Článek
Kožešinové farmy byly na území Česka zakázány v roce 2017. O tři roky později prošel zemědělským výborem Sněmovny pozměňovací návrh na zvýšení finančních kompenzací jejich tehdejším majitelům. V příštích týdnech se bude projednávat v Parlamentu.
Změnu navrhla poslankyně za ANO Margita Balaštíková s odůvodněním, že původní výše náhrad nezohledňovala investice, které museli podnikatelé s kožichy vynaložit v roce 2014 kvůli novým státním předpisům. Pevně dané částky by nově měly být za každého chovaného norka 6900 korun a za každou lišku 5400 korun.
Obránci zvířat ale poukazují na to, že neexistuje žádná analýza, která by výši náhrad ospravedlňovala. „Nikdy jsme se nebránili přiměřeným kompenzacím pro majitele zrušených kožešinových farem, jejich výše ale musí odpovídat reálné ekonomice těchto farem a musí být podložena seriózními analýzami,“ píše v prohlášení Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat.
Pouze jeden proti
Zemědělským výborem prošel návrh hladce, proti byl pouze jediný poslanec – Vlastimil Válek z TOP 09. „Pozměňovací návrh přišel strašně rychle a upřímně řečeno, naprosto chyběla jakákoliv data, která by vysvětlovala výši té kompenzace. Mně to přišlo jako naprosto vycucané z prstu,“ řekl pro Seznam Zprávy Válek.
„Pokud si ale správně pamatuji, vše proběhlo v atmosféře ‚ale přátelé, když stát něco někomu sebere, tak by mu to měl kompenzovat. A my jsme tady podnikatelům zakázali podnikat v kožešinovém průmyslu, a tak je nutné jim kompenzovat ty ztráty. Vždyť to by nebylo fér‘. Ne těmito slovy, ale v tomto duchu,“ dodal.
Poslankyně Balaštíková na opakovaně zaslané dotazy Seznam Zpráv do vydání článku neodpověděla.
Rezignace ministerstva
Svou roli ve schvalování návrhu ale hrálo i Ministerstvo zemědělství. Úřad dle svých slov vnímá snahu o kompenzace chovatelům kladně. V minulosti předložilo vlastní návrh náhrad, ale ten Sněmovna nepřijala.
„Ministerstvo zemědělství předkládalo vlastní návrhy na kompenzace pro chovatele při projednávání předchozí novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, které však nebyly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky akceptovány,“ řekl pro Seznam Zprávy mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. „Nyní je připraveno plně respektovat rozhodnutí Parlamentu České republiky,“ dodal.
Ministerský návrh, který vycházel z vlastních odhadů úřadu, byl přitom mnohem skromnější než návrh Balaštíkové: za norka měl stát vyplatit 3000 korun a za lišku 3900 korun. Překvapivé je nejen prudké zvýšení kompenzací, ale také přehodnocení cen mezi norkem a liškou. Přesto ministerstvo podalo souhlasné rozhodnutí s pozměňovacím návrhem i bez existence jakékoliv analýzy.
„Ministerstvo zemědělství není předkladatel pozměňovacího návrhu, a nemá tedy k dispozici informace přímo související s pozměňovacím návrhem paní poslankyně o kompenzačním příspěvku chovatelům, kteří provozovali chov zvířat pro kožešiny,“ vysvětloval Vojtěch Bílý.
„Pokud se Ministerstvo zemědělství vyjádří kladně, může to řadu váhajících přesvědčit,“ řekl Seznam Zprávám poslanec Vlastimil Válek.
„Ministerstvo s veškerým svým odborným aparátem prostě jen tak kývlo na to, aby se téměř 200 milionů korun ze státního rozpočtu rozdělilo devíti soukromým subjektům, aniž by to mělo podložené jakoukoli analýzou, zda je tato částka přiměřená a odůvodněná. To je naprosto skandální,“ komentuje situaci Voršilka ze spolku Obránci zvířat.
Milionové kompenzace
Pokud nové částky projdou i dalším legislativním procesem, vyplatí stát na náhradách 176 milionů korun, které půjdou z rozpočtu Ministerstva zemědělství. Tato částka by se měla rozdělit mezi devět bývalých kožešinových farem. Největší ve Velkém Ratmírově patřila Davidu Vojtíškovi, který choval kolem 14 tisíc norků. Farma měla roční tržby přes deset milionů korun. Za posledních pět let do farmy investoval okolo 30 milionů, uvedl v lednu minulého roku Vojtíšek pro ČTK. V kompenzacích, které se vypočítávají z nejvyššího počtu chovaných norků mezi lety 2014 a 2018, by mohl získat téměř 100 milionů korun.
„Jakožto jeden z nejvíce postižených chovatelů návrh kompenzací pocházející od paní Balaštíkové vítám,“ říká Vojtíšek pro Seznam Zprávy. Potvrdil také, že prostřednictvím svého právního zástupce s poslankyní o návrhu mluvil, v kontaktu je i s ministerstvem zemědělství. „Takto zásadní právní předpisy by neměly být přijímány způsobem tzv. o nás bez nás, ale na základě diskuze všech zúčastněných stran,“ uvedl Vojtíšek.
„Návrh paní Balaštíkové je určitým kompromisem ze strany chovatelů, kdy se musejí například zcela vzdát nároku na náhradu ušlého zisku a kompenzace pokrývá výhradně náklady na likvidaci chovu, zničení chovného stáda a znehodnocení investic a majetku,“ vysvětluje. Podle Vojtíškových odhadů se celková škoda vyšplhá ke 130 milionům korun, ale bez ušlého zisku. „Můj chov byl mým celoživotním dílem, na které jsem byl také náležitě hrdý,“ prohlašuje podnikatel.
Vlastimil Válek, který jako jediný proti návrhu hlasoval, proti samotným kompenzacím nic nemá, ale myslí si, že částky jsou silně nadhodnoceny. „Já pouze nevěděl, jak se k těm částkám došlo. S principem, že když stát někomu zakáže podnikat a ten člověk či firma utrpí ztrátu, je nutné ji kompenzovat, ale samozřejmě souhlasím,“ říká Válek. Sám podal pozměňovací návrhy, které snižují celkovou výši náhrad přibližně na třetinu.
