Článek
Rakousko a Německo chtějí společně s Itálií zastavit nelegální imigraci do Evropy i pohyb migrantů po území Evropské unie. Ve Vídni se na tom shodli německý ministr vnitra Horst Seehofer a rakouský kancléř Sebastian Kurz. O možnosti uzavřít jižní migrační trasu by měli ministři Rakouska, Itálie a Německa jednat příští týden v Innsbrucku na okraj neformálního jednání ministrů vnitra EU. V Berlíně se dnes stran migrace opět neshodli spolková kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán.
Německé koaliční strany se pak večer dohodly na opatřeních v rámci migrační krize, která povedou k rychlejšímu vracení migrantů do zemí, kde se v Evropě poprvé registrovali. Nevzniknou ale žádná tranzitní centra. Předsedkyně sociálních demokratů Andrea Nahlesová řekla, že nebude akceptovat žádné „uzavřené tábory”. Ministr vnitra Horst Seehofer se k dohodě vyjádřil pozitivně a je s ní spokojen. Tranzitní centra přitom byla řešením sporu mezi Seehoferem a kancléřkou Angelou Merkelovou.
Seehofer přijel do Vídně představit vnitroněmeckou dohodu, která by měla řešit pohyb migrantů po EU, tedy přesun ze země, kde poprvé vstoupili na území EU dál do jiné země Unie. Dohoda předpokládá zřízení takzvaných tranzitních center pro uprchlíky na německo-rakouské hranici.
Seehofer řekl, že by měla být rovněž velmi rychle zahájena jednání s Řeckem a Itálií o tom, že tyto země budou z center přebírat ty migranty, kteří u nich požádali o azyl. Podle Seehofera jsou to asi tři čtvrtiny zachycených lidí. Rozhovory o této záležitosti s Itálií a Řeckem podle něj ale určitě nebudou jednoduché. Rakouska se přesun migrantů podle Seehofera nedotkne, protože běženci budou přesouváni zpět přímo do Řecka a do Itálie.
Rakouský kancléř Kurz také při setkání se zahraničními novináři odmítl kritiku své země za údajně příliš restriktivní přístup k migraci. Uvedl, že osmimilionové Rakousko jen loni přijalo zhruba 150 tisíc lidí.
Rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache ve Vídni vysvětloval složitější integraci lidí z civilizačních okruhů mimo Evropu či „z islámské kultury”. „Někteří (z migrantů) ani nechodili do základní školy,” uvedl. Statistiky podle něj ukazují, že mnozí se buď nechtějí, nebo nemohou integrovat. Naučit se německy podle něj nestačí, chybí-li například úcta k ženám. „V důsledku tito lidé často neseženou práci a zatěžují náš sociální systém, což je něco, co není dlouhodobě udržitelné,” dodal Strache.
Orbán a migranti z Lifeline
Merkelová se setkala v Berlíně s premiérem Maďarska, s nímž má dlouhodobě diametrálně odlišný názor na migraci. Posléze na společné tiskové konferenci prohlásila, že Evropa si musí uchovat humánní postoj. Podle Orbána ale Evropa prokáže humanitu, když běžence nebude do EU lákat, zavře hranice a bude pomáhat zemím, odkud migranti do Evropy přicházejí.
Dnes také přiletěla do Francie z Malty skupina 52 žadatelů o azyl ze skupiny dvou stovek migrantů, které nedávno u libyjských břehů vzala na palubu loď Lifeline stejnojmenné německé nevládní organizace. Francouzský úřad pro uprchlíky Ofpra u všech z nich už na Maltě shledal, že mají právo na azyl. O zbytek migrantů z lodě Lifeline, kterou minulý týden odmítla přijmout Itálie a původně i Malta, se podělí několik dalších zemí EU.
