Článek
Senátem ve čtvrtek prošla úprava daňového balíčku, která se mimo jiné vypořádává i s výpadkem peněz pro města a obce. Schválený mechanismus měl kompenzovat 80 procent ztrát.
Už den poté se však ozvali někteří představitelé Sdružení místních samospráv, kteří tvrdí, se cítí být podvedení. Z vlastních propočtů jim totiž vychází, že ve skutečnosti půjde spíše o 70procentní kompenzaci.
„Prostě nás ODS podvedla nebo neumí počítat nebo si tam schvalují, co chtějí,“ tvrdí Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec za hnutí Starostové a nezávislí.
„Já jsem samozřejmě rád za to, že se nějaké kompenzace v balíčku objevují. Jenom na mě nepůsobí úplně dobře, když se mluví o tom, že to je 80procent, a pak se druhý den ukáže, že je to 70 procent. Já si stojím za názorem, že nejlepší daňový balíček je žádný daňový balíček,“ reaguje kriticky také hejtman Libereckého kraje (Starostové pro Liberecký kraj) a místopředseda rady Asociace krajů ČR Martin Půta.
Sám hejtman přitom přiznává, že přesně neví, jak vysoká ve skutečnosti kompenzace schválená v Senátu je, a mluví o tom, že by takto zásadní reforma neměla vycházet z přepisování „tužkou v návrzích v hospodářském výboru Senátu“.
Senátor Vladislav Vilímec (ODS), předseda senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kde mechanismus kompenzace pro obce a kraje vznikl, reaguje na výhrady pouze tím, že nemá smysl něco neustále propočítávat.
„Pro mě není nejdůležitější, aby to bylo 80 nebo 70 procent, to jsou takové výpočty, ale že došlo k té změně. To se pro obce zhodnotí v budoucnosti,“ říká senátor Vilímec.
Změny za desetinou čárkou
Zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka povede k nižšímu výběru daní. Tím pádem dostanou méně peněz i obce a kraje z rozpočtového určení daní.
Senátem prošla varianta, že se samosprávám tento propad vynahradí tak, že se zvýší podíl peněz, které mají z rozpočtového určení daní získat.
Konkrétně obcím má stoupnout tento podíl z 23,58 na 25,84 procenta. A krajům z 8,92 na 9,78 procenta.
V této změně jsou přitom zakleté i veškeré nejasnosti, protože se pracuje s odhady toho, kolik by se mohlo v příštím a následujících letech na daních vybrat peněz, a stejně tak i s odhady toho, jak vysoké by mohly být dopady daňových změn.
„Je to vždy počítáno pouze z prognóz. Je to z očekávaných příjmů. Takže stanovovat 70, 80, 90 procent - je to takové vrtkavé. Nejsou to pevná data,“ popisuje Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí, který sdružuje 2 766 obcí, a přeneseně tak zastupuje zájmy 8,5 milionu občanů.
Ředitelka svazu přitom hodnotí výsledek v Senátu kladně. „Možná v horizontu jednoho nebo dvou let to nebude tak plná kompenzace, ale bude to stabilní a to je pro obce a města zásadní, že to je dlouhodobá stabilita,“ říká Radka Vladyková.
Senátní návrh daňového balíčku se vrací zpět na posouzení do Poslanecké sněmovny. Zákon musí schválit ještě i prezident republiky Miloš Zeman. Ten však dal najevo, že s největší pravděpodobností bude zákon vetovat.
„Jestli si mám vybrat mezi nulovou kompenzací a 70 procenty, tak je jasné, co zvolím. Ale možná, že je ve hře i to, že by to měl pan prezident vetovat a ten balíček by vůbec neměl projít,“ zamýšlí se nad případným zásahem prezidentského veta Stanislav Polčák.
