Článek
Německé policejní komando v květnu vtrhlo na venkovský pozemek jednoho z členů elitní jednotky KSK přezdívaného „Malá ovce“. Ten byl delší dobu podezříván ze sympatií k radikální pravici. Na jeho zahradě našli policisté tajný sklad zbraní, kde objevili rozbušky, dva kilogramy plastické trhaviny, kalašnikov AK-47, tlumič, dva nože, kuši a tisíce nábojů, které byly podle všeho zcizeny ze zásob německé armády.
Mimo jiné se tam také skrýval sborník nacistických písní, 14 vydání časopisů pro bývalé členy Waffen-SS a řada dalších nacistických memorabilií.
„Měl plán a nebyl sám,“ uvedla Eva Höglová, nová zplnomocněnkyně německého parlamentu pro ozbrojené síly. Upozornila na dlouhodobé kontroverze obklopující speciální komando KSK (Kommando Spezialkräfte). Elitní jednotka, která čítá asi 1400 vojáků, byla založena v roce 1996 s cílem vycvičit vojáky ke speciálním zásahům proti teroristům a na záchranu či evakuaci lidí.
V hledáčku německé vojenské kontrarozvědky (MAD) je komando už delší dobu. V roce 2017 na sebe jeho velitelé upoutali pozornost oslavou, při níž hajlovali. Bundeswehr, tedy německá armáda, také na konci loňského roku suspendoval jednoho z jeho členů kvůli prokazatelným vazbám na pravicové extremisty. Po posledním incidentu už německým politikům došla trpělivost.
Bundeswehr, který čítá kolem 184 000 vojáků, jich v souvislosti s neonacismem aktuálně vyšetřuje asi 600, přičemž 20 vojáků má pocházet právě z KSK.
Ministryně obrany a předsedkyně nejsilnější německé politické strany CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová proto minulý týden nařídila částečné rozpuštění elitního komanda. KSK se podle ní v posledních letech stala „částečně nezávislou“ na armádním velení. Vznikla tam „toxická kultura vedení“, uvedla ministryně pro deník Süddeutsche Zeitung.
Kompletně zrušena má být jedna ze čtyř elitních skupin KSK. Zbylé tři čeká restrukturalizace, které se mají prozatím ujmout samotní vojáci. Čas mají do října. Pokud neuspějí, bude se řešit úplné zrušení jednotky. Do té doby se také nesmí účastnit zahraničních misí. „Nikdo, kdo se ukáže jako pravicový extremista, nemá v Bundeswehru co dělat a musí ho opustit,“ dodala Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Ze skladů KSK zmizelo v poslední době kolem 48 tisíc nábojů a 62 kilogramů plastických trhavin. Jednotku proto čeká další vyšetřování. Kromě podezřelých ztrát armádní výbavy v Německu narůstají i případy pravicového extremismu. Problém se prohloubil se vznikem strany Alternativa pro Německo (AfD), která se ke krajně pravicové ideologii nestaví zdaleka tak odmítavě, jak bylo v Německu zvykem, a také s přílivem migrantů v roce 2015.
Němečtí politici však podobné činy dlouhodobě označovali za individuální excesy a odmítali skupinové propojení. Nadřízení provinilců spojených s extremismem byli chráněni a krádeže zbraní či munice nebyly pořádně vyšetřovány, píše deník The New York Times. Poslední vývoj ale ukazuje na organizované propojení extremistů v armádě.
Tamní úřady se teď obávají, že celý problém sahá hlouběji a mohl zasáhnout i další odvětví. Jen během posledních 13 měsíců došlo v Německu k několika závažným útokům pravicových extremistů.
Neonacista Stephan Ernst zavraždil loni v červnu politika německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho. Podle německých médií byl motivem vraždy Lübckeho otevřený přístup k migrantům.
V říjnu loňského roku pak zaútočil sedmadvacetiletý Němec Stephan Balliet na synagogu v Halle, kde židé slavili svátek Jom kipur. Při antisemitském útoku zemřeli dva lidé. K masakru nejspíš nedošlo jen proto, že se útočník do synagogy nedostal. V únoru Německem otřásl střelecký útok v Hanau, při němž zahynulo 10 lidí.
Podle šéfa německé civilní kontrarozvědky (BfV) Thomase Haldenwanga je pravicový extremismus a terorismus momentálně největším ohrožením demokracie v Německu. „Zhoršení situace v oblasti pravicového extremismu vede k nejhorším trestným činům, s nimiž je nadále třeba počítat,“ uvedl Haldenwang na červnovém veřejném slyšení šéfů trojice německých zpravodajských služeb před parlamentním výborem pro jejich kontrolu.
