Článek
„Analyzovali jsme tisíce dat, abychom mohli sestavit přehled činností podle míry rizika nákazou koronavirem,“ píše tým chytré karantény na Twitteru.
Nejrizikovější aktivity jsou podle grafu například návštěva barů, hudebních koncertů nebo cvičení ve fitness centrech. Středně vysoké riziko je pak třeba u objímání nebo podávání ruky s přáteli, na větších rodinných oslavách nebo při návštěvě domova seniorů. Minimálně rizikové je dle grafu venčení psa.
Jeden z uživatelů Twitteru ale upozornil na to, že je tabulka takřka identická s tou, kterou už viděl v anglickém jazyce před měsícem. Sestavila ji Texaská lékařská asociace.
Porovnejte si oba grafy pomocí šipky uprostřed:
Kromě změny jazyka je v tabulkách několik málo rozdílů. Jedním z nich je například opačné řazení rizik nebo vynechání některých aktivit. V české verzi například chybí návštěva pláže, protože v Česku žádná není.
Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci a IT, na dotaz Seznam Zpráv řekl, že ministerstvu byla dodaná data k jednotlivým aktivitám, ale jak tabulka vznikala, neví.
„Ministerstvo se tabulkou inspirovalo a řeklo nám, že po nás chce zaslat data a klastry ohledně toho, kde se lidé nakazili. Data jsme poskytly, ale nevím, jak ministerstvo tabulku vytvořilo,“ řekl Seznam Zprávám Vladimír Dzurilla, člen týmu chytré karantény. Tedy kolik lidí se nakazilo například na golfu, svatbě nebo v restauraci. A na základě nich vznikla česká verze.
„Porovnali jsme data o klastrech z chytré karantény s daty Texaské lékařské asociace a zjistili jsme, že se v mnohém překrývají. Zkušenosti hygieniků a data chytré karantény potvrdily, že i v prostředí ČR vznikají klastry nejčastěji v barech a na diskotékách,“ dodala k tomu mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Taková data nemáme, tvrdí Dušek
Jejich tvrzení je však v rozporu s tím, co Seznam Zprávám řekl Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který má data v týmu chytré karantény na starosti. „My tady ta data nemáme,“ uvedl, když mu redakce jmenovala jednotlivé položky z grafu. Nelze podle něj takto konkrétně říct, zda se někdo nakazil na fotbalovém hřišti, nebo při venčení psa.
„U mnoha případů nezjistíte, jestli se daný člověk nakazil na hřišti nebo kde. Ten člověk má za den dvacet interakcí a vy nezjistíte, při které z nich se nakazil,“ řekl Dušek Seznam Zprávám.
Jeho slova odpovídají i tomu, co řekl Seznam Zprávám nedávno. Redakce totiž žádala o podrobná data, kde je nejvyšší riziko nákazy. Duškův ústav však poskytl výčet velmi obecný. Z dat vyplývalo, že se polovina infikovaných koronavirem nakazila v rodině a druhým nejčastějším místem přenosu byla práce. Pouze jednotky procent pak připadaly na zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče. Blíže místa nákazy specifikována nebyla.
Jak tedy došlo Ministerstvo zdravotnictví k vyčíslení míry rizika při jednotlivých aktivitách, není jasné. Od toho amerického se ale graf takřka neliší. „Vnímáme jako přínosné inspirovat se materiály ze zahraničí, které nám pomůžou edukovat českou veřejnost,“ uvedla Štěpanyová.
V čem se liší český a americký graf?
Hodnoticí škála od 1 do 9 představuje činnosti relativně bezpečné (1) i ty, které znamenají značné potenciální riziko (9). České ministerstvo jen seřadilo aktivity opačně než Američané - od nejvíce rizikových (9) po nejméně (1).
Zatímco americká tabulka považuje za jednu z nejrizikovějších činností návštěvu bohoslužeb pro více než 500 osob, v české verzi není návštěva kostela vůbec zmíněna.
Obdobně v české verzi tabulky chybí aktivita „návštěva pláže“. Ministerstvo naopak přidalo mezi aktivity s nízkým rizikem nákazy venčení psa nebo sledování televize u sebe doma.
