„Nemůžu dýchat.“ Při násilném zatýkání se v USA udusily desítky lidí

Policejní brutalita je mnohem čaštější, než si myslíte. S tímto tvrzením přišel v pondělí americký list The New York Times, který se dopočítal sedmdesáti konkrétních případů za uplynulou dekádu, kdy policie zatčené udusila.

Podle NYT byla většina obětí zadržena, nebo držena ve vazbě kvůli nenásilným přestupkům. V poutech se ocitli třeba kvůli tomu, že někdo nahlásil podezřelé chování na tísňovou linku. Nebo kvůli „obavám o jejich duševní zdraví“.

U více než poloviny těchto případů šlo o osoby tmavé pleti.

Fatální konec mělo známé zatýkání George Floyda. Dávno před ním však větu „Nemůžu dýchat“ pronesli při konfrontaci s americkou policií jiní.

Například třiačtyřicetiletý Eric Garner, který v New Yorku před šesti lety prodával na chodníku kusové cigarety, kvůli čemuž ho zatkli místní policisté. Jeden z nich Afroameričana chytil do kravaty a Garner chvíli poté zemřel. To, že „nemůže dýchat“, řekl přesně jedenáctkrát.

Další podobnou obětí byl Balantine Mbegbu z Arizony. Policejní hlídka k němu přijela domů, protože kdosi nahlásil manželskou hádku. Pětašedesátiletý Mbegbu zrovna seděl ve svém koženém křesle a jedl večeři, s manželkou Ngozi pak policisty ujistili, že na žádný spor nedošlo. To, že policisté odmítali odejít, podle policejních zpráv Afroameričana rozhořčilo. „Proč tu jste?“ uvedl se stoupajícím hlasem. „Chcete mě zabít?“ zeptal se hlídky.

Když se pokusil vstát, policisté ho svalili na zem, praštili do hlavy a použili proti němu taser. Zatímco muž ležel na břiše na podlaze, několik strážníků mu klečelo na zádech a na krku. „Nemůžu dýchat, umírám,“ bránil se pětašedesátiletý muž podle svědectví Ngozi Mbegbuové. Policejní zpráva uvádí, že muž začal zvracet, u pusy se mu začala tvořit pěna, přestal dýchat. A zemřel. Podle kanceláře místního prokurátora ale nebylo nutné policisty trestně stíhat.

Podobné případy se nakupily. „Nemůžu dýchat,“ zaznívá i na videích a zvukových nahrávkách. V roce 2016 třeba udusili policisté Fermina Vincenta Valenzuelu tím, že ho při zatýkání chytili do kravaty. Jeho rodina se pak s úřady kalifornského města Anaheim soudila, spor vyhrála a získala 13 milionů dolarů.

Americké médium prošlo desítky soudních dokumentů, videí, pitevních i policejních zpráv. Týkaly se lidí, kteří po střetu s policií zemřeli rovnou na ulici, i těch, kteří přišli o život v cele nebo i doma. Postupně přišli na společné jmenovatele jednotlivých případů – agresivní přístup policistů a pochybný úsudek v reakci na prosby podezřelých o vzduch.

V některých případech, při nichž zaznělo „nemůžu dýchat“, chytili třeba policisté zadržené za krk, svázali zadržené tak, aby se nemohli hýbat, nebo proti nim použili taser. Častěji ale strážníci podezřelého strhli na zem a drželi ho vlastní vahou. Jiné případy, které NYT objevil, se týkaly přímo úmrtí těch, kteří si stěžovali na to, že nemohou dýchat. Jejich volání o pomoc ale vyslyšena nebyla. Skoro polovina z nich byla pod vlivem návykových látek, další měli zdravotní nebo psychické potíže, jiní zase před policisty utíkali a došlo i na fyzický střet.

Mezi těmi, kdo tímto způsobem podle NYT zemřeli, byl například chemický inženýr z Mississippi, bývalý realitní makléř z Kalifornie, řezník z Floridy a bubeník z kostela ve Washingtonu. Nebo také voják, který se účastnil dvou misí v Iráku, jedna zdravotní sestra, jeden lékař.

Některé donucovací prostředky, třeba právě nebezpečné svazování, vlády jednotlivých amerických států už dříve zakázaly. A například ke rdoušení mohou policisté přistoupit jen v extrémních podmínkách, kdy jim jde o život. To, že jde o nebezpečný chvat, se samozřejmě ví – podle NYT se ale tento a jemu podobné používají mimo jiné kvůli nedostatečnému výcviku policistů i mezerám v opatřeních. A logicky i proto, že se policista občas střetne s podezřelým, který vzdoruje a zdá se, že jej přemůže.

Samotnou větu „nemohu dýchat“ pak podle NYT policisté napříč Spojenými státy chápou jako přehnané, či přímo lživé prohlášení. A to i ve chvíli, kdy se na zákroku podílí několik mužů zákona, kteří na podezřelou osobu vyvíjejí nějaký tlak. I to má podle New York Times vysvětlení – v policistech je zakořeněná představa, že pokud může dotyčný mluvit, může i dýchat.