Není cesty zpět. Chytří investoři mohou na zelené vlně vydělat

Superstar mezi finančníky a bývalý guvernér Bank of England Mark Carney je ve své aktuální knize Hodnota(y) přesvědčen o tom, že změna klimatické politiky, nové technologie a čím dál větší rizika materiálních škod v příštích letech významně změní hodnotu stávajícího finančního majetku, jako jsou akcie či dluhopisy.

„Firmy, které své obchodní modely přizpůsobí přechodu na bezemisní ekonomiku, budou bohatě odměněny. Naopak firmy, které se nebudou schopny přizpůsobit, přestanou existovat,“ píše Carney.

Tlak občanské společnosti, regulátorů v čele s Evropskou komisí i samotných firem, které „zeleným nátěrem“ chtějí vylepšit svou image i prodeje – všechny tyto ingredience přispívají k tomu, že na popularitě získávají veškeré ekologické investice, které jsou čím dál víc financovány zelenými dluhopisy.

Zatímco loni vydaly firmy a vlády po celém světě (hlavně v Evropě) dluhopisy splňující zelená kritéria za 290 miliard dolarů, letos je to už za 232 miliard. Tempo růstu tohoto trhu je obrovské. A i když celkově zatím tvoří zelené emise jen dvě až čtyři procenta z celého dluhopisového trhu, brzy to i díky zmíněným tlakům bude mnohem víc. A s tím přicházejí rizika.

První pokusy vydávat zelené dluhopisy proběhly už i u firem s českými majiteli na zahraničních trzích. Zelené bondy vydala v říjnu roku 2019 realitní skupina CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka. Prostředky podle prospektu použije například na nákup nových budov, které bude rekonstruovat, aby vyhovovaly moderním energetickým a environmentálním standardům, nebo na instalaci solárních panelů na střechy svých budov.

Zelené bondy vydal i v Česku sídlící developer průmyslových parků CTP, naposledy na začátku letošního roku dvě tranše v hodnotě miliardy eur (26 miliard korun). A poptávka byla čtyřnásobná. U čtyřleté tranše za 500 milionů eur byl roční úrok jen 0,5 %, což je vůbec nejnižší kupón v nabídce dluhopisů s proměnlivým zúročením od společnosti ze střední a východní Evropy.

A získat peníze na své zelené projekty se chystají další. Podle informací SZ Byznys jsou to například Raiffeisenbank, UniCredit nebo Komerční banka. A z velkých firem například polostátní energetika ČEZ.

„Na domácím trhu jsme vkládali možnost vydávat zelené dluhopisy do dluhopisových programů některých bank a jiných významných společností, a jako kancelář zastupovali jednu z předních realitních společností na emisích jejích zelených dluhopisů,“ uvedl pro SZ Byznys partner advokátní kanceláře White&Case Petr Hudec.

Podle Hudce mají emitenti vícero motivací, proč tyto bondy vydávat, i když s nimi může být větší práce. „Skutečnost, že se jedná o zelené dluhopisy, samozřejmě může přitáhnout investory, kteří by do dané emise z důvodů svých vnitřních nebo jiných pravidel jinak neinvestovali,“ říká Hudec. Mnoho společností se totiž zavazuje, že přestane investovat do „špinavých“ odvětví jako těžba uhlí nebo výroba energie z uhlí. V Česku je to třeba ČSOB a Komerční banka, penzijní společnosti a další.

„V důsledku to pak může vést k vyšší poptávce a tím nižší ceně pro emitenta,“ dodává Hudec. To je pro firmy vedle dobré pověsti velmi pádný důvod. Srovnání výnosů normálních bondů a zelených bondů (viz grafika) vychází ve prospěch těch zelených.

„Rozdíl v celkové výkonnosti za posledních pět let dosahuje necelých pěti procentních bodů. Přestože se takový rozdíl nemusí zdát až tak markantní, musíme jej dát do kontextu s ultranízkými dluhopisovými výnosy,“ domnívá se portfolio analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Při emisi za miliardu eur znamená i jen o pár procentních bodů nižší úrok významnou úsporu.

Zelená Evropa

Vyšší výkonnost zelených bondů nesouvisí jen s tím, že centrální banky už pár let nakupují (nezelené) korporátní dluhopisy, aby firmám zlevnily financování a ty tak mohly víc investovat, což má zase přispět k tomu, aby se ekonomika rychle vzchopila.

Nadvýkonnost zelených bondů souvisí do velké míry s velmi příznivou regulací ze strany Evropské komise, která na začátku července navrhla nový standard evropských zelených dluhopisů, jenž by měl zajistit přísun peněz do projektů, které bloku pomohou splnit klimatický cíl nulových čistých emisí uhlíku v polovině tohoto století.

Tato pravidla mají také zabránit zneužívání „zelenosti“. „Ještě není zcela ustálené, které ekonomické aktivity lze považovat za zelené, i když se regulace v tomto směru zejména na úrovni EU rychle vyvíjí. Z pohledu investora tak stále existuje určité riziko, že se některé financované aktivity mohou tzv. natřít na zeleno. Dokumentace také typicky neobsahuje specifické závazky emitenta, které by souvisely s udržitelností,“ říká Hudec.

Emitenti, kteří nabízejí dluhopisy v režimu Evropské unie, budou dostávat pokuty od svých národních regulátorů, když vydají zelený dluhopis, ale nebudou dodržovat pravidla, například použijí prostředky na něco jiného.

Klíčovým pro zelené bondy je evropská taxonomie, která stanovuje, co lze považovat za zelenou aktivitu a co nikoli. Dosud se například vedou spory, zda je zelená – pro Česko klíčová – jaderná energie a za jakých podmínek. Tato taxonomie je v platnosti od loňska, ale začne se zavádět až od začátku příštího roku.

Nový byznys pro poradce

Po vydání dluhopisu musí emitent každoročně podávat zprávy o tom, jakým způsobem rozděluje výnosy z dluhopisu, a to až do doby, než jsou všechny peníze vyčerpány. V tomto okamžiku musí být přizván externí kontrolor, který provede kontrolu. Musí také podávat zprávu o tom, jaké dopady na životní prostředí má jeho podnikání.

Postupně se tak rozvíjí nové odvětví a byznys pro osoby poskytující externí ověření a audit a ratingové agentury. Už dnes existuje řada firem, které to poskytují, jako například Sustainalytics nebo poradenské společnosti z tzv. velké čtyřky Deloitte, PwC, E&Y a KPMG. Také ratingové agentury už začínají poskytovat „zelený“ rating, podle kterého investoři poznají, nakolik je firma zelená.

Dohromady vydaly firmy či vlády od roku 2014 do konce 2020 zelené dluhopisy celkem za 1,07 bilionu dolarů.