Nemocnici v Letňanech umíme postavit do tří dnů, říká majitel výstaviště

S nápadem využít výstavní haly v Letňanech na provizorní covidovou nemocnici přišel majitel výstaviště Pavel Sehnal už na jaře, tehdy na krizové projekty naštěstí nedošlo. Teď je projekt vybudování až 500 nouzových lůžek v Letňanech čím dál reálnější. Sehnal to vítá. Pro areál by měl využití a pro padesátku zaměstnanců práci v situaci, kdy mu tamní hlavní činnost – pořádání veletrhů – vláda zakázala.

Čí byl prvotní nápad využít Letňany pro provizorní polní nemocnici?

Můj. Řídil jsem přes 200 firem, mám vhled i do zdravotnictví – čtyři roky jsem dělal předsedu správní rady Vojenské zdravotní pojišťovny, instituce s jedenáctimiliardovým obratem. Jako manažer a majitel tří hotelů vím, že výstaviště je pro péči o covidové pacienty lepší varianta než hotely, o kterých se taky uvažuje.

Proč?

Už proto, že pro ležící pacienty potřebujete mít k dispozici certifikovaný evakuační výtah s dveřmi širokými minimálně 240 centimetrů. I proto je představa nemocnice v hotelu nereálná. V hotelech by se dalo obsluhovat jen přízemí, a to jen pokud tam je bezbariérový vstup. Výstavní haly jsou naopak optimální. Jsou jednopodlažní s širokými vraty, do kterých může vjet kamion s potřebnou technikou a lůžky.

Za jak dlouho je možné přestavět letňanské haly na nemocnici?

My jsme už na jaře uvažovali o tom, že bychom na své náklady namalovali půdorys nouzové nemocnice. Od státu nebyla žádná reakce. Škoda, mohli jsme to mít připravené. Výstaviště známe, máme zkušenost s provozem včetně například ukládání nebezpečného odpadu. Teď na tom bude tak týden pracovat armáda, musí připravit layout rozmístění, určit, kde budou ležet muži, ženy, případně děti, kde budou JIPky, márnice a podobně. Technicky jsme schopni rozvést elektřinu ke každému lůžku a vše připravit do tří dnů – máme s tím zkušenost z veletrhů. Co samozřejmě neumíme, je zajištění nemocničních lůžek, ale pokud vím, stát jich má dva tisíce ve strategických rezervách.

Čekáte, že vám stát bude využití výstaviště kompenzovat, nebo jde z vaší strany o charitu?

Stát může v nouzovém stavu nařídit zábor a využití soukromých prostor nebo nemovitostí. Podle paragrafu 36 krizového zákona číslo 240/2000 je stát povinen poskytnout náhradu za způsobenou škodu majiteli. My proto předpokládáme, že by stát platil provoz: elektřinu, topení, naši technickou divizi, která areál spravuje. Na výstavišti máme celkem 50 lidí, kteří se starají o jeho chod.

Padlo už definitivně rozhodnutí o využití Letňan?

Včera tam byla velká porada se zástupci armády, Ministerstva zdravotnictví a Hlavního města Prahy, které by se podílelo na financování. Myslím, že je prakticky jisté, že se u nás provizorní nemocnice postaví.

Odborníci varují, že pro 500 nouzových lůžek bude problém zajistit odborný personál, což znamená podle některých odhadů až tisíc školených zdravotníků. Vím, že to není vaše starost, ale co si o personálním zajištění myslíte?

Tuhle otázku jsme na té poradě neřešili, zabývali jsme se jen „hardwarem“. Ale já jsem přesvědčen, že z týmu potřebného pro celou nemocnici by zdravotníci tvořili jen polovinu, zbytek jsou lidé zajišťující stravování, úklid a podobně. Tyto pracovníky určitě mohou poskytnout například hotely. Já sám jako majitel tří hotelů bych na to část pracovníků uvolnit mohl.

