Neměl jim kdo pokládat tašky. Pokrývače tak školí na Ukrajině a v Srbsku

Nedostatek kvalifikované pracovní síly označují podnikatelé podle šetření Hospodářské komory za největší překážku rozvoje podnikání. Jedním z řemesel, která doslova vymírají, je pokrývačství.

V roce 2018 podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků složilo v celé České republice učňovskou zkoušku jen 20 nových pokrývačů. Tento počet není meziročně schopen pokrýt ani odchody do důchodu. Kvalita pokrývačů v ČR kvůli tomu průběžně klesá. Tento trend se snaží zvrátit program Pokrývačská akademie.

Projekt vzdělávání pokrývačů spustil největší světový výrobce stavebních materiálů Wienerberger ve spolupráci s inovační společností IdeaSense. Se střešní taškou pak nabízí i kvalifikovanou pracovní sílu pro její pokládku. Program prošel v loňském roce úspěšným testem, od letoška je v ostrém provozu.

„Chceme nabídnout trhu dostatek kvalifikovaných pracovníků, aby pokrývačské firmy nemusely odmítat zakázky. Úspěch bude, pokud bude v letošním roce náš koncept zahraničních part z Ukrajiny využívat více než 100 firem. Už teď jsme tomuto číslu na předobjednávkách dost blízko,“ uvedl šéf IdeaSense Rudolf Čihák.

Na počátku byl inovační projekt, ve kterém IdeaSense hledala pro jednu ze značek Wienerbergeru Tondach příležitosti prosadit se víc v segmentu výstavby a rekonstrukce rodinných domů. „Z inovačního procesu vyšlo celkem 12 prototypů, z nichž tři jsou ve fázi realizace a další tři jsou rozpracované. Právě nedostatek kvalifikovaných pracovních sil byl jednou z výrazných bariér pro širší využití pálených krytin. To vedlo k vytvoření prototypu a poté realizaci start-upu Pokrývačská akademie,“ popisuje Čihák.

Počet zahraničních pracovníků na českém trhu roste. Jedná se o dlouhodobý trend vybuzený ekonomickým růstem, který zároveň reaguje na změny struktury pracovního trhu. Ovšem pouhý import dočasných pracovních sil není z dlouhodobého hlediska udržitelným řešením. Wienerberger a IdeaSense se v rámci projektu Pokrývačská akademie rozhodly, že z těch zemí, kde je stále zájem o rozvoj řemesel, vychovají novou generaci kvalitních pokrývačů.

Program podle jeho tvůrců vyvolal obrovskou odezvu. O začlenění kvalifikovaných týmů pokrývačů z Ukrajiny, ale i ze Srbska projevilo dosud zájem více než 150 stavebních firem. „Země jsme vybírali na základě dostupnosti kvalifikovaných pracovníků v daných oborech, možnosti získávání pracovních víz a v neposlední řadě kulturních a jazykových podobností kvůli snazší adaptaci kvalifikovaných pracovníků na zdejším trhu,“ říká šéf IdeaSense. Kulturně, mentálně i jazykově nám podle něj vyšli nejblíž právě Ukrajinci a Srbové.

„Jako dnes bereme za standard a jistotu programátory z Indie či obchodníky z Vietnamu, můžeme si brzy spojovat pokrývače s Ukrajinou,“ míní Jiří Devát z IdeaSense.

Jak upozorňuje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro, Česká republika se musí připravit na to, že stejně jako v jiných západních zemích bude zřejmě trvale závislá na pracovní síle ze zahraničí. Kvůli stárnutí lidí a také proto, že Češi bohatnou a o některé profese už nebudou mít jednoduše zájem.

Příprava pracovníků v rámci Pokrývačské akademie začíná ještě před jejich příjezdem k nám, a to v přímé spolupráci s firemním zastoupením na Ukrajině. „V blízké budoucnosti by se měl projekt rozšířit o výchovu celé generace mladých řemeslníků. Studenti z Ukrajiny a v budoucnu i ze Srbska by u nás vystudovali učňovský obor pokrývač/klempíř a zůstali by v Česku. Mohla by tak vzniknout nová větev učňovského školství se zaměřením na zahraniční zájemce, což by přineslo nesporný ekonomický benefit pro ČR,“ domnívá se Rudolf Čihák.

Podobný koncept zaškolování pracovníků připravuje jeho společnost i s energetickou firmou, která si zatím nepřeje být jmenována. Půjde o odborníky na stavbu fotovoltaických systémů. Zájem o sluneční elektrárny totiž roste a firma je potřebuje stavět rychleji než dosud. „Dnes celý proces od podepsání smlouvy do realizace trvá i několik měsíců. Přitom to může být hotové v řádu několika málo týdnů,“ popisuje Čihák.

Jedním z možných rizik takových programů je vízová politika státu. Například ve srovnání se sousedním Polskem je podle Čiháka získání českého pracovního víza pro občany třetích zemí několikanásobně náročnější a doba na vyřízení je neúměrně dlouhá. To pak kvalifikované pracovníky může motivovat k tomu, že budou preferovat Polsko před Českem.

Od loňského září se postupně zvyšovala kvóta pro příjem pracovníků z Ukrajiny (do pozice kmenových zaměstnanců, ne agenturních pracovníků) na 40 tisíc ročně. „Navýšení kvót si vyžádá náklady 100 milionů korun ročně, přičemž podle propočtů Hospodářské komory se díky daním a odvodům 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně, tedy o 10 miliard korun ročně,“ tvrdí Diro.

Pro řemeslo by mohlo být zajímavým impulzem obnovení pozice mistrů (mistr podlahář apod.). Návrh na zavedení mistrovských zkoušek je v meziresortním připomínkovém řízení. „Snahy o jejich zavedení tady byly už od 90. let, ale žádné vládě se to zatím nepodařilo,“ říká Diro. Právě Hospodářská komora zkoušky připravuje, skládat by se mohly už v příštím roce.