Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Litvě/ „Nedá se to srovnávat s prostředím Afghánistánu, Iráku nebo Mali, žijeme tady mírovým způsobem. Hrozby tu však také existují, zatím jsou spíše hybridního charakteru, ale musíme být připraveni i na zhoršení situace,“ líčí major Roman Dvořák, který je velitelem úkolového uskupení. Nacházíme se ve výcvikovém prostoru Gaižūnai nedaleko základny v litevském městečku Rukla, všude kolem nás je písek a nízké stromy a keře.
131 českých vojáků v Litvě
Strakonický 25. protiletadlový raketový pluk vyčlenil samostatné úkolové uskupení do mise historicky poprvé. Koncem července začalo nově působit v rámci alianční mise předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence) v Litvě 131 českých vojáků. Celkem je v pobaltské zemi aktuálně nasazeno zhruba 1 200 vojáků ze šesti zemí Severoatlantické aliance (NATO). Další základny eFP jsou také v Lotyšsku, Estonsku a Polsku.
„Naším úkolem je bránit mezinárodní uskupení, takzvané Battlegroup, které je dislokováno tady v Rukle,“ objasňuje major Dvořák. Je to vyjádření naší solidarity s Litevskou republikou a s dalšími baltskými státy, které se cítí ohroženy. Zároveň však také důkazem, že chceme dostát závazkům vůči NATO,“ dodává s tím, že všichni vojáci NATO jsou zde na pozvání Litvy. Pro litevskou armádu rotace spojeneckých jednotek představuje rovněž zisk cenných zkušeností.
První skupina vojáků se ze Strakonic do Litvy přesunula už na začátku července. Následovalo vypravení vlaku s technikou a doprovodem. Vojáci odletěli z vojenského letiště v Pardubicích 20. července a na základně v Rukle budou působit po dobu šesti měsíců. Pak je vystřídají další kolegové ze strakonického pluku.
V Litvě jsou Češi pod německým velením. „Každý rok se vystřídají dvě rotace, vždy s jinými vojáky. I specializace nasazených jednotek je v průběhu let obměňována,“ říká major Dvořák s tím, že kromě Němců působí na základně v Rukle také vojáci Norska, Nizozemska, Belgie či Lucemburska. „Spolupráce funguje velice dobře. Během výcviků, které jsme měli v rámci naší přípravy, jsme cvičili i s německým praporem. Dlouhodobě spolupracujeme také s litevskou protivzdušnou obranou, která využívá stejný zbraňový systém jako my, takže na to teď v Litvě chceme navázat,“ dodává.
Na místě čeští vojáci předvedli přenosný protiletadlový raketový komplet RBS-70 od švédské společnosti Saab Dynamics. Jde o základní konfiguraci, která čítá zaměřovač, stojan a raketu v raketnici. „Jde o zbraňový systém v kategorii velmi krátkého dosahu (několika kilometrů). Účelem systému je ničení letadel a vrtulníků za podmínek přímé viditelnosti. Raketa je k cíli naváděna pomocí laserového paprsku,“ vysvětluje kapitán T. R. Pro obsluhu systému jsou třeba tři lidé – operátor, nabíječ a velitel.
Pro přepravu družstva a celého raketového kompletu se používá vozidlo Tatra 810 přizpůsobené specifickým potřebám, které stojí zamaskované opodál kousek od vozidla velitele čety – lehkého obrněného vozidla Dingo. „Nedílnou součástí práce družstva je i maskování vozidel. Druh a způsob maskování se odvíjí od prostředí místa nasazení,“ přibližuje kapitán T. R.
Následuje ukázka zaujetí palebného postavení, operátor kompletu RBS-70 na rozkaz vyhledává cíl, zaměří a pomyslně vystřelí. Po výstřelu následuje vybití prázdné raketnice a rychlé přebití. Jde o čas, proto je nezbytné pravidelně cvičit. Koncem měsíce už čeká strakonické vojáky společný výcvik s německými kolegy z JTAC (Joint Terminal Attack Controller), což jsou letečtí návodčí.
Major Dvořák závěrem dodává, že z motivace strakonických vojáků má pozitivní dojem. Do Litvy se prý těšili, což potvrzuje i četař L. M. „Klima nám tu žádné problémy nedělá a zázemí máme skvělé,“ říká v terénu. Na nové prostředí si zatím zvyká dobře. „Do mise jsme se připravovali rok. Byla to náročná příprava a ztěžoval nám ji covid-19. Cvičení byla pod přísnějšími hygienickými opatřeními,“ popisuje.
Přestože byla pravidla kvůli pandemii zpřísněna také na základně v Rukle, vojáci trénují podle plánu, a společně tak posilují kolektivní obranu NATO.
