Článek
Německo se zbaví hnědého uhlí jako zdroje energie a tím začíná cesta, na jejímž konci může být alespoň částečná záchrana klimatu. S rizikem, že nebude dostatek elektřiny.
Berlínská vláda, jak uvedla agentura ČTK, odsouhlasila, že v rámci plánu na ústup od hnědého uhlí poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun).
Na část peněz určených na kompenzaci by si měl sáhnout i Daniel Křetínský, český miliardář, jehož EPH vlastní v Německu těžební společnost Mibrag.
Tím ale dopady německého rozhodnutí na Česko zdaleka nekončí. Jak nedávno na Investičním fóru upozornil energetický analytik Michal Šnobr, cena elektřiny v Česku je těsně spojena s tím, co se odehrává v Německu. Šnobr upozornil, že odstavování klasických zdrojů nedokážou pokrýt alternativní zdroje ani nereálné plány na stavbu nových jaderných bloků. Reálně hrozí, že střední Evropa (Německo a jeho okolí včetně Česka) se stane závislou na dovozu energie (plynu i elektřiny). Německo bylo v uplynulých deseti letech čistým exportérem elektrického proudu, teď začíná vstupovat do éry, kdy jej naopak bude potřebovat dovážet.
Německo není zdaleka jedinou zemí, která odchází od těžby hnědého uhlí jako energetické suroviny.
Na konec doby uhelné upozorňují znalci energetického trhu téměř jednohlasně. Odchod od uhlí je neodvratitelný, jednotlivé státy se budou lišit jen v rychlosti, s jakou krok učiní, a v chytrosti, s jakým plánem, jak uhlí nahradit, přijdou.
Úspěch či neúspěch těchto plánů pak přímo ovlivní, kolik bude stát elektřina. Zmíněný analytik Šnobr odhaduje, že cena elektřiny v příštích letech ve středoevropském regionu vystoupá z dnešních zhruba 50 eur za megawatthodinu na 60 až 70 eur, možná i více.
„Nikde jinde takové idioty nenajdete“
„Jsme jediná země, jež tvrdí, že postaví jadernou elektrárnu v reálném čase a za peníze, které jsou poloviční, až třetinové oproti skutečnosti. Nikde jinde takové idioty nenajdete, v tom jsme naprosto výjimeční.“
Michal Šnobr, expert na energetiku, menšinový akcionář ČEZ
Vystoupení Michala Šnobra na Investičním fóru (celý záznam).Video: Investiční fórum, Seznam Zprávy
Důvodem je jednak stoupající cena povolenky na emise oxidu uhličitého, jednak zavírání jaderných elektráren v Německu a chystaný ústup od uhlí. Německý trh potáhne ceny i v Česku, protože česká energetika je s německou těsně provázána. „Česko je z pohledu energetiky německou spolkovou zemí, žádný zdejší politik nemá vliv na ceny elektřiny, jež platí čeští spotřebitelé,“ říká Šnobr.
Německý plán odškodnění
Německý ministr financí Olaf Scholz uvedl i podrobnosti, jak spolková vláda odškodní firmy, pro něž konec těžby hnědého uhlí bude znamenat radikální zásah do jejich hospodaření. Společnosti v západním Německu mají obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur.
Ústup od uhlí v Evropě
Švédsko – zbývá poslední elektrárna Värtaverket, odstavena má být do roku 2022.
Itálie - odejde od uhlí do roku 2025.
Dánsko, Finsko – obě země chtějí přestat využívat uhlí do roku 2030.
Rakousko – má dvě uhelné elektrárny, žádný oficiální plán, co s nimi, zveřejněn nebyl.
Francie - chce uzavřít uhelné elektrárny do konce příštího roku.
Slovensko - stát do roku 2023 přestane dotovat provoz dvou posledních uhelných elektráren.
Spolková vláda poskytne také až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.
Vláda spoléhá, že produkci elektřiny z uhlí převezmou nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu.
Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 procenty, napsala agentura Reuters.
