Článek
V Německu se chystají testovat základní nepodmíněný příjem. Jde o pravidelně vyplácenou peněžní dávku, kterou by dostávali všichni občané bez ohledu na zásluhy. Zatím jde pouze o experiment, který se uskuteční pod vedením berlínského Institutu pro ekonomický výzkum.
Studie se zúčastní 1 500 lidí, z nichž 120 bude každý měsíc dostávat 1 200 eur, tady 31 270 korun. Tuto částku určili badatelé na základě německé hranice příjmové chudoby. Jedinou podmínkou je, aby bylo účastníkům minimálně 18 let a byli německými občany. Zapojení lidé nebudou ničím vázáni a mohou si k pobírání základního nepodmíněného příjmu dále vydělávat. Stát se na testování nebude nijak podílet, ani finančně. Platit ho bude 140 tisíc drobných dárců.
Tento typ pravidelné peněžní výplaty podpořila tamní levice i pravice, uvedl server The Times. Politici v tom vidí prostředek vyrovnání ekonomických rozdílů. Zastánci základního nepodmíněného příjmu argumentují tím, že jde o nejspravedlivější způsob, jak zajistit záchrannou síť, která lidem umožní žít naplňující soukromý život. Odpůrci tohoto systému jej označují za nedostupnou variantu, která lidi odrazuje od práce.
Finsko už to zkusilo
V roce 2017 se o podobný experiment pokoušelo také Finsko. „Klíčovým smyslem celé akce bylo zjistit, zda nezaměstnaní budou motivováni najít si práci i přesto, že už určitý příjem, tentokrát ve výši 560 eur měsíčně, garantován mají,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kritici tehdy varovali, že finanční jistota bude nezaměstnané odrazovat od práce. „Pokud by ve Finsku zjistili, že garantovaný příjem nezaměstnané od hledání práce neodrazuje, byl by to významný argument ve prospěch jeho zavádění,“ dodává Kovanda.
Možnost nepodmíněného základního příjmu má své stoupence i v Česku. Patří k nim poslanec ODS Vlastimil Tlustý nebo Iniciativa evropských občanů za nepodmíněný základní příjem, která usiluje o šíření myšlenky zaručeného příjmu a jeho projednání v Evropském parlamentu.
České orgány se problematice nepodmíněného základního příjmu momentálně nevěnují. „Odborné diskuse k tomuto tématu probíhají zejména na akademické úrovni. Pokud jde o příjmy obyvatel, pracuje Ministerstvo práce a sociálních věcí s instituty minimální mzdy, průměrné mzdy a zaručené mzdy,“ uvedla Michaela Buchtová z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Důchody na polovině
Tento příjem by mohl nahradit existující systém sociálního zabezpečení. „Idea nepodmíněného příjmu spočívá ve zrušení systému sociálních dávek i důchodů. Místo něj by se zavedla jedna jediná dávka, pro všechny totožná. V českém kontextu by tedy Petr Kellner či Andrej Babiš, pobírali stejnou dávku jako bezdomovec z pražského Hlavního nádraží,“ okomentoval to Kovanda.
Podle něj by zavedení zaručeného příjmu znamenalo snížení důchodů. „Na základní příjem prostě nemáme, a ještě dlouho mít nebudeme. Vezměme si třeba starobní důchodce. Ti letos pobírají průměrně zhruba 14 400 korun měsíčně. Pokud by byl zaveden garantovaný příjem, klesne jejich důchod zhruba na 6000 korun měsíčně,“ říká.
Pokud by byly starobní důchody ponechány na současné úrovni, musely by se zrušit ostatní sociální dávky. „V takovém případě by základní příjem všech dospělých, kteří ještě nemají nárok na starobní penzi, dosahoval jen zhruba tří tisíc korun měsíčně. Invalidé, vdovy a sirotci by si dramaticky pohoršili,“ myslí si Kovanda. Zavedení zaručeného příjmu by podle něj také přineslo nutnost zvýšit daně.
