Německo uvolňuje opatření, aby proti nim lidé mohli masově demonstrovat

Uvolnit opatření tak, aby se proti koronavirovým opatřením mohlo demonstrovat. Tak by se dal shrnout poslední vývoj u našich západních sousedů, kde se o nadcházejícím víkendu čekají tisícihlavé, čerstvě povolené protestní akce. Ta největší má proběhnout v jihoněmeckém Stuttgartu, kde úřady povolily účast 5000 lidí.

Demonstranti budou na akci v metropoli Bádenska-Württemberska muset dodržovat patřičné rozestupy a cestou na protest jsou v MHD povinné roušky. Policie hodlá hříšníky trestat pokutou ve výši 300 eur, upozorňuje zpravodajský server televize ARD.

Podobné demonstrace, i když zřejmě s nižším počtem účastníků, mají o víkendu zažít i další německá města. Jen v Bavorsku jich má být kolem 70. Na mnichovskou Terezinu louku, místo tradičního Oktoberfestu, má dorazit několik tisíc lidí. Zemský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) předesílá, že v silné „sestavě“ dorazí také policejní složky, které budou ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti a zakrývání nosu a úst nekompromisní.

Jak varuje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, za demonstracemi za „základní práva“ a proti „hygienickým opatřením“ se mohou skrývat krajně-pravicové pohnutky organizátorů a účastníků. Myslí si to alespoň šlesvicko-holštýnská ministryně vnitra Sabine Sütterlinová-Waacková (CDU). Jak v pátek prohlásila před novináři v Kielu, podle prvních zjištění používají protagonisté protestního hnutí „Widerstand 2020“ (Odpor 2020) národně-socialistický slovník.

Podle ministryně situaci bedlivě sleduje Spolkový úřad na ochranu ústavy, tedy jedna z německých zpravodajských služeb. Podle Sütterlinové-Waackové se už ukázalo, že jednu z demonstrací proti kronavirovým opatřením organizovali členové extremistické strany NPD. Ministryně tak nabádá veřejnost k ostražitosti, aby se lidé na akci s podobnými organizátory nevědomky nevypravili.

Mezitím se jednotlivé spolkové země začaly předhánět v tom, kdo dřív uvolní karanténní opatření vůči cizincům přijíždějícím ze zemí Evropské zóny volného obchodu, Velké Británie a Severního Irska. Debatu o tom, že by tito lidé nově nemuseli do čtrnáctidenní karantény, odstartovalo úterní rozhodnutí dolnosaského vrchního správního soudu. Než stačilo spolkové ministerstvo vnitra vypracovat jednotné opatření pro všechny země, zrušilo karanténu Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc.

Vláda Viktora Orbána posílá do maďarského parlamentu návrh zákona, který by v zemi omezil používání plastů. Zakázat by se mělo používání jednorázových plastových výrobků, jako jsou plastové příbory, talíře, kelímky, brčka nebo míchátka a tyčinky do uší. Pokud návrh projde parlamentem, mělo by opatření začít platit 1. ledna 2021. Používat se mají alternativní materiály, na které vláda ročně pošle pět miliard forintů.

Zákon podle maďarských médií počítá s přísnější regulací, než kterou požaduje evropská směrnice z loňského května, zakazuje totiž i plastové tašky tenčí než 50 mikrometrů. Jde o mikrotenové sáčky v obchodech používané pro balení zeleniny, ovoce či pečiva i větší mikrotenové tašky, které si kupují zákazníci u pokladen.

Větší a pevnější igelitové tašky zůstávají, jejich cena se ale zvedne. Výjimka platí pro zeleninu a další výrobky předem zabalené v plastu. Mikrotenové sáčky mají nahradit jiné obaly: papír, textilní obaly nebo košíky. Návrh vypracovalo ministerstvo pro inovace a technologie. Parlament, ve kterém má vládnoucí strana Fidesz ústavní většinu, by se měl nápadem zabývat příští týden.

Z polských kandidátů na prezidenta se stal pánský klub. Małgorzata Kidawová-Błońská z opoziční Občanské platformy (PO) totiž v pátek dopoledne oficiálně oznámila, že se vzdává své prezidentské kandidatury. Taková možnost se probírala několik posledních dní. Podpora Kidawové-Błońské se od února výrazně propadla na pouhých 5 procent, což by v prezidentských volbách znamenalo až páté místo. Mezi důvody může být mimo jiné nejasný přístup kandidátky k tzv. obálkovým volbám a protichůdná tvrzení o bojkotu/nebojkotu voleb.

