Článek
Podle počasí posledních dní se to může zdát jako přehnaná reakce, ale fakta mluví jasně. Klimatické změny v kombinaci s tím, jakým způsobem se Praha urbanisticky rozvíjí, přenášejí obrazně hlavní město směrem na jih.
Pokud se nic nepodnikne, Praha bude zažívat stejná úmorná vedra jako Barcelona nebo jiná jihoevropská města.
Z návrhu Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu vyplývá, že dlouhodobému oteplování v hlavním městě by měly pomoci stromy, komunitní zahrady nebo zahrádkářské kolonie. Město chce také využívat barvy a materiály, které by sluneční záření namísto pohlcování odrážely.
Zdravotní potíže z tepla
„Tepelná zátěž může vést ke zdravotním potížím, zvýšené nemocnosti a úmrtnosti citlivých skupin obyvatel, zejména seniorů a lidí s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními," píše se v dokumentu. Extrémní teploty navíc snižují efektivnost práce a pozornost řidičů, což může vést k více dopravním nehodám.
„Stromy mají schopnost vypařovat zachycenou vodu, díky čemuž významně přispívají k ochlazování vzduchu. Také jsou schopny zadržovat vodu, snižovat podíl znečišťujících látek a skleníkových plynů," uvádí dokument s tím, že by hlavnímu městu pomohla výsadba stromů, zejména uličních stromořadí.
Dále se město chce soustředit na použití materiálů a barev, které odrážejí a nepohlcují sluneční energii. Používaly by se například pro stavby budov nebo infrastruktury. Jedním z nich je světlý asfalt, jehož barva tolik nepohlcuje teplo. Prospívají ale i zelené střechy budov. Strategie také navrhuje zvážit, zda by na plochách nad 500 metrů čtverečních neměly být povinné.
Teplota stále stoupá
Teplota v Praze vzrostla v letech 1961 až 2010 o stupeň a půl. Experti z Karlovy univerzity loni zveřejnili studii, v níž předpovídají, že průměrná teplota v Česku stoupne do roku 2060 o dalších 2,5 stupně.
Česká vláda schválila akční plán adaptace na klimatickou změnu v lednu. Opatření, která jsou k jeho uskutečnění potřeba, vyčíslila na více než miliardu korun, do roku 2020 na asi 834 milionů.