Nenávist k menšině. Trumpova „kung-fu chřipka“ obnažila problém s Asiaty

Xiaojie Tan, Daoyou Feng, Jong Ae Yue, Hyun Jung Grant, Sun Chung Park, Suncha Kim, Delaina Ashley Yaun Gonzalez, Paul Andre Michels. Osm obětí střelce, který se před týdnem v americké Atlantě vydal na vražednou výpravu. Sedm obětí byly ženy. Šest mrtvých mělo asijský původ. Podezřelý sice při výslechu uvedl, že ho k vraždám dohnala jeho závislost na sexu - a odmítl rasový motiv zabíjení, policie ho ale vyloučit odmítla.

Masová vražda z Atlanty odhalila další, pevně zakořeněný problém americké společnosti. Nenávist a násilí vůči Asiatům a Američanům asijského původu. To podle výzkumu Centra pro studium nenávisti a extremismu v posledním roce vzrostlo o téměř 150 procent.

Katalyzátorem aktuální vlny násilí a útoků, anebo spíš pověstnou poslední kapkou, se stala pandemie s původem v čínském Wuchanu. Podle amerikanisty Jana Beneše z Ostravské univerzity lze vypátrat ale minimálně ještě jeden důvod. Ekonomickou nejistotu. Bývalý prezident Spojených států Donald Trump totiž Číně vyhlásil válku - kvůli oceli a hliníku, sóje i průmyslovým a technickým patentům. Obchodní souboj dvou velmocí měl dopad na obyčejné Američany. V některých regionech hodně tvrdý. „Američané hlavně v těch venkovských oblastech a v oblastech, kde bývaly úspěšné železárny a automobilky, na středozápadě a státech kolem Velkých jezer, mají pocit, že jim Čína dlouhodobě bere pracovní příležitosti,“ komentuje to Beneš v rozhovoru pro Televizi Seznam.

Podle Beneše v USA dlouhodobě existuje stereotyp, že s asijskými migranty přicházejí i nemoci - který současná pandemie jen posílila. Když v roce 1900 zasáhla San Francisco epidemie dýmějového moru, v očích Američanů za něj mohli právě přistěhovalci. „Právě to China Town bylo oplocené ploty s ostnatými dráty a ti čínští migranti tam byli ponechaní napospas,“ doplňuje Beneš.

A hrany ani v tento moment znovu neobrousil ani exprezident Trump. Naopak. Covid-19 vytrvale nazýval „čínským virem“, opakovaně mu také říkal „kung-fu chřipka“. „Některé ty výrazy, které používal, byly ze čtvrté cenové, skutečně nevhodné a rasistické vtipy,“ míní Beneš. A prezidentovi zdatně sekundovala hlavně televize Fox News, která jeho slovník a celý narativ přejala a odvysílala i několik minimálně diskutabilních reportáží. „Reportér šel v New Yorku do China Town, kde často starší generace migrantů neumí anglicky, ptal se jich, jestli umí karate, což je japonské bojové umění, jestli náhodou neprodávají fake hodinky, každá část toho segmentu byla nesmírně stereotypní,“ vysvětluje Beneš.

Samotné kořeny nenávisti jsou ale jinde, hluboko v americké historii. „Je to historie, která se na středních školách v USA prakticky vůbec neučí. Možná až na univerzitě se k tomu dostanete,“ říká Jan Beneš a dodává, že jde o historii děsivou.

V druhé půlce 19. století řadu Číňanů zlákala zlatá horečka v Kalifornii a práce na budování železnice napříč USA. Do Spojených států jich přišlo pracovat a žit mnoho. Za práci ale dostávali mnohem méně peněz než bílí dělníci a na jejich výdělky byly uvalené speciální daně. A docházelo k prvním incidentům mezi Američany a přistěhovalci z Asie.

„Od roku 1870 do roku 1890 proběhlo nějakých 150 pogromů, při kterých zahynuly stovky především Číňanů. Tisíce jich byly vyhnány z měst napříč USA,“ přibližuje Beneš. Při střetech nezřídka došlo i k vypálení celých městských částí, kde přistěhovalci z Asie žili, základů dnešních čínských čtvrtí. Nejvyšší soud USA zároveň, podobně jako to udělal u původních obyvatel a Afroameričanů, znemožnil asijským migrantům svědčit u soudu proti bílým občanům. To vše přispělo k napětí.

Během druhé světové války po útoku na Pearl Harbor bylo v táborech internováno přes sto tisíc Američanů japonského původu. „Nedůvěra, která u Američanů vždy panovala, že Asiaté jsou nositelé nějakých nemocí nebo to jsou agenti cizích mocností, ta je dlouhodobá. Ta jinakost Američanům dlouhodobě vadí.“

Ve Spojených státech se v 60. letech změnila migrační politika a zamířili sem spíše vzdělanější a bohatší přistěhovalci z Asie - a vznikl další stereotyp. „Částečně ho používáme i u naší vietnamské komunity, je to modelová minorita. Minorita, která drží ústa a jde dopředu, drží krok, pracuje a na nic si nestěžuje, děti dostává na nejlepší školy. A všechny ostatní minority, především Afroameričané a Hispánci, by se od nich měli učit,“ vysvětluje Jan Beneš.

Může současnou situaci uklidnit nástup nového prezidenta Joea Bidena? Podle Beneše bude minimálně vystupovat mnohem empatičtěji vůči různým minoritám v USA. A roli bude hrát samozřejmě i jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, která má mimo jiné asijský původ.