Jak mohlo vůbec takhle pršet? Německé záplavy zaskočily vědce

V částech spolkových zemí Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko spadlo během 48 hodin až 148 litrů srážek na metr čtvereční. Obyčejně tam přitom naprší asi 80 litrů za celý červenec. Záznamy dosavadních rekordů ve srážkách byly přepsány na rozsáhlém území povodí Rýna.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejvýraznější z více než desítky rekordů ve srážkách přepsal ten minulý v hodnotě 95 milimetrů vody během 24 hodin na 154 milimetrů. „Jsem překvapen, o kolik byl rekord překonán,“ řekl podle Guardianu klimatolog a hydrolog Dieter Gerten z německého Postdam Institutu, který se zabývá zásadními vědeckými otázkami v oblasti globálních změn, dopadů na klima a udržitelného rozvoje. „Zdá se, že nejsme jen nad normálem, ale spíš v doménách, které jsme – co se týče rozsahu a rychlosti – neočekávali,“ dodal Gerten.

Gerten, který vyrůstal v jedné z vesnic v postižené oblasti, dodal, že například i loni došlo v létě k silným lijákům, ale nepostihly ani zdaleka tak velkou plochu. „Událost z tohoto týdne je pro tento region absolutně netypická. Trvala moc dlouho a zasáhla moc velkou oblast,“ řekl.

Podle mluvčího německé meteorologické služby Andrease Friedricha na některých místech napršelo nejvíce za více než 100 let, řekl to CNN.

Jako „něco zcela neobvyklého“ popsal povodně televizi WDR jeden z úředníků pro životní prostředí ze Severního Porýní-Vestfálska s tím, že daný region se s podobným počasím potýká téměř výhradně v zimě.

„Toto je nová normalita,“ řekl podle Deutsche Welle další odborník, meteorolog z Univerzity v Lipsku Johannes Quaas, podle kterého definice „normálního počasí“ prochází proměnou kvůli klimatické změně.

Tu jako příčinu už přímo označili němečtí politici včetně například ministra vnitra Horsta Seehofera nebo premiéra Dolního Saska Stephana Weila.

Do souvislosti s klimatickou změnou povodně dává například i britský Guardian, který mimo jiné připomíná nedávnou vlnu veder v USA a Kanadě a výrok vědce z University of California v Los Angeles Daniela Swaina, podle kterého se dostáváme do doby, kdy se extrémy počasí stanou běžnými.

Vědci jsou ale při spojování aktuálních záplav se změnou klimatu zatím zdrženliví. I když jsme takových výroků někdy svědky, jednu konkrétní událost či živelnou pohromu podle Aleše Fardy z oddělení klimatického modelování na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nelze nikdy spolehlivě spojit s klimatickou změnou. Klimatická změna je všudypřítomná a její vliv lze sledovat pouze statisticky, čili například víme, že katastrofy kvůli změně klimatu mohou být častější nebo intenzivnější, ale pokud máme jednu konkrétní katastrofu, nikdo nemůže s jistotou říct, že ji přímo způsobila změna klimatu, vysvětlil Farda Seznam Zprávám.

Faktem nicméně je, že změna klimatu obecně k takovým projevům extrémního počasí, jako jsou současné povodně v Německu, Belgii a dalších zemích, přispívá a vědci se shodují, že se problém bude prohlubovat.

„Očekáváme, že kvůli klimatické změně budou všechny hydrometeorologické extrémy ještě extrémnější. To, co vidíme v Německu, je obecně s tímto trendem konzistentní,“ řekl na toto téma šéf evropské Služby pro změnu klimatu Copernicus Carlo Buontempo.