Článek
Poslanci poslali druhým čtením důchodovou novelu, která by měla seniorům od příštího roku přidat 300 korun nad zákonnou valorizaci. Vládní návrh obsahuje i více než 20 pozměňovacích návrhů. Jeden z nich, z dílny lidovců, by rád do zákona prosadil snížení důchodů prominentům bývalého režimu. Proti tomu se ostře postavili komunisté.
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Nejhlasitější byl poslanec KSČM Stanislav Grospič, podle nějž má lidovecký návrh obrovský nádech neofašismu. „Myslím, že návrh v dnešní společnosti nemá své opodstatnění. Nerad bych šel směrem neofašistických států,“ uvedl. Předkladatelům vzkázal, že do společnosti vnáší obrovský svár.
„Svár jste sem vnesli vy, respektive váš režim,“ reagoval na něj poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj návrh naopak přináší vyrovnání historických křivd, neboť komunističtí prominenti mají mnohem vyšší důchody než ti, kteří byli minulým režimem pronásledováni.
„Způsobili jste obrovskou křivdu a teď má dojít k nápravě. Je naprosto logické, že dnešní generace nebudou platit supervysoké důchody někdejších komunistických představitelů,“ přisadil si předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.
Grospič argumentoval tím, že tehdejší poslanci a pracovníci ÚV KSČ podle něj měli platy menší než byl tehdejší průměr. „Tehdy nebyli poslanci a zákonodárci uvolněni. Vykonávali normální občanská povolání v dílnách a jinde, byli placeni symbolickou odměnou za zasedání dvakrát do roka,“ snažil se vysvětlit kolegům.
Proti lidoveckému nápadu se postavila i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), podle níž mají poslanci v dnešní době k řešení mnohem závažnější problémy.
Novela prošla druhým čtením. Třetí čtení, kde se poslanci vypořádají se všemi návrhy, se uskuteční v pátek 30. července na mimořádné schůzi. Pak zákon poputuje do Senátu.
Komu by se měl podle návrhu krátit důchod
Službou se pro účely zákona rozumí doba, po kterou byla osoba
– v době od 6. března 1948 do 10. července 1960 členem shromáždění pověřených ministrů,
– v době od 25. února 1948 do 9. prosince 1989 členem vlády Československé republiky nebo členem vlády Československé socialistické republiky,
– v době od 1. ledna 1969 do 11. prosince 1989 členem vlády České socialistické republiky,
– v době od 10. června 1948 do 27. prosince 1989 poslancem Národního shromáždění nebo poslancem Federálního shromáždění,
– v době od 18. prosince 1954 do 11. ledna 1990 poslancem České národní rady,
– v době od 25. února 1948 do 30. listopadu 1989 členem nebo zaměstnancem Ústředního výboru Komunistické strany Československa,
– v době od 25. února 1948 do 9. prosince 1989 zaměstnancem Ministerstva vnitra, Ministerstva národní bezpečnosti, Ministerstva národní obrany nebo zaměstnancem Sboru národní bezpečnosti odpovědným za řízení útvarů Sboru národní bezpečnosti, složky Státní bezpečnosti, Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády nebo Pohraniční stráže,
– v době od 25. února 1948 do 9. prosince 1989 příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve Státní bezpečnosti, příslušníkem Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády nebo příslušníkem zpravodajských jednotek Pohraniční stráže,
– v období od 25. února 1948 do 9. prosince 1989 zaměstnancem nebo členem právních předchůdců státních orgánů a jiných výše uvedených organizací.
Zdroj: pozměňovací návrh Mariana Jurečky
