Německo bojuje pokutami proti nenošení roušek, ty teď zavádí celá Paříž

Za porušení povinnosti nosit roušku by mohla v Německu hrozit pokuta nejméně 50 eur (přes 1300 Kč). Vyplývá to z návrhu závěrů dnešní schůzky kancléřky Angely Merkelové s premiéry jednotlivých spolkových zemí. Podle agentury DPA chce ústřední vláda kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem upustit od dalšího uvolňování opatření proti šíření viru. Velké veřejné akce by tak měly být zakázané až do konce roku.

Kancléřka Angela Merkelová se poprvé od června schází s ministerskými předsedy šestnácti spolkových zemí, aby jednala o dalším postupu v boji proti koronaviru. Zabývat se budou zejména otázkou, zda je možné se vracet k pravidlům platným na celoněmecké úrovni v situaci, kdy v uplynulých týdnech každá ze spolkových zemí přijala vlastní opatření proti šíření nákazy.

Z navržených závěrů pro jednání, které má k dispozici agentura DPA, vyplývá, že spolková vláda chce prodloužit zákaz velkých hromadných akcí do konce tohoto roku. Týkat by se to mělo například koncertů, sportovních utkání s diváky či festivalů. Výjimku by měly dostat oblasti s nízkým počtem nakažených. Bude ale nutné zajistit, že účastníci pocházejí jen z daného regionu. Podle aktuálních nařízení vyprší zákaz hromadných akcí na konci října.

Nošení roušek bude kvůli šíření koronaviru povinné v celé Paříži. Oznámil to ve čtvrtek francouzský premiér Jean Castex, informovala agentura AFP. Nevyloučil přitom, že by se povinnost zakrývat si na veřejnosti nos a ústa mohla rozšířit i na další velká města. Rozhodný postup vlády je podle Castexe nyní nutný kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirem.

Dosud se roušky musely v Paříži nosit jen na některých rušných ulicích a náměstích a na některých místech hojně navštěvovaných turisty. Na seznamu byl například pahorek Montmartre či nábřeží Seiny. Nyní se má opatření rozšířit na celé hlavní město.

Španělsko v úterý zaznamenalo přes 7 tisíc nových případů nákazy, v přepočtu pozitivních případů na obyvatele tak překonalo Spojené státy. Většina případů nadále připadá na Madrid a okolí hlavního města, informuje web EU Observer. Počet nakažených v zemi přesáhl 420 tisíc, počet obětí je pak těsně pod 29 tisíci. Španělsko ale netrápí pouze rostoucí čísla týkající se pandemie, ale také uvadající ekonomika.

Nezvyklý pohled se nabízí v jinak turisticky oblíbených oblastech jako jihošpanělská Costa del Sol nebo okolí města Benidorm na Costa Blanca. Běžně zaplněné pláže a města jsou teď podle prezidenta místní asociace hotelů Luise Callejóna prázdné. „Costa del Sol je prakticky prázdná. Turisté z ciziny tady tvoří kolo 70 procent klientů, velká část z nich jsou Britové,“ cituje Callejóna deník Daily Express. Podle Callejóna hrozí, že se až čtvrtina hotelů na Costa del Sol po této turistické sezoně uzavře. Pokles počtu turistů by měl pak podle nejčernějších prognóz dosáhnout koncem roku až 78 procent.

Ani nepříznivá epidemiologická situace ale nezabrání pořádání tradiční koridy, která se o víkendu zřejmě uskuteční ve městě Alcalá nedaleko Madridu, píše el Diario. Povolilo to totiž vedení madridského regionu, který přitom v posledních dnech hlásí nejvyšší denní nárůst nakažených koronavirem v zemi. Býčí zápasy, které se mají konat od pátku do neděle, se ale radnici nelíbí, jejich organizaci totiž nedoporučila.

Organizátoři ale slíbili, že brány arény otevřou o dvě hodiny dříve, aby diváci mohli usedat do hlediště postupně. Fanoušci koridy budou vyzváni, aby se „neshlukovali“ a budou mít k dispozici dezinfekční gely. Pro diváky, kterých může podle pravidel regionální vlády dorazit jen 75 procent kapacity stadionu, tedy až 6375 lidí, budou samozřejmostí roušky, které jsou povinné na veřejnosti v celém Španělsku, informoval El País.

Roste zájem o vlastnictví portugalského pasu, informuje deník Portugal Resident. Podle údajů portugalského imigračního úřadu si o portugalské občanství loňský rok zažádalo více než 74 tisíc lidí, což je nejvíce od roku 1976. Tradičně nejvíc nových občanů pochází z Brazílie, což úřady vysvětlují kulturní blízkostí obou zemí. Loňský rok si tak o portugalský pas zažádalo celkem 22 929 Brazilců.

Druhou největší přistěhovaleckou skupinou se minulý rok stali občané Izraele, těch si o portugalské občanství zažádalo celkem 18 433. S velkým odstupem pak následují přistěhovalci z Kapverd (6472), Angoly (2933), Ukrajiny (2738), Guiney Bissau (2538) a Turecka (1629). Větší zájem zaznamenaly úřady také u občanů Indie a Nepálu, těch žije v zemi okolo osmnácti, respektive sedmnácti tisíc. Vzrostl i počet žadatelů o azyl, kterých loni bylo 1849, což je nejvíce od roku 2015. Naopak osob se statusem uprchlíka ubylo, přiznán byl 183 osobám oproti 286 v roce 2018.