Německo o odchodu šéfky CDU: šok, lítost i obava z mocenského vakua

Velký respekt má k rozhodnutí Annegret Krampové-Karrenbauerové (AKK) neucházet se o post kancléřky ve volbách a složit i funkci předsedkyně CDU šéf bavorské CSU Markus Söder. Právě toho by mohly strany křesťanské unie do příštích parlamentních voleb coby lídra vyslat. Söder odchodu AKK lituje, protože si prý vybudovali vztah založený na vzájemné důvěře.

Místopředsedu Spolkového sněmu za SPD Thomase Oppermanna rezignace Annegret Krampové-Karrenbauerové překvapila. „Mohla zůstat cool a coby kandidáta na kancléře nastrčit Markuse Södera, jako to kdysi provedla Angela Merkelová s Edmundem Stoiberem,“ citují Oppermanna deníky z mediální skupiny Funke.

Podle spolupředsedkyně Zelených Annaleny Baerbockové existuje nebezpečí, že po odchodu AKK vznikne ještě větší mocenské vakuum. Bývalý ministr obrany Volker Rühe pro deník Bild uvedl, že CDU musí překonat „dualismus“, kdy funkci šéfa vlády a strany zastávají dvě osoby.

ARD v komentáři upozorňuje na to, že při dramatických událostech kolem volby durynského premiéra nepřišel Annegret Krampové-Karrenbauerové nikdo z jejích pěti místopředsedů na pomoc. „Vnitrostranické pochybnosti trvaly už od jejího těsného vítězství při volbě předsedy CDU nad Friedrichem Merzem,“ dodává ARD.

Kromě personálií se probírá i další hodnotové směřování konzervativní CDU. Hlavně se řeší, jestli by do budoucna mělo být absolutní tabu jak spolupráce s pravicově populistickou AfD, tak s levicovou Die Linke. Bývalý ministerský předseda Hesenska a vlivná postava stranických kuloárů Roland Koch si myslí, že kooperace s Linke je stejně nepřijatelná.

Do turbulentní situace v Německu přijíždí v pondělí maďarský premiér Viktor Orbán. Ve čtyři odpoledne má na programu schůzku s kancléřkou Angelou Merkelovou. Na šéfa strany Fidesz, která má pozastavené členství u evropských lidovců, budou čekat v Německu i demonstranti.

Slovenská ministryně vnitra Denisa Saková ze Směru brojila proti voličům hlasujícím ze zahraničí. Z nahrávky, která se objevila na sociálních sítích, vyplývá, že je vykreslovala jako někoho, komu je potřeba zabránit v podílu na ovlivňování politiky.

„Tyhle volby budou trochu zvláštnější tím, že máme okolo 60 tisíc žádostí od lidí, kteří žijí v zahraničí, zažádali o volební lístky a chtějí volit korespondenčně. Já na vás skutečně apeluji, nedovolme takovým lidem, kteří celou dobu žijí v zahraničí a co se o obraze Slovenska dozvídají…“ říká Saková na nedokončené nahrávce.

Po medializaci a kritice Saková vysvětlila, že je většina lidí, kteří chtějí hlasovat ze zahraničí, mobilizovaná opozicí, a ona jako kandidátka Směru chce stejně mobilizovat voliče z regionů. Podle iniciativy Srdcem doma, která vyzývá ke korespondenčnímu hlasování, vnímá Saková organizaci voleb stranicky a podřizuje tomu svoje kroky. „Pravděpodobně proto ministerstvo vnitra neorganizovalo žádnou informační kampaň o možnosti volit ze zahraničí,“ píše iniciativa.

Prezidentka Zuzana Čaputová je nejdůvěryhodnější političkou na Slovensku. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus. Čaputové 58 procent lidí důvěřuje, 39 procent nevěří. U ostatních politiků převažuje počet nedůvěřujících lidí.

Dosti nesofistikovaná urážka zazněla od polské europoslankyně a exministryně Beaty Kempy. Konzervativní politička malé strany Solidární Polsko, která je v koalici s vládnoucím Právem a spravedlností, cílila na levicového prezidentského kandidáta Roberta Biedroně. Ten žije v dlouhodobém partnerství s poslancem Krzysztofem Śmiszkem. O Śmiszkovi teď Kempa prohlásila, že je „kandidát na první dámu“.

Její výrok vyvolal mezi spolustraníky, jimž šéfuje Zbigniew Ziobro (ministr spravedlnosti a generální prokurátor v jedné osobě), smích a potlesk. Svoje homofobní vyjádření pak europoslankyně vysvětlila tak: „Já se v tom ztrácím, nevím, kdo je ve formě ženské a kdo v mužské. Mám na to právo.“ Znovu pak Śmiszka nazvala „adeptem na první dámu“.

Na sjezdu radikální konzervativní strany Solidární Polsko od ministra spravedlnosti Ziobry také zaznělo, že je třeba pokračovat v ostrém kurzu proti „vzpurným soudcům“, kteří protestují proti kontroverzním reformám justice.

Vývoj v Polsku zkritizovala česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel velmi ostře reagovala na tzv. náhubkový zákon namířený proti soudcům. „Už to není cílený zásah proti jednotlivým černým ovcím, jak ho znají i jiné členské země EU, ale plošné bombardování. Není to žádná reforma, je to zničení,“ uvedla komisařka, která má na starost dodržování unijních hodnot.

Odpovědí může být zdravice sjezdu Solidárního Polska od předsedy PiS Jarosława Kaczyńského: „My ze své cesty nesejdeme!“ Ziobro řekl, že si poradí s „totální opozicí, ulicí i zahraničím a nadřazenou kastou“, kterou myslel soudce.

V Maďarsku loni prudce vzrostl počet kybernetických útoků proti zdravotnickým a vzdělávacím zařízením. Bez dalších podrobností o tom informoval deník Magyar Hírlap s odkazem na ředitele Národního institutu kybernetické obrany.

Rakouské ministerstvo školství chce vytvořit nové materiály na pomoc učitelům v boji proti současným formám antisemitismu. Kromě učebnic jsou v plánu také speciální kurzy a semináře pro učitele.

Mnohaletého obtěžování dívky Moniky se měl podle reportáže polského liberálního deníku Gazeta Wyborcza dopouštět třiasedmdesátiletý krakovský biskup Jan Szkodoń.

Vysoce postavený duchovní měl zasahovat do dívčina života od osmé třídy základní školy. Patnáctiletou dívku osahával, byl chorobně žárlivý a zakázal jí vídat se s přítelem, který byl ateistou. Dnes dospělou Moniku motivoval k promluvě dokumentární film Klér, který loni odhalil řadu sexuálních skandálů spojených s polskými kněžími.

Szkodoń vše popírá. Den před tím, než došlo ke zveřejnění článku, oznámila krakovská arcidiecéze, že biskup opustil Krakov. Věcí se zabývá vatikánská kongregace pro nauku víry, jejíž součástí je i nejvyšší apoštolský soud.