Rozhodnuto. Orbán povládne pomocí dekretů a sám určí, na jak dlouho

V Maďarsku už nákaze koronavirem podlehlo 15 lidí, potvrzených nakažených je 447. Vláda Viktora Orbána už stejně jako ostatní země v regionu uzavřela hranice a školy a zakázala shromažďování lidí. V pondělí vládnoucí strana Fidesz prosadila tzv. zákon o boji s koronavirem, který kabinetu dává na neomezenou dobu extrémně široké kompetence.

Parlament na dobru neurčitou přeruší práci. Na žádost jedné pětiny poslanců, a takový počet opozice splňuje, se ale parlament musí sejít.

Povolené nebudou volby ani referenda (parlamentní volby se ale v roce 2022 konat budou). Zákonodárnou moc má tudíž nahradit vláda, jež bude vydávat dekrety, které nemá opozice šanci kontrolovat. Rozhodující většinu v parlamentu má totiž strana Fidesz.

Maďarská ústava přitom předpokládá, že pokud platí stav nouze a vláda vydává dekrety o moci zákona, parlament by se měl scházet častěji a taková výjimečná opatření kontrolovat. Až doteď totiž dekrety vydané během nouzového stavu platily pouze 15 dní. Pokud je do té doby poslanci neschválí, přestanou platit.

Zákon platnost dekretů prodlužuje z 15 dní až do konce stavu nouze, o kterém rozhoduje sama vláda. Podle ministryně spravedlnosti Judit Vargové to vyřeší obavy z toho, že by se parlament z důvodu epidemie už nesešel a nemohl vládní opatření potvrdit.

Současný nouzový stav vyhlásil Orbánův kabinet 11. března a vydal například dekret o tom, že vedení státem označených strategických firem může v případě potřeby převzít armáda. Jde o desítky společností, mimo jiné vodárny, plynárny, petrochemický i farmaceutický průmysl či jadernou elektrárnu.

Definice nouzového stavu a s ní i spjaté vydávání dekretů totiž počítají spíše s přírodní katastrofou, zejména se záplavami, a pro časy epidemie nejsou ani podle k vládě kritických médií a opozice vyhovující.

Každý vládní dekret sice musí být odůvodněný a má se týkat stavu nouze, nepřipravenost právního systému na pandemii ale vládě dovolí improvizovat a argumentovat potřebou omezení šíření viru i v případě kontroverzních opatření. Existuje tak velké riziko zneužití moci.

Politika Viktora Orbána navíc dlouhodobě směřuje k vládě pevné ruky: podmanění soudnictví a omezení plurality médií. Ostatně o vládnutí pomocí dekretů se nepokouší poprvé.

Server Index.hu přímo píše o velkém riziku toho, že se vláda neomezí jen na kontrolu epidemie. „Bude se dekrety snažit využít i v jiných oblastech, jako je zákaz opozičních stran, omezení svobody projevu či úprava volebního systému,“ uvádí server ve vysvětlujícím článku.

Pochybnosti vzbuzuje i ustanovení, které mění trestní zákoník a zavádí až pětiletý trest za zveřejnění nepravdivé informace, jež by znepokojila veřejnost nebo mařila úsilí vlády chránit lidi. Vláda argumentuje potřebou efektivního postupu proti koronaviru a také rychlou pomocí pro hospodářství zasažené krizí.

Návrh zamířil do parlamentu v pátek 20. března. Vláda totiž předpokládala, že ho dokáže spolu s prodloužením stavu nouze rychle prosadit už na pondělní schůzi parlamentu 23. března. Pro tak rychlý postup ale byla potřebná čtyřpětinová většina, a tu strana Fidesz bez opozice nedokázala získat.

Podle mluvčího vlády tím pádem opozice způsobila chaos. „Opatření, která platila, budou muset být přijata znovu,“ řekl podle deníku Magyar Hírlap vládní mluvčí Zoltán Kovács. Na mysli měl dekrety, které už vláda přijala po vyhlášení nouzového stavu 13. března, a pro které doteď platilo omezení platnosti na 15 dní.

Opozice ale navrhovala i jiná východiska: hlasovat o opatřeních každých 15 dní elektronicky z domova tak, aby se parlament nemusel v době epidemie scházet, případně lhůtu prodloužit na 90 dnů. V takovém případě by podle poslance MSZP Bertalana Tótha měla vláda podporu celé opozice. Fidesz ale takové pojistky odmítl.

Znovu se o vládním návrhu hlasovalo v pondělí 30. března. Tentokrát už ne v mimořádném režimu, který minulý týden nevyšel, ale ve zrychleném legislativním procesu.

Pro to, aby zákon v jednokomorové maďarské sněmovně se 199 poslanci prošel, byla potřeba dvoutřetinová ústavní většina. Tu má Fidesz se 133 poslanci těsně zajištěnou. Pro bylo nakonec 138 poslanců, proti 53. Ještě v pondělí by mohl zákon podepsat prezident János Áder.

Evropská komise už minulou středu oznámila, že bude Orbánova opatření monitorovat. „Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ citovala ČTK mluvčího komise Erica Mamera.

Na komisi se kvůli věci už minulé úterý obrátil znepokojený výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody. „Jsme si vědomi, že odpovědností členských států je v této složité době přijímat ochranná opatření, ale tyto kroky musí vždy zajistit respekt k základním lidským právům, hodnotám právního státu a demokracie,“ sdělil Juan López Aguilar, předseda výboru, který mimo jiné řeší i problematiku zhoršeného stavu právního státu v Maďarsku i Polsku.

Generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová Orbánovi v dopise připomněla, že veškerá opatření proti koronaviru musí být v souladu s národními zákony a ústavou a mezinárodními standardy. „Časově neomezený a nekontrolovaný stav nouze nemůže zaručit základní demokratické principy,“ napsala tajemnice v dopise Orbánovi.

V odpovědi Pejčinovičové Buričové si příliš nebral servítky. „Buďte tak laskavá a prostudujte si přesný text zákona předložený Národnímu shromáždění. Také bych vás chtěl vyzvat, abyste přezkoumala podobnou právní praxi v jiných státech. Pokud nám v současné krizi nemůžete pomoci, zkuste aspoň nepřekážet našim ochranným opatřením,“ píše Viktor Orbán.