Článek
Potíže uprchlíka poznala po útěku z komunistického Československa na vlastní kůži. Teď Irena Petzoldová v Německu sama pomáhá běžencům. Její klienti jsou přitom z velké části lidé, kteří mají za sebou nejen dramatický útěk z válečné zóny, ale často také těžko představitelné peklo systematického mučení.
„Někteří jsou agresivní, nemohou spát, budí se i desetkrát za noc. Pobyt v hromadných ubytovnách je pro ně další utrpení,“ říká v rozhovoru pro Seznam. Traumatizovaný je přitom podle statistik téměř každý druhý uprchlík. Psychoterapie je dlouhá a nákladná, velká část ze statisíců lidí, kteří prošli před příchodem do Německa válečnými hrůzami, je proto odkázaná na antidepresiva a jiná psychofarmaka.
Migrace jako klíč k voličským hlasům
Uprchlíků sice aktuálně přichází do Německa velmi málo, přesto se z migrace zejména v závěru kampaně před nedělními volbami opět stalo téma číslo jedna. V jediném televizním předvolebním duelu mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem se o uprchlících mluvilo skoro hodinu. Nahrává to především Alternativě pro Německo, protiimigrační straně, která po volbách zřejmě poprvé vstoupí do Spolkového sněmu.
Země se stále teprve vzpamatovává z uprchlické vlny, která vyvrcholila v létě a na podzim 2015. Do Německa přišlo od ledna 2015 zhruba půldruhého milionu lidí. Zhruba třetina přitom získala přinejmenším dočasné povolení k pobytu. Přibližně stejný počet migrantů ale při žádosti o azyl neuspěl a teoreticky by je měla čekat deportace do země původu. Odsunování se ale většinou protahuje a je také terčem kritiky. Řada odborníků, včetně Ireny Petzoldové, protestuje zejména proti deportacím do Afghánistánu, který Německo oficiálně považuje za bezpečnou zemi. Podle psycholožky českého původu se ale odsunutí do země, ovládané zčásti radikály z hnutí Tálibán, rovná úřady posvěcené vraždě.
Rozhovor s ženou, která už několik let stojí v první linii snah Německa o pomoc uprchlíkům, si poslechněte ve videu nad článkem.
Německé volby pak sledujeme v on-line reportáži: