Německý spor o Rusko. Ministr chce dialog, Zelení tvrdší ruku

Uvalení dalších protiruských sankcí situaci uvězněného opozičníka Alexeje Navalného nepomůže, míní německý ministr zahraniční Heiko Maas z SPD. „Řeknou si v Moskvě: Děkujeme vám za zavedení ještě přísnějších sankcí? Myslím, že by se stal pravý opak,“ řekl v neděli šéf německé diplomacie pro veřejnoprávní ARD.

Sociálnědemokratický politik chce při současném napětí ve vztazích s Ruskem vsadit na dialog a vyhnout se další eskalaci situace. „Každý říká, že vztahy Ruska s Německem a Evropskou unií jsou teď nejhorší,“ připustil Maas. „Vztahy jsou velmi špatné. Ale nemělo by to tak zůstat,“ pokračoval ministr koaliční vlády CDU/CSU a SPD.

Podle novin Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) Maas odmítá i dodávky obranných systémů na Ukrajinu. Kyjev měl totiž Berlín požádat o zbraně určené pro obranu ukrajinského černomořského pobřeží před možnou ruskou agresí. Má jít o rakety země-vzduch, malé ponorky na odstraňování námořních min a také korvety.

Podle FAS byla ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová a další politici CDU ukrajinské žádosti otevřeni, Maas z SPD to ale odmítl.

O důležitosti dialogu s Ruskem mluvil minulý týden i saský premiér Michael Kretschmer z CDU, který byl v Moskvě na několikadenní pracovní cestě. Kretschmer, který žádá zrušení protiruských sankcí, tam mimo jiné jednal o německé objednávce 30 milionů vakcín Sputnik V proti nemoci covid-19. Telefonicky hovořil také s prezidentem Putinem, který dostal pozvánku do Drážďan. Při rozhovoru zmínil Kretschmer i téma přesunů vojska a stav opozičníka Navalného, uvedl Kreml.

Cesta saského premiéra vzbudila v Německu kontroverze. Maas varoval Kretschmera, aby se nenechal Ruskem „využít“. Na otázky novinářů, zda Putin při telefonátu vyslovil jméno „Navalnyj“, což veřejně ruský prezident ještě neudělal, odpověděl Kretschmer vyhýbavě – prý si to přesně nepamatuje.

Kretschmera za cestu do Ruska zkritizovali Zelení. A ti se kvůli přístupu k Rusku pustili i do spolkové vlády. Podle průzkumů Zelení rostou a je pravděpodobné, že budou hrát důležitou roli při skládání nové vlády po zářijových parlamentních volbách.

Jejich nominantka na spolkovou kancléřku Annalena Baerbocková zkritizovala vládu kvůli plynovodu Nord Stream 2 vedoucímu z Ruska do Německa. Proti projektu dlouhodobě protestují Spojené státy, Polsko a Ukrajina. Argumentují přitom ohrožením energetické bezpečnosti Evropy.

„Já už bych dávno politickou podporu pro Nord Stream 2 zrušila,“ uvedla spolupředsedkyně Zelených Baerbocková v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Tím, že se Německo drží „nejdůležitějšího prestižního projektu Kremlu“, jak politička plynovod označila, prý Berlín „torpéduje sankce proti Rusku“.

EU už uvalila sankce na režim ruského prezidenta Vladimira Putina po loňské otravě Navalného. Opozičník se z pokusu o vraždu chemickou látkou typu novičok měsíce zotavoval právě v Německu. Po návratu do Moskvy byl v lednu zadržen a posléze v únoru uvězněn na 2,5 roku za zpronevěru. Sám Navalnyj rozsudek považuje za politicky motivovaný. Kvůli odpírání náležité lékařské péče zahájil na konci března protestní hladovku, kterou minulý týden ukončil.

Mezinárodní situaci ovlivnil také přesun ruských vojsk k hranicím s Ukrajinou a na okupovaný Krym. Kyjev varoval před možným scénářem invaze na východní Ukrajinu. Rusko v pátek uvedlo, že své jednotky začalo stahovat, Ukrajina ale reagovala rezervovaně a vyzvala své západní spojce, aby zůstali vůči Moskvě ostražití.

Cestou pro snížení napětí mezi Ukrajinou a Ruskem je podle volební lídryně Zelených zvýšený tlak na Rusko, aby dodržovalo minského dohody, a také mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Donbase. „Její účastníci musí mít přístup ke všem oblastem okupovaným Ruskem,“ uvedla Baerbocková. Politička se v rozhovoru pro FAS vyslovila i pro vznik evropské armády kontrolované Evropským parlamentem a evropského centra obrany proti kybernetickým útokům.