Článek
Její hvězda letos v dubnu zazářila. Svěží vítr, který s sebou Annalena Baerbocková do německé předvolební kampaně přinesla, vyhnal preference tamních Zelených až před oslabující křesťanskodemokratickou unii CDU/CSU. Vize nové politiky, ochrany klimatu a spravedlivého státu jí ale nemusí stačit.
Chyby v životopise
Reputace zelené kandidátky na spolkovou kancléřku totiž během pár týdnů utrpěla kvůli několika chybám. Narazila s debatou o zdražení pohonných hmot a zrušení krátkých letů letadlem. Tento týden se pak Baerbocková omluvila za nepravdivé údaje uvedené ve svém životopise.
V její biografii se totiž v rozporu s pravdou uvádělo, že byla členkou transatlantické nadace German Marshall Fund a Agentury OSN pro uprchlíky UNHCR. Po úpravě už nejde o členství, ale o poradenství, sponzorství nebo pravidelnou podporu těchto organizací. O pár měsíců se pak také změnilo období, které se v životopise Baerbockové uvádí jako práce jako vedoucí kanceláře europoslankyně Elisabeth Schroedterové.
Annalena Baerbocková
Čtyřicetiletá Baerbocková je vůbec nejmladší z kancléřských kandidátů v historii Německa. Portál ARD o dubnovém ohlášení její nominace psal jako o „velkém skoku“. Jde o odkaz na sportovní minulost – jako teenagerka Baerbocková soutěžila ve skoku na trampolíně, a byla dokonce třetí nejlepší v Německu.
Spolupředsedové Zelených Annalena Baerbocková a Robert Habeck.
Komentátoři popisují Baerbockovou jako dynamickou, sebevědomou, dobře informovanou a také pragmatickou političku. Zároveň upozorňují na to, že nemá zkušenost s žádnou exekutivní funkcí, což jí v kampani vyčítají političtí soupeři. Za favorita stranické nominace byl původně považován spolupředseda Robert Habeck. Jednapadesátiletý doktor filozofie a spisovatel ale ustoupil.
„Zjevně jsem udělala chybu a je mi to velmi, velmi líto,“ kála se pak Baerbocková. Odmítla, že by svůj životopis úmyslně přikrášlovala a že jen „nahustila“ informace a zjednodušila je. Svou kancléřskou nominaci kvůli pochybení nestáhne.
V té ji má v sobotu dopoledne potvrdit třídenní stranický sjezd, který se koná digitálně od pátku do neděle. Delegáti mají potvrdit spolupředsedy Baerbockovou a Roberta Habecka jako dvojici vrcholných kandidátů do Bundestagu a Baerbockovou jako jedničku na kandidátce, a tím pádem i nominantku na kancléřku.
„Doufejme, že to nebude 100 procent,“ řekla Baerbocková pro agenturu DPA o sobotním hlasování. „To by byla nuda, a pokud si dobře pamatuji, na spolkové stranické konferenci Zelených se to nikdy nestalo. K naší straně by se to nehodilo,“ dodala.
Zelené sloupky padají
Jenže Baerbocková má zřejmě vážnější problém než případná posměšná „severokorejská image“ v případě zisku stoprocentní podpory.
Průzkumy totiž potvrzují, že vlna nadšení z Baerbockové opadla. Podle dat Politbarometeru pro televizi ZDF ji ještě v květnu považovalo za vhodnou kandidátku na kancléřku 43 procent dotázaných. Jenže podle čísel ze čtvrtka je to už jen 28 procent lidí. Z 50 na 64 procent pak vzrostl počet respondentů, kteří pochybují o tom, že má na funkci šéfky spolkové vlády.
Pro srovnání: kancléřského nominanta CDU/CSU Armina Lascheta schvaluje za kancléře 43 procent lidí a sociálnědemokratického Olafa Scholze 48 procent.
Podobná čísla ukázal i aktuální průzkum DeutschlandTrend pro veřejnoprávní ARD. Pokud by Němci mohli volit kancléře přímo, Lascheta by si vybralo 29 procent z nich, Scholze 26 a Baerbockovou 16 procent. V jejím případě jde o strmý propad o 12 procentních bodů.
Neklesá ale jen její podpora. Průzkum pro ARD také ukázal, že je v čele popularity opět CDU/CSU, která posílila o pět procentních bodů na 28 procent. Křesťanské demokraty přitom v květnu předstihli právě Zelení. Jenže během měsíce šest procentních bodů ztratili a teď by je volilo 20 procent dotázaných.
Přepálili start?
Podle RND Zelení radikálními požadavky voliče vystrašili a „přepálili“ tak start. O situaci německých Zelených mluvil se Seznam Zprávami jejich někdejší europoslanec a spoluzakladatel strany. I když průzkumy oscilují, čísla důvěryhodných agentur podle Milana Horáčka ukazují, že po 16 letech vlády Angely Merkelové existuje poptávka po změně.
Horáček považuje za možný scénář výhru CDU/CDU, druhé místo pro Zelené, třetí pro sociální demokracii a čtvrté pro liberální FDP. Spekulovat by se tak dalo i o koalici stran bez výherce voleb. Do zářijových voleb ale podle bývalého europoslance zbývá ještě mnoho času.
Chyby ve volební kampani Zelených připustil spolupředseda strany Robert Habeck. Před sjezdem straníky varoval, aby neměli přehnané požadavky. Strana má být podle něj v kampani, kterou označil za „velmi zvláštní“, pragmatická. Delegáti tak nemají trvat ne nereálných požadavcích, jako je výraznější zdražení cen za povolenky na emise CO2. V roce 2022 mají stát 80 eur a poté by se měla cena zvyšovat o 15 eur ročně.
Takový bod požaduje do volebního programu prosadit skupina mladších členů strany aktivních v klimatickém hnutí. Vedení strany chce cenu 60 eur od roku 2023. Habeck odmítl i návrh na konec dieselových motorů už do roku 2025.
To jsou dva příklady z 3280 pozměňovacích návrhů volebního programu, který má 136 stran. Místo tisíců návrhů se nakonec bude hlasovat jen o několika z nich, u kterých se nepodařilo stranické komisi najít kompromis. Vybere se také název programu, o který se vedl spor, hranice snížení věku pro volební právo do Spolkového sněmu nebo delší doba výplaty podpory v nezaměstnanosti.
Stagnace v posledním testu před volbami
Straně se nedařilo ani v nedávných volbách do zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku. I když mají Zelení ve východoněmeckých spolkových zemích tradičně mnohem nižší podporu než na západě země, počítali s tím, že svůj zisk v Magdeburgu zdvojnásobí. To se ale nestalo a strana posílila ani ne o procentní bod.
Podle analytiků voliči v Sasku-Anhaltsku nakonec před Zelenými upřednostnili CDU, aby podpořili populárního zemského premiéra Reinera Haseloffa ve stavění „hráze“ populistické Alternativě pro Německo (AfD). Zelení v reakci na výsledek voleb z 6. června prohlásili, že zářijové celostátní parlamentní volby budou jiné.
