Článek
Prezident, který zvládne vykonávat jen základní kompetence. To je stav, v němž se Miloš Zeman – a my s ním – nachází. Přičemž nikdo neumí říct, jak dlouho potrvá.
„Plnohodnotného prezidenta nemáme,“ říká ústavní právník Jan Kysela. „Ovšem záleží, co všechno si představujeme, že hlava státu dělá. Prezident republiky evidentně je – buď sám vlastní rukou, nebo pomocí podpisového razítka – schopen podepsat nějaký objem dokumentů. Takže v tomto ohledu nějakou agendu vykonává. Jde o to, jestli nám to stačí, nebo nestačí.“
Politikům to stačí. Článek 66 ústavy se rozhodli prozatím neaktivovat.
V názoru na to, jak dlouho může tento stav trvat a zda by mohl prezident tímto způsobem dotáhnout svůj mandát, se zástupci koaličních stran a hnutí rozcházejí.
„I to je možná varianta,“ říká třeba šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Naopak šéf klubu STAN Jan Farský nesouhlasí: „Dlouhodobě to takto udržitelné není, protože on je i osobou, která má další povinnosti.“
Co je ale podstatné: vnímání důležitosti prezidentského úřadu významně roste. Podle říjnového průzkumu agentury STEM/MARK od jara dokonce o 16 %. Znamená to, že lidem prezident schází.
„Jak byl prezident hospitalizovaný, a z hlediska své nemoci, začal některým lidem ve společnosti chybět. Z hlediska i těch důležitých společenských milníků, jako byly volby, které mohl nějak komentovat či do nich zasahovat, případně další vlna covidu, kde lidem chybí nějaká jeho slova povzbuzení, podpory,“ vysvětluje analytik STEM/MARK Jan Burianec.
Jak se změnila mocenská pozice prezidenta Miloše Zemana nejen vlivem jeho zdraví? A co chtějí lidé vědět o budoucích prezidentských kandidátech? Více se dozvíte v úvodním videu.
