Nenápadná revoluce na předměstích začala a má sílu změnit volby

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Průtahem přes středočeskou Jesenici uhánějí osobní auta i kamiony na jih k dálničnímu okruhu. Pro Pražáky není důvod zastavovat v hlučné obci, kde hlavní třídu zabírají tři supermarkety, prodejní dvůr stavebnin a zchátralá budova bývalého JZD. Něčím zvláštním je jenom rozlehlá a zbrusu nová budova obecního úřadu.

Proč právě tedy v Jesenici zaznamenaly v minulých volbách strany pravého středu největší vzestup v republice, na první pohled nic neukazuje. Ani na to, proč právě v tomto desetitisícovém satelitu u Prahy přešli bez povšimnutí nabídku charismatických lídrů Andreje Babiše a Tomia Okamury.

Ti v minulých volbách získali hlasy nespokojenců ze sídlišť. Proč tedy nedokázali oslovit voliče v obci, kde mohou mít lidé na první pohled reálný důvod si stěžovat?

Když se ve volbách v roce 2017 rozpadla tradiční levice, která přišla v celé zemi o 20 procent hlasů, tři čtvrtiny z toho převzaly ANO a SPD a na ostatní strany, které se vesměs hlásí ke středu nebo pravici, zbylo jen pět procent.

Ve správním obvodu Jesenice to však dopadlo jinak.

ČSSD a KSČM, i když tu neměly proti mnohým co ztratit, přišly přesto o deset procent. Hnutí Babiše a Okamury v Jesenici – jako v jediné větší české obci – svůj zisk nezlepšila a hlasy navíc si tedy připsaly strany pravice a středu, zvláště ODS a Piráti.

Tím se stala Jesenice symbolem, ke kterému se mohou koalice pod vedením jmenovaných opozičních stran hlásit. A pokud by podobné smýšlení jako Jesenice prokázal v nadcházejících volbách dostatečně velký počet menších obcí, změní se minulá porážka v nečekané vítězství.

Minulé volby také ukázaly, že proti obvyklým předpokladům nemůže pravý střed spoléhat na velká města. Už z toho důvodu, že téměř polovina městských voličů žije na sídlištích, která tradičně volí levici, případně hnutí slibující státní pomoc jako ANO a SPD.

Už minule si však více nových hlasů připsaly strany dnešních koalic SPOLU či Pirátů+STAN na předměstích.

Zdaleka nešlo jen o Jesenici ani o široký kruh kolem hlavního města mezi Neratovicemi a Benešovem, respektive mezi Poděbrady a Berounem.

Prstence pravicově či liberálně smýšlejících předměstí lze doložit také kolem Brna, Českých Budějovic, Plzně a Hradce Králové. V blízkém okolí zmíněných pěti měst žije přes milion obyvatel, zároveň jde o jediné regiony (kromě samotné Prahy), kde počet obyvatel, a tedy i voličů, významně přibývá. V menší míře se pak najdou nová předměstí i u dalších velkých měst.

Stejný nárůst populace i pravicových voličů hlásí také periferie uvnitř hranic metropolí. Dohromady jde nejméně o dva miliony lidí, kteří stejně jako sousedé ze sídlišť chtějí, aby byl jejich hlas slyšet.

Po návštěvě Jesenice je zřejmé, co periferie žádají.

První nepříjemný dojem z hlučné krajské silnice zmizí už po několika krocích do vedlejších ulic, které připomínají německá maloměsta se zahradami, blahobytnými vilami a rodinnými domy.

Dále směrem k východnímu okraji se už častěji objevují skromnější přízemní budovy na betonových deskách, v osadách Osnice a Zdiměřice se najdou ulice s řadovou výstavbou. Bytovky o čtyřech podlažích vyrostly na jižním a severním okraji Jesenice, jejich přízemí je obvykle vyhrazeno pro obchody.

Váš průvodce volbami: speciál Seznam Zpráv

„Snažíme se, aby město dál nerostlo do polí. Tím se zdražují pozemky a investoři je pochopitelně chtějí zaplnit, jak to jde. My naopak žádáme, ať zlepší nabídku služeb,“ vysvětluje starosta Pavel Smutný (STAN), který právě ukončil tříhodinové jednání s právníky jednoho z investorů.

Jesenice měla před čtvrtstoletím dva tisíce obyvatel, dnes jejich počet oficiálně překročil deset tisíc a další tři tisíce dosud podle odhadu neohlásily trvalé bydliště. Podle starosty není Jesenice pouze nejrychleji rostoucím městem Česka, má také nejmladší a nejvzdělanější obyvatele. Přesto existuje ještě důležitější příčina, proč místní neposlouchají levici ani populisty.

„Většina z nich prokázala dost trpělivosti a síly, aby vydělali peníze na dům, sehnali pozemky, nechali vyrobit projekt a překonali byrokracii při stavebním řízení. Od státu nic nepotřebují,“ vysvětluje starosta.

Ve prospěch periferie nemluví v Jesenici proti hlavnímu městu jen blízkost přírody. „Lidé jsou mnohem ohleduplnější. Ještě se mi nestalo, abych se tu dostala s někým do hádky,“ vysvětluje jedna ze zdejších obchodnic, proč dojíždí do Jesenice pracovat z Prahy.

Místní odmítají označení satelit, který je spojen s představou úředníků a manažerů dojíždějících za prací do metropole a v noci zavřených za plotem předměstské vily.

Jesenice byla zapomenutou vesnicí, prošla obdobím satelitu, dnes je však zase jinde. Vedle zmíněných supermarketů má tři velké školy a desítky lékařů, stavební úřad, buduje další mateřské školy a domovy důchodců. Zdejší úředníci vyřizují agendu třiceti tisíc občanů z devíti obcí.

To odpovídá rozměrům některého z velkých panelových sídlišť, jejichž hlas byl ve volbách před čtyřmi lety tolik slyšet.