Berlín sbírá důkazy o práci ruských hackerů, jsou pilnější než dříve

Německá vláda vyšetřuje nebývalé množství tzv. falešných zpráv v souvislosti s varováním tajných služeb, které viní Rusko, že se údajně snaží ovlivnit průběh podzimních parlamentních voleb.

Civilní rozvědka BfV potvrdila, že při kybernetickém útoku proti Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z loňského prosince byla použitá stejná „infrastruktura útoku” jako v případě nabourání serverů německého parlamentu v roce 2015. Ten je připisovaný ruské hackerské skupině APT28.

BfV také v prosinci uvedla, že zaznamenala množství různých druhů ruské propagandy, při které byly použity „rozsáhlé finanční zdroje“ k dezinformační kampani s cílem destabilizovat německou vládu.

Vláda podle mluvčího Steffena Seiberta využije při vyšetřování šíření falešných zpráv na internetu všechny dostupné prostředky.

„V takovém rozsahu jsme se s tímto problémem dosud nesetkali,” prohlásil Seibert.

Vláda chce vytvořit samostatnou část oficiální tiskové kanceláře, která by vyhodnocovala a reagovala na falešné zprávy.

Chce se tak postavit možné ruské snaze ovlivnit zářijové parlamentní volby. Zdroje agentury Reuters však tvrdí, že Německo plánuje postupovat pomalu a obezřetně, jelikož se chce vyhnout nařčením o vládou řízeném zpravodajství ve volebním roce.

Stejný krok podniklo začátkem letošního roku české Ministerstvo vnitra, které spustilo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Mimo jiné má bojovat proti dezinformacím a propagandě na internetu.

Americké zpravodajské služby v pátek zveřejněné zprávě obvinily ruského prezidenta, že nařídil „ovlivnit v roce 2016 kampaň v prezidentských volbách" a že Rusko to považuje za částečný úspěch, protože „se podařilo zasáhnout do veřejné diskuse".

CIA, FBI, a NSA zároveň varovaly, že by se cílem podobných snah Ruska mohlo stát Německo i Francie. Tu čekají v dubnu prezidentské volby.

„Vyhodnotili jsme, že Moskva využije informace z Putinem objednané kampaně zaměřené na americké prezidentské volby při budoucích pokusech o rozšíření vlivu po celém světě, včetně útoků proti americkým spojencům a jejich volebním procesům," píše se ve zprávě.

Odtajněná část zprávy amerických tajných služeb

Tajné služby dále uvedly, že ruské vojenské zpravodajství nabouralo servery Demokratické strany a nechalo uniknout kompromitující materiály proti její kandidátce Hillary Clintonové.

Státní média RT a Sputnik měla šířit propagandu ve prospěch republikánského nominanta Donalda Trumpa a na stát navázaní trollové a naprogramovaní roboti propagovali protrumpovské falešné zprávy. Podle analýzy Rusko vynakládá jen na distribuci a šíření zpravodajství RT 190 milionů dolarů (4,9 miliardy Kč) ročně.

Rusko odmítá jakékoliv spojení s hackerskými útoky a označuje tvrzení amerických zpravodajských služeb za součást politického honu na čarodějnice.

„Jsou to nepodložená, ničím neopodstatněná tvrzení vypracovaná poněkud amatérsky a emocionálně," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Obavy z ruského kybernetického útoku nebo dezinformační kampaně neskrývá ani německá kancléřka Angela Merkelová.

„Už dnes se musíme vypořádávat s informacemi původem z Ruska, internetovými útoky ruského původu nebo zprávami, které šíří falešné informace. Mohlo by to hrát roli v průběhu volební kampaně," uvedla.

Podobně se vyjádřil pro Süddeutsche Zeitung i předseda německé sociálnědemokratické strany SPD Thomas Oppermann, podle kterého budou hackerské útoky a cílená propaganda hlavní výzvou pro německou volební kampaň.

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian zase uvedl, že jeho úřad čelil 24 tisícům hackerských útoků v loňském roce, což byl dvojnásobek oproti roku 2015.

Zpráva amerických zpravodajských služeb však také čelí kritice za nedostatečné doložení jasných důkazů. Podle britského Guardianu čerpá z již uveřejněných publikací a zpráv v médiích a obsahuje i faktické chyby, například v datování mediálních příspěvků.

„Odtajněná zpráva uráží každého, kdo se zabývá Ruskem zevnitř nebo zvenčí," řekl Alexej Kovaljov, který provozuje webovou stránku na odhalování ruské propagandy.

Zprávu amerických tajných služeb kritizuje ruský opoziční novinář Alexej Kovaljov.

Kvůli ovlivňování amerických prezidentských voleb vykázal v prosinci prezident Barack Obama z USA 35 ruských diplomatů.

Dalších pět prominentních Rusů, včetně dvou hlavních podezřelých z vraždy bývalého ruského agenta Alexandera Litviněnka, přidala jeho dosluhující administrativa na sankční seznam v úterý.