Článek
„Zapomeňte na debaty, jestli se elektroauta rozšíří a jestli dávají vůbec smysl. Němci se pro ně rozhodli, takže to tak bude,“ říká Vlastislav Bříza mladší, spolumajitel holdingu Koh-i-noor, a tudíž člen jedné z nejpodnikavějších a nejbohatších rodin v Česku. Bříza kromě byznysu učí mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově a rád mluví otevřeně.
„Automobilky dolů s cenami nepůjdou, protože by prodaly moc aut se spalovacími motory a dostaly by pokutu kvůli nedodržení emisí. Je to bláznivé. Šrotovné bude maximálně na elektromobily. Ale ty budou pro lidi stejně příliš drahé,“ dodává muž, jehož otec položil základy holdingu v druhé polovině 90. let. Dnes do něj patří právě také výroba pro autoprůmysl.
Jak vnímáte aktuální covidovou situaci?
V osobní rovině mám k nemoci respekt, na druhou stranu, když vidím v televizi pana Flegra, přijde mi, že některé jeho výroky by měly být klasifikovány jako šíření poplašných zpráv. Mrtvoly na ulicích jsou za hranou a psychologický dopad podobných prohlášení pro některé skupiny obyvatel je devastující. Plus nebyla situace řešena koncepčně. Ale co mi vadí nejvíc, je rezignace na vzdělání v Česku.
Jak to myslíte?
Stále musím cestovat, máme export do 80 zemí světa a za hranicemi vidím, že na docházku do škol se v zahraničí buď nesáhlo vůbec, nebo pouze v přijatelné míře. My jsme školy zavřeli jako první a na Staromáku raději demonstrujeme za to, aby se hrála zase fotbalová liga nebo otevřely hospody. Má to jediné pozitivum – snad si aspoň někteří rodiče začnou více vážit práce učitelů a ti získají vyšší status.
Například Věra Komárová z Dermacolu nebo Karel Janeček založili celou iniciativu za návrat dětí do škol.
Toho jsem si bohužel nevšiml. Ale uznejte, že rvačka na Staromáku asi přitáhla větší pozornost.
Jak promlouvá covid do vašeho byznysu?
Hodně, ale přesto nemám rád takové to dělení na svět před covidem a svět po covidu. To jsou nesmysly. Učím na katedře mezinárodních vztahů FSV UK, o historii se hodně zajímám, takže vím, že lidstvo opravdu přečkalo daleko větší zásahy do fungování společností, než je covid. Bohatě stačí pouze minulé století – například dvě světové války, komunismus, nacismus nebo španělská chřipka. A s tím se fakt covid srovnávat nedá. Asi se trochu víc rozšíří digitalizace, ale to je tak celé. Svět se nezmění. Respektive změní, ale nebude za to moci covid.
Vlastislav Bříza mladší
- patnáctiprocentní majitel holdingu Koh-i-noor,
- budoval dopravní firmu CEE Logistic, kterou převzal Roman Šmidberský,
- v rámci Koh-i-nooru dohlíží na fúze a akvizice, energetiku a s otcem na výtvarný sortiment Koh-i-noor,
- žije v Praze, rád chodí na pivo do Lokálu v Dlouhé,
- jeho otec Vlastislav řídí strategii, bratr David zdravotnickou část holdingu,
- patriarcha rodu loni poprvé po 20 letech povolil vyplacení malé dividendy.
Co tedy?
Západní svět otáčí k řekněme až salonnímu levicovému humanismu. To povede k novým tendencím založení rovnostářské společnosti. Mám obavy z dalšího neokomunistického hnutí pod pláštíkem velmi hezkých myšlenek. Nebude se tomu říkat ukradení či znárodnění majetku, ale například sharování (sdílení, pozn. red.). To vše třeba ve jménu ekologie nebo nutného přerozdělování, až lidé zchudnou kvůli covidu. Vezměte si, že mladé už nezajímají tolik značky, nechtějí vlastnit auta, vyznávají raději sdílení. Všechno budeme sharovat. Podniky, byty, auta. Bude to líbivé a covid to může zrychlit. Na Západě se tomu říká progresivismus, já tomu říkám salonní humanismus.
V čem je současný stav lepší?
