programu – výstavbě obchvatu města Bílina, který by měl vést tunelem vedle fotbalového hřiště. Právě tam – uprostřed travnatého parkoviště – už na premiéra a jeho dva ministry čekají zástupci tamního města. A s připravenou tabulí mu projekt odprezentují.
„Takže 4,5 miliardy, 4,5 kilometru a 6 let výstavby,“ kroutí Babiš hlavou, zatímco autoři projektu dále listují vytištěnými grafy.
Babiš se nakonec na parkovišti u fotbalového hřiště dotkne i sociálních bytů. „Mrzí mě, že to nefunguje. To musíte nejdřív říct hejtmanovi, ať uspořádá setkání i se zástupci vlády,“ navrhuje místní starostce.
Zuzana Schwarz Bařtipánová mu totiž sděluje, že na rozdíl od většiny měst bílinští nové byty stavět nepotřebují – naopak by ve městě potřebovali vyřešit situaci s těmi, které nikdo využívat nechce. A které ve městě poté snadno vytvářejí sociálně vyloučené lokality.
„To je celé problém ministryně Maláčové. Sestavila si patnáct bodů pro boj s chudobou, ale od té doby už s tím nic nedělá,“ odpovídá jí Babiš.
„Víte co, paní starostko – pošlete na vládu petici. My už jich tam stejně takových máme plno.“
