Nenecháme vás padnout, slíbila vláda. Úřady jsou ale těžce ve skluzu

Samoživitele a seniory sice ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) den co den na sociálních sítích ujišťovala, že se o ně postará, realita při vyřizování nejrůznějších sociálních dávek se ovšem ukázala být docela odlišnou od politických proklamací.

Úřady práce totiž těžce nestíhají vyřizovat agendu. Ta běžná narostla vlivem epidemie koronaviru třeba i o nové případy ztráty zaměstnání či problémy takzvaných „pendlerů“. Nově také běží program s názvem „Antivirus“, který má pomoci firmám ochránit pracovní místa. Také vlivem jeho spuštění stoupá úřadům množství práce, protože až dvě třetiny z více než 15 tisíc žádostí nejsou správně vyplněny.

Na přehlcenost úřadů práce a rizika s tím spojená upozorňuje, a již v minulých dnech hlasitě upozorňovala, senátorka za Prahu 10 a starostka městské části Praha 10 Renata Chmelová (za KDU-ČSL).

„Paní ministryně mi konečně dala poprvé za pravdu, jak zoufalá je situace na úřadech práce v hlavním městě Praze se zvládáním jejich agendy. Opožděné vyplácení státní podpory žene spousty seniorů i samoživitelů do situace, kdy nemají ani na jídlo,“ uvedla ve čtvrtek na Facebooku.

Na čtvrteční schůzi pak senátorka popisovala, jak situace vypadá v praxi. Problém souvisí s tím, že většina lidí je zvyklá podávat dokumenty pro výplatu dávek na další čtvrtletí hned ze začátku měsíce.

„I když paní ministryně řekla, že podle zákona to je možné do konce měsíce, bohužel, jděte se podívat, jak to vypadá na úřadech práce prvního a druhého. Stojí se tam dlouhé a dlouhé fronty žadatelů o další čtvrtletí. Chci říci, a osobně jsem se byla na několika úřadech práce podívat, že bohužel i na začátku dubna se tvořily dlouhé fronty, stály tam maminky s dětmi, stáli tam senioři, všichni ti, kteří třeba nemají možnost se vlastně na úřady práce dovolat,“ uvedla před senátorskými kolegy.

Takovou praxi v době pandemie a na celém území vyhlášené karantény potvrzuje také nespočet lidí na sociálních sítích. Viníkem chaosu je patrně nedostatek informací. Lidé si stěžují, že nevědí, jaká pravidla platí a jaká nikoli.

„Bojím se, abych dostala dávky, z čeho bych jinak zaplatila nájem, služby a hlavně náklady spojené s dětmi,“ píše jedna z uživatelek v komentáři ministryni. Další se ptají, co mají dělat, aby dávky dostali.

Podle Chmelové byla ze strany vlády silně podceněná komunikace a přístup vůči ohrožené skupině. V úterý sice poslanci rozhodli, že lidé, kteří žádají o příspěvek na bydlení, na dítě nebo o zvýšený příspěvek na péči, nebudou muset chodit na úřady práce, aby doložili příjmy a náklady, Chmelová se ale ve veřejném textu ptá, proč nebyla úprava takového zákona přijata včas.

„Přijde mi také nešťastné, že se úprava tak zásadní věci, jako je právě státní sociální podpora, schvaluje až nyní, když bude tolik lidí tak dlouho v nejistotě. Jen například příspěvek na bydlení pobírá v České republice více než 200 tisíc domácností, které bez něj nejsou schopny zaplatit nájem,“ uvedla s tím, že situace nemusela být tak tristní.

Už 25. března podle Chmelové Maláčová slíbila, že do začátku dubna budou všichni potřební vědět, že si nemusí stoupnout do hodinových front, aby doložili potřebnost získat příspěvek na bydlení. Slib ale podle senátorky nesplnila.

Poslanecká sněmovna úpravu schválila teprve 7. dubna, Senát ji projednal o dva dny později. Na otázky Seznam Zpráv, proč to nešlo rychleji, Ministerstvo práce a sociálních věcí prozatím neodpovědělo.

Problém s přehlcením se dotýká také finančních úřadů. Vláda sice rozhodla o odsunutí data odevzdání daňových přiznání, aby pomohla živnostníkům a snížila počet lidí, kteří se koncem března vydají na finanční úřady, přesto se nedaří snížit množství práce, která teď leží na bedrech jejich zaměstnanců.

Lidé totiž mohutně žádají o vratku daně, což musí úřad vyřídit do konce měsíce. Nově ale mají zaměstnanci vyřizovat také „korona“ agendu spojenou s jednorázovým příspěvkem pro osoby samostatně výdělečné činné. Pro představu: počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, je přes milion. Ne všichni nicméně na tento typ podpory dosáhnou.

Seznam Zprávy mluvily s několika zaměstnanci finančních úřadů napříč republikou, a ukazuje se, že situace rozhodně není příznivá. Jeden pražský finanční úřad dokonce začal shánět brigádníky z řad již vysloužilých zaměstnanců, kteří před nějakou dobou odešli do důchodu.

Na Praze 7 pak mají podle výpovědi zaměstnance, který si přál zůstat v anonymitě, až dvojnásobné množství práce. „Řešíme vratky, do toho pomoc pro OSVČ a další agendu spojenou s přídavky. Jsme rozděleni na dva týmy, v nichž se kvůli opatřením spojených s epidemií střídáme, to ale neznamená, že máme méně práce. Naopak. Každý z těch týmů má dvojnásobek běžné agendy,“ shrnul zaměstnanec současný stav.

Další zaměstanec finančního úřadu - tentokrát z méně frekventovaného v Moravskoslezském kraji - přiznává, že některá oddělení sice mají vlivem epidemie méně práce, jejich členové ale vypomáhají těm, kteří mají práce přehršel. „Práci si tedy přerozdělujeme. Důchodci ani brigádníci u nás sice nepracují, ale v jiných městech to může být jinak,“ uvedl zaměstnanec, který si také přál zůstat v anonymitě, protože napříč úřady platí zákaz komunikace s médii.

Další finanční úřad na Moravě pak hlásí, že na „Pětadvacítku“ (jednorázový příspěvek 25 tisíc korun pro osoby samostatně výdělečné činné - pozn. red.) bude zapojená každá volná ruka, hlavně lidé z kontroly nebo třeba daní z nemovitostí.