Článek
Čtveřice českých národních parků bude letos už potřetí bez zábavní pyrotechniky. V roce 2017 tam její používání zakázal zákon o ochraně přírody a krajiny. Od ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky v ulicích postupně upouštějí i některá města, byť prosadit zákaz není úplně jednoduché, jak se ukázalo například v Praze. Část veřejnosti, mezi níž jsou zejména chovatelé domácích zvířat, podepisuje petici za úplný zákaz používání zábavní pyrotechniky.
Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku tři roky staré nařízení přispělo k většímu klidu v hřebenových partiích. „Zákaz platí jen na území národního parku, nikoliv v jeho ochranném pásmu, kam spadají lyžařská střediska jako například Špindlerův Mlýn či Pec pod Sněžkou. V posledních letech ale vnímáme, že doba, kdy lidé pyrotechniku používají, se zkracuje. Už 15 minut po půlnoci je většinou klid. Díky informační kampani si to lidé uvědomují a pyrotechniku s sebou nevozí,“ říká Drahný.
Národní parky v minulosti zveřejnily videoklip, v němž prosily, aby lidé nechali rachejtle doma. Letos do středisek a jejich hotelů a penzionů distribuují letáky v několika jazykových mutacích, jimiž prosí o klid a upozorňují na zákonný zákaz. Kromě Krkonošského národního parku se zákaz týká i národních parků Šumava, Podyjí a České Švýcarsko.
Proti ohňostrojům a obecně zábavní pyrotechnice se dlouhodobě vymezují i ornitologové, podle nichž ohňostroje na ptáky působí velice negativně a světelné a zvukové efekty jsou pro ně mnohdy fatální.
Přesná čísla, kolik ptáků při takové zábavě utrpělo zranění nebo uhynulo, však nemají. „Ohňostroje jsou často za tmy a ptáci, kteří při nich zahynou nebo se zraní, bývají ještě před rozedněním odklizeni úklidovými četami, takže není možné vést statistiky,“ vysvětluje mluvčí České společnosti ornitologické Věra Sychrová.
Veřejnost šokovala například událost z Prahy z roku 2013, kdy po odpalování ohňostroje z pontonu na Vltavě spadlo mezi diváky několik zraněných labutí, které ohňostroj vyplašil v jejich hnízdišti u Střeleckého ostrova.
Podle Věry Sychrové však ptákům nehrozí nebezpečí jen o silvestru a na Nový rok. „Ohňostroje považujeme za nebezpečné celoročně. V hnízdním období, tedy na jaře a v létě, jsou mimořádně nebezpečné kvůli tomu, že ptáci sedí na vejcích nebo pečují o mláďata v hnízdě. Pokud se při ohňostroji vyděsí a odlétnou, vejce mohou snadno prochladnout a mláďata uhynout,“ popisuje.
I z těchto důvodů v Česku vzniká petice za úplný zákaz prodeje a používání zábavní pyrotechniky, kterou po nasbírání dostatečného počtu podpisů chtějí její autoři předat petičnímu výboru Poslanecké sněmovny. „Chceme, aby Sněmovna přihlédla k tomu, že normální je neškodit, nešpinit, netvořit odpadky, dýchat zdravý vzduch a pokud možno užít si jakoukoliv noc v klidu,“ říká spoluautor petice Jiří Malík.
Sympatizanti petice z řad chovatelů zvířat mu často posílají fotografie, na kterých zdokumentovali, jak jejich zvířata dopadla poté, co je vyplašily dělobuchy. „Není to jen otázka domácích mazlíčků, ale i chovných kusů. Máme obrázky opravdu velice smutné a často krvavé, kde se splašili koně a narazili do ohrady, předčasné porody klisen a krav,“ popisuje.
Pod petici se podle Malíka zatím na internetu i na podpisových arších podepsalo kolem sedmi tisíc lidí. „Až budeme mít kolem 15 tisíc podpisů, půjdeme s tím do Sněmovny,“ slibuje.
Ohňostroje se podle něj totiž netýkají jen silvestrovské noci, ale každodenního života. „Ohňostroj v Česku probíhá alespoň jeden denně. Lidé tak slaví narozeniny, svatby, cokoliv,“ říká aktivista. Některá města v Česku už k zákazu pyrotechniky na svém území přistoupila, většinou ale s výjimkou konce roku.