Na vaši skupinu SPGroup dopadají covidová opatření z několika stran. Vláda vám tento týden zakázala veletrhy v Letňanech, nemůžete provozovat aquapark v Čestlicích, v hotelech vám klesla návštěvnost. Nakolik by vám projekt covidové nemocnice na výstavišti pomohl snížit ztráty?

Nemocnice by nevyužila výstaviště celé, uvažuje se o halách číslo 3 a 4, které jsou nejblíže letišti a kde je trvale nainstalované optimální vytápění. Neumím si ale představit, že by pak v ostatních halách v areálu byla možná nějaká další komerční činnost. Takže předpokládám, že by nám stát kompenzoval náklady na provoz celého výstaviště. Snížilo by nám to pochopitelně ztrátu. Ale už po jarních opatřeních, kdy jsme utrpěli značné škody, pokryly kompenzace jen jejich část. Hotely jsme měli na jaře zavřené na 75 dní, a i když se tržby pak v létě poměrně rychle zvedaly, v září obsazenost zase rychle klesla. Teď je to samozřejmě špatné.

Jak se daří výrobní části vaší SPGroup?

Třeba Obchodní tiskárny Kolín šlapou pořád dobře.

Na druhou stranu ale zavíráte jednu ze dvou továren svého holdingu Elektroporcelán. Propustili jste tam podle našich informací celkem 60 lidí.

To ale nesouvisí s koronavirovou krizí a je to výsledek dlouhodobějšího plánování. Elektroporcelán má dva výrobní závody, kromě Merklína na Karlovarsku také v Lounech. Výroba v Merklíně byla ve starém areálu, jsou tam některé budovy až třípodlažní. Nebylo to stavěné na dnešní výrobní procesy, je tam strašně komplikovaná i jen logistika. Zato v Lounech máme moderní jednopodlažní halu, pořizovali jsme tam nové výrobní zařízení. Takže jsme se rozhodli výrobu koncentrovat do tohoto lépe vybaveného závodu.

Jak hodnotíte vládní opatření proti šíření koronaviru? I s dopady na váš hotelový, wellnessový nebo veletržní byznys.

Absolutně nevidím smysl v tom, nechat otevřená obchodní centra, kde se prodává většina čínského zboží, bez kterého se lidé navíc mohou dočasně obejít. A na druhou stranu zavřít veletrhy, které české firmy nutně potřebují pro navazování obchodních kontaktů. Tím spíš, že jsme ministru zdravotnictví nabízeli i bezpečnostní opatření jako časově omezené vstupenky, vydávané jen na dobu nutnou pro obchodní jednání. Vláda si neuvědomuje dopady svých opatření na české firmy, které se dostanou do obrovských problémů. Nebudou investovat, nebudou kupovat české stroje, nebude se stavět. Proto by měl stát místo rozdávání peněz hlavně nasypat miliardy do státních zakázek, třeba do oprav nemocnic. Měli by myslet na to, jak podpořit obory, které zaměstnávají české lidi.

Vláda tvrdí, že uzavírá obory a činnosti, které jsou epidemiologicky nejvíc rizikové. Neberete tento argument?

Hlavně nevěřím, že to vláda konzultuje s lidmi z praxe. S manažery, s lidmi z reálné ekonomiky. Pokud nikoho takového nemají, sám se nabízím ministru Prymulovi do poradního týmu. Rád mu budu radit.

Jak se letošní situace promítne na výsledku vaší skupiny SPGroup?

Už jarní útlum nám způsobil jen na výstavišti ztrátu 180 milionů korun. Nárokujeme na ministerstvech odškodné, jednáme o náhradě. Nějaké kompenzace jsme dostali z programu Antivirus, ale to kryje jen 50 procent mzdy části našich zaměstnanců. Teď máme určitý příslib na odškodnění, ale tento týden se vše znovu zkomplikovalo novými zákazy, takže nám škody rostou. Celkově čekáme kvůli covidu za celou skupinu ztráty v řádu stovek milionů korun. A to i v případě, že nějaké kompenzace od státu dostaneme.