Článek
Pacienti, kteří přišli v těchto dnech do benešovské nemocnice na magnetickou rezonanci, měli možná smůlu. Pokud jsou klienty druhé největší Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, poslali je lékaři do jiného zdravotnického zařízení v Praze nebo Středočeském kraji.
Důvodem je fakt, že nemocnici v Benešově již pro letošek došly peníze, které jí pojišťovna určila. A tak musí lidé jinam. „Byli jsme pojišťovnou oficiálně informováni, že v případech, pokud se nejedná o případy neodkladné péče, budou její klienti moci vyhledat jiná zdravotní zařízení,“ říká mluvčí benešovské nemocnice Petr Ballek.
Když dojdou peníze, maluje se
V Česku však nejde o ojedinělý případ. Jak říkají ředitelé dalších nemocnic, peníze jim dochází čtyři měsíce před koncem roku. Pak řeší, co dál. Variant je několik.
„Buď poskytují péči na své náklady nebo omezují provoz - malují, odkládají operace na další rok, berou pouze akutní stavy. Každý to máme jinak,“ popisuje ředitelka semilské nemocnice Alena Kuželová.
Vedení nemocnice v Kladně ale již došla trpělivost. Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra podle ekonomického náměstka Jaroslava Pokorného napsali, že pokud nezaplatí, budou hledat způsob, jak s ní smlouvu ukončí. „Důvodem jsou tristní úhrady této pojišťovny za zdravotní péči o jejich klienty,“ řekl zástupce ředitele David Homer. Pokorný doplnil, že pojišťovna odmítá zaplatit za stovky pacientů. V průměru na jednoho jde o 19 tisíc korun.
Mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková označila kroky regionálních nemocnic za hrubý nátlak. „Berou si své pacienty za bezbranná rukojmí. Vyhrožují našim klientům, že je do konce roku neošetří v rámci plánované péče s tím, že byl vyčerpán finanční limit,“ uvedla Kadečková. Podle ní nemají nemocnice jediný důvod, aby péči omezovaly, protože pojišťovna jim platí ještě před splatností.
Péči platí nemocnice z vlastních peněz
Jenže nemocnice mluví o problému napříč republikou. Nejde přitom vždy o Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra. „V průběhu října či listopadu dříve či později vyčerpáme roční limity. Samozřejmě v takovém případě ordinace nezavřeme a nenapíšeme na ně, že budou v provozu zase od ledna,“ uvedl mluvčí Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiří Kokoška.
Třeba v Jablonci nad Nisou podle ředitele nemocnice Víta Němečka platí po vyčerpání limitu péči z vlastních prostředků. V dalších regionech ji zařízení hradí z peněz kraje. Němeček odhadl, že u nich jde ročně až o tisíce pacientů, za které zaplatí desítky milionů. Po pojišťovně pak žádají peníze zpět.
„Hádáme se, píšeme námitky,“ komentuje situaci ředitelka rokycanské nemocnice Hana Perková. Při jednáních s pojišťovnami se pak dohadují, kolik jim zaplatí zpětně. Dostanou ale jen část podílu, kterou z peněz nemocnice utratili. „Obvykle se pohybuje mezi deseti a padesáti procenty,“ uvedl Němeček.
Nemocnice navíc doplňují, že v opačných případech, kdy nemají dostatek pacientů, tak jim pojišťovny peníze strhnou. Situaci by podle nich mělo změnit Ministerstvo zdravotnictví.