Občanská platforma tak využívá odložení voleb k výměně kandidáta. Nejčastěji se skloňovala jména varšavského primátora Rafała Trzaskowského či exministra zahraničních věcí v Tuskově vládě Radosława Sikorského. Vedení strany oznámí rozhodnutí v průběhu pátku.

Do Trzaskowského se už předem opřela vládnoucí koalice, vládní televize pak o varšavském primátorovi píše jako o člověku-nešikovi a připomíná loňskou havárii odpadního potrubí, drahé městské zóny relaxu a oprašuje téma sexuálních menšin známé z loňských kampaní pro evropské a parlamentní volby. Jako třetí se objevilo jméno šéfa Senátu Tomasze Grodzkého.

Bývalá varšavská primátorka Hanna Gronkiewiczová-Waltzová upozornila, že by případná Trzaskowského výhra znamenala i změnu na varšavské radnici. Vláda strany Právo a spravedlnosti by totiž mohla až do doby nových voleb dosadit do funkce primátora vládního komisaře. Exprimátorka navíc píše, že si PO nemůže dovolit ztratit Varšavu či Senát, a podpořila proto kandidaturu Sikorského. Ten už potvrdil, že je na prezidentské volby připravený.

Zvažte zatčení Mariana Kotleby, navrhuje slovenskému soudu prokurátor. Lídr Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) čelí obžalobě kvůli šekům s nacistickou symbolikou. Na partajní akci rozdával sociálně slabším rodinám šeky v hodnotě 1488 eur, tedy asi 37 500 korun.

V pátek mělo u soudu v Pezinku pokračovat soudní líčení, poslanec Kotleba se z něj ale ve čtvrtek kvůli pátečnímu jednání parlamentu omluvil. Soudkyně Ružena Sabová, která soudí mimo jiné i případ vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, omluvu akceptovala a stanovila náhradní termín na konec května.

Podle prokurátora Tomáše Honzy jde z Kotlebovy strany o obstrukci. Už dřív si Kotleba opakovaně nepřebíral zásilky, nebyl k zastižení na uvedené adrese, a nebylo mu proto možné doručovat dopisy. Honz proto navrhl soudu udělit pořádkovou pokutu, případně vydat příkaz k zatčení a předvedení Kotleby před soud.

Obhájci Kotleby proti tomu protestovali s tím, že jako poslanec musí řešit krizi způsobenou nemocí covid-19. „Pandemie fašismu je také nebezpečná, nejen pandemie covid-19,“ reagoval na to podle televize TA3 prokurátor. Soud nakonec Kotlebovu omluvenku akceptoval.

Pandemie má první politické důsledky pro rakouskou vládu. Po kritice kulturní obce i opozice v pátek rezignovala politička Zelených Ulrike Lunaceková, která ve vládě Sebastiana Kurze působila jako státní tajemnice pro umění a kulturu. Bývalá místopředsedkyně parlamentu čelila sílící kritice umělců za nedostatečnou finanční pomoc rakouské kultuře a podle deníku Die Presse byla týdny v mediální defenzivě, kterou už nedokázala zvrátit. Kancléř Kurz označil její krok za osobní rozhodnutí.

V pátek se v Rakousku konal i jeden comeback. Téměř rok poté, co ho zkompromitovala nahrávka z ostrova Ibiza, se Heinz-Christian Strache znovu stal předsedou politické strany. Bývalý rakouský vicekancléř a exšéf krajně pravicových a populistických Svobodných (FPÖ) převzal Alianci pro Rakousko, která se přejmenovala na Tým HC Strache, Aliance pro Rakousko. Politik zároveň oznámil, že chce kandidovat na primátora Vídně.

Strache vládl společně s lidoveckým kancléřem Sebastianem Kurzem až do loňského května, kdy média zveřejnila jeho nahrávku z dovolené na ostrově Ibiza. Na videu z roku 2017 Strache ruské podnikatelce výměnou za nákup vlivného rakouského bulváru Kronen Zeitung slibuje přiklepnutí státních zakázek, až se jeho strana dostane do vlády. Skandál znamenal pád Kurzovy vlády a předčasné volby. Zatímco Kurz se do funkce kancléře letos v lednu vrátil (v koalici lidovců a Zelených), Stracheho na konci roku jeho mateřská FPÖ vyloučila ze svých řad.