Článek
Umístit v nemocnicích následné péče, rehabilitačních ústavech, hotelech nebo v lázních mohou lidi s covidem-19 i bez něj. V rozhovoru s ČTK to řekl národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý, který je šéfem klinické pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví. V Česku je podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny nyní v nemocnicích 47.000 lůžek, ne všechna jsou ale kvůli nedostatku personálu v provozu. Až 20 procent lidí, kteří jsou aktuálně v nemocnicích, jsou takzvané sociální hospitalizace, tedy lidé, kteří by nemuseli ležet v nemocnici akutní péče.
„Navyšování kapacit nemocnic je spojené s tím, že získáváte lůžka nejen zastavením odložitelné péče, ale pokoušíte se i vymístit pacienty, kteří nepotřebují akutní péči, mimo nemocnici,“ uvedl Černý. Nemocnice tak fungují i běžně, například po operacích směřují pacienty na oddělení nebo do zařízení následné péče.
„Velmi často se stává, že zařízení, které nemocnice žádají, aby je vzaly, je z různých důvodů nevezmou,“ doplnil. Dispečink bude mít evidenci těchto lůžek, a pokud nemocnice nebude schopná místo sama najít, i autoritu přijetí takového pacienta na volné lůžko nařídit. Kromě zdravotnických zařízení, jako jsou rehabilitační ústavy, může jít i o lůžka hotelového typu v lázních, ale také hotely i ubytovny, například pro lidi, kteří budou potřebovat izolaci jako nakažení nebo karanténu po setkání s nakaženým. Více lidí je také propouštěno do domácí péče.
Přesun pacientů spolu s odkládáním péče, která není pro pacienty nezbytně nutná, má zajistit, že kapacity nemocnic nebudou kvůli covidu-19 vyčerpané. Jako péči, která naopak odložit nejde a nemocnice ji budou vždy dál zajišťovat, jmenoval Černý například úrazy, akutní stavy, jako jsou infarkty nebo mrtvice, nebo specializovanou, takzvanou centrovou péči pro pacienty s vážnými nemocemi, například rakovinou.
Už od jarní části epidemie funguje podobné řízení kapacit pro lůžka intenzivní péče. Sleduje se v něm jejich obsazenost nejen na centrální úrovni, ale i po krajích. V pátek na tiskové konferenci Černý uvedl, že nejméně volných kapacit vykazují v Karlovarském, Zlínském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji. V ojedinělých případech se už pacienti přesunovali do okolních krajů.
Aktuální údaje z Dispečinku intenzivní péče vykazují pro celou ČR volnou kapacitu asi 1100 lůžek na odděleních anesteziologicko-resuscitačních a asi 7600 lůžek s možností pacientům poskytovat kyslík. Naplněnost lůžek se sleduje od poloviny dubna, kdy bylo dostupných téměř 48 procent intenzivních lůžek a více než dvě třetiny ventilátorů.
„Plán je, abychom stávající lůžka umožňující poskytování intenzivní péče navýšili až o cca 1500. Systém by to měl umožnit za předpokladu, že nebude dál narůstat nemocnost personálu,“ řekl Černý. Právě nedostatek zdravotníků, ne přístrojů ani lůžek, je podle něj limitujícím faktorem. Podle posledních dat je nakažených přes 7300 sester a téměř 3000 lékařů. S ostatními nakaženými zdravotníky jich bylo ve středu více než 15.700.
Další personální možnosti vidí Černý v zapojení lékařů z oddělení, která jsou kvůli omezování péče uzavřená, jedná se o zahraniční pomoci, v krajní nouzi lze uvažovat i pomoci ambulantních specialistů. Pro méně kvalifikovanou práci nemocnice využívají studenty medicíny, ošetřovatelství i dobrovolníky.
Upozornil na to, že systémy jsou odkázané na data, která do nich nemocnice hlásí. „Pokud jsou vkládaná špatně nebo se neaktualizují, tak logicky neodpovídají skutečnosti. Ne všichni tomu přikládají náležitý význam,“ dodal.