To nejcennější na dnešní době je historicky nevídaná míra svobody a bezprecedentně dlouhá doba míru a blahobytu v naší, tedy západní společnosti. Možná je to právě kámen úrazu – lidově řečeno nás pálí dobré bydlo a je prostor pro vymýšlení nesmyslů, které ve finále svobodu výrazně omezí. Mnozí navíc demokracii zneužívají v tom smyslu, že vše zabalují za větu: „Máme demokracii, mohu si tak povídat, co chci“ a beztrestně šíří bludy. Jenže demokracie není svoboda svobodné lišky ve svobodném kurníku plném svobodných slepic.
Jak tedy skutečně covid promlouvá do byznysu holdingu Koh-i-noor?
Různě v různých částech holdingu. Pokud se bavíme o tužkách a výtvarných potřebách, tam máme trochu smůlu v tom, že obhospodařujeme celý produkční řetězec. Od výroby až po 100 vlastních obchodů jenom v Česku a nepočítám další desítky prodejen v Rusku a na Slovensku. U nás tedy asi 300 prodavaček. Takže to schytáváme na obou stranách. Přes e-shopy prodejní objemy samozřejmě dohnat nejdou.
Němci se rozhodli, elektroauta budou realitou
Jste také výrobci plastů pro autoprůmysl. Jak vypadá situace tam?
Automotive teď jede naplno, ale výhled je jasný jen do konce roku. Pak máme indicie, že výroba významně ochladne. Není to zas takové překvapení, celosvětové prodeje aut jsou prostě nižší. A do toho přichází elektromobilita. V poslední krizi před 12 lety zachraňovalo autoprůmysl šrotovné. Ale teď ho pod vlivem environmentální lobby nikdo nezavede, protože přece nebudeme podporovat spalovací motory. Takže budou výhody maximálně na elektroauta, jenže ta jsou zatím stejně tak drahá, že je běžní lidé kupovat nebudou. Vezměte si, že letos stoupla cena spalovacích aut o devět procent, a to přes to, že je poptávka chladná.
Proč to tak je?
Automobilky dolů s cenami nepůjdou, protože by prodaly moc aut se spalovacími motory a dostaly by pokutu kvůli nedodržení emisí. Je to bláznivé. Takže zapomeňme na to, že by se prodeje příští rok víc rozjely. A zlevňovat budou jen elektromobily, ovšem z vysoké základny. Světové automobilky se rozhodly, že se budou přibližovat ceny elektro a běžných aut. To znamená jediné. Ta se spalovacími motory budou zdražovat, respektive třeba jen škrtnou všechny slevy.
Kdy se ceny potkají?
Odhaduji tak do pěti, maximálně deseti let. A jestli si v Česku někdo myslí, že to tak nebude, protože elektroauta nedávají moc smysl, tak je na omylu. Už bylo rozhodnuto. Když se Němci rozhodli vypnout atomové elektrárny, také nikdo nevěřil.
Jak se tomu snažíte přizpůsobit v byznysu?
Pro český průmysl to nemusí být jednoduché, elektromobil má o třetinu méně dílů při výrobě. Omezí se počet dodavatelů a nechtěl bych mít teď fabriku na výfuky či převodovky. My se soustředíme na vývoj dílů, které budou stále potřeba: hlavně brzdové komponenty a světla. Ale máme také výrobu palivových systémů, kterou budeme muset do budoucna, chtě nechtě, utlumovat.
Takže covid elektromobilitu urychlí?
Ano. Všichni čekali, že bude šrotovné, nebo že politici dočasně odloží emisní normy. Nic z toho se nestalo a utrpení automobilek je už tak velké, že prostě dokonají přeměnu na elektromobilitu. Musí spalovací motory pohřbít. Lidé se zase vrátí k tomu, že domácnost bude mít jedno a půl auta. Ne dvě jako dnes. Takže nějakou logiku to má také.
Čekáte oživení pro příští rok?
Řeknu to jinak. Ozývají se nám majitelé firem, kteří chtějí prodávat své byznysy, ale mají nereálná očekávání o ceně. Chtějí prodávat za ceny předcovidové. To je nesmysl. Ta krize opravdu přijde až příští rok. Firmy se ekonomicky vyčerpají, přijde druhotná platební neschopnost a to znamená přinejlepším méně zaměstnanců a méně zakázek. Ale také jejich pády. A podmínkou k oživení nejsou žádné roušky, ale jen vakcína. I když třeba nebude dokonale účinná, nebo nebude pro všechny. Důležité je, že změní sentiment lidí. Teprve až se přestanou bát utrácet, budeme moci začít hovořit o nějakém oživení. Proto jsem odpůrcem přehnaných negativních zpráv a 24hodinového vysílání o covidu.