Hlavní obsah

Berlín nabídl Lufthanse pomoc za devět miliard eur. U manažerů narazil

Foto: Shutterstock.com

Lidé nelétají, Lufthansa žádá o pomoc.

aktualizováno •

V pondělí odpoledne se vedení největší německé aerolinky Lufthansa údajně dohodlo s vládou na pomoci. Berlín měl vylepšit dopravcovu bilanci devíti miliardami eur a získat místo ve vedení firmy. Jenže vedení firmy nekývlo.

Článek

Podle listu Business Insider skončila v pondělí večer horečná jednání o záchraně rodinného stříbra v oblasti aerolinek v Německu. Vláda v Berlíně měla za devět miliard eur získat ve firmě čtvtinu akcií, blokační podíl a až dvě místa v dozorčí radě.

Výsledná dohoda se tak blížila tomu, co požadovali sociální demokraté (SPD), kteří tvoří s CDU kancléřky Angely Merkelové koaliční vládu. Její poslanci nechtěli připustit, že by stát nalil do firmy peníze daňových poplatníků a nezískal možnost ovlivňovat chod společnosti.

Podle listu Business Insider nebylo pravděpodobné, že by se na podmínkách pomoci ještě něco zásadně měnilo. Jenže podle informací listu Süddeutsche Zeitung se proti podmínkám vzepřelo vedení Lufthansy a chystá drastický scénář, jak si z kritické situace pomoci po vlastní ose.

Vedení Lufthansy se zatím k jednání nechtělo vyjadřovat. Süddeutsche Zeitung však uvádí, že se manažerům nelíbí přílišný vliv politiků na chod podniku a obávají se případného politického zneužívání firmy. Ve dvacetičlenné dozorčí radě firmy mají nyní paritní zastoupení jak manažeři tak zástupci zaměstnanců. Pokud by vládní zástupci hlasovali se zaměstnanci, nebyly by škrty v počtu pracovních míst nebo jiné úspory prakticky možné.

Kromě toho se však dostávají do kolize s vládními představami i na ekonomické úrovni - z devítimiliardové injekce by totiž podnik platil úrok devět procent. Podle listu by kvůli tomu Lufthansa odvedla ročně půl miliardy eur na úrocích, které by pak chyběly na nutné investice.

Proto vedení firmy prý nyní zvažuje, zda nejít podobnou cestou jako konkurenční (a mnohem menší) aerolinky Condor. Ty využily standardní insolvenční řízení, které v německé podobě pamatuje na firmy, které se do potíží dostaly kvůli extrémním vnějším podmínkám, nikoliv vlastními chybami.

V takovém případě by současný management zůstal na svých místech, na jejich kroky by dohlížel správce a firma by se mohla zbavit vysokých nákladů například v podobě penzijních účtů apod.

Otázkou však zůstává, zda manažeři nehrají s vládou hru na kuře, tedy kdo dřív mrkne a couvne z kolizního kurzu. Každý další odklad přitom hraje do karet spíš vládě než vedení Lufthansy.

Krize jako žádná jiná

Firma totiž, stejně jako veškeré aerolinky po celém světě, čelí bezprecedentní situaci, pro kterou nenachází v minulosti srovnání.

Již dříve šéf firmy Carsten Spohr prohlásil, že aerolinky denně přepraví méně než 3 000 pasažérů místo obvyklých 350 000. Téměř všechna letadla ve firemních barvách zůstávají kvůli letovým omezením a drastickému poklesu poptávky na zemi. Firma také oznámila, že ukončí provoz svých nízkonákladových aerolinek Germanwings.

„Nebudeme schopni tuto čím dál delší krizi překonat bez podpory státu,“ řekl Spohr. „Celkově přicházíme každou hodinu o milion eur z naší rezervní likvidity, ve dne v noci, týden co týden a asi ještě měsíc co měsíc,“ dodal.

Pro úspěšný průlet insolvenčním řízením je podle Süddeutsche Zeitung nutný finanční polštář. A to je vzhledem k současné situaci luxus, který největší německé aerolinky nemají.

Doporučované