Strana Merkelové dopadla nejhůř od roku 1949. Vyhrála SPD

Do Bundestagu se podle výsledků dostalo celkem šest kandidujících uskupení. Čísla naznačují řadu možných vládních koalic, které se ale neobejdou bez účasti Zelených a liberální FDP. Lídr SPD Olaf Scholz i jeho rival Armin Laschet (CDU/CSU) už prohlásili, že budou usilovat o složení vlády. Kancléřem se stane ten, kdo z nich bude úspěšnější ve vyjednávání o koalici.

Výsledky z pondělního rána:

Exit poll agentury Infratest dimap pro veřejnoprávní ARD předpověděl v 18 hodin ihned po izavření volebních místností remízu s výsledkem 25 procent pro oba hlavní rivaly. Podle jiného průzkumu pro stanici ZDF vyhráli volby sociální demokraté s 26 procenty, za nimi jsou s odstupem dvou procentních bodů křesťanští demokraté z CDU/CSU.

Podle aktualizovaných dat, která postupně zveřejňovala ARD, vedli stále sociální demokraté a postupně svůj náskok na CDU/CSU zvyšují. Také ZDF svoje odhady upřesňovala a SPD podle nich vedla nad CDU/CSU. Nakonec podle celkových výsledku skutečně zvítězili sociální demokraté.

První exit polls zveřejnila německá média ihned po uzavření volebních místností. Jde o odhady volebních výsledků založené na dotazovaní přímo u volebních místností v den voleb. Exit polls bývají v Německu přesné, finální výsledky se ale mohou lišit, obzvlášť při těsných rozdílech mezi stranami. Komentátoři upozorňují, že letošní volby jsou navíc těmi nejnapínavějšími a nejméně předvídatelnými za poslední desítky let.

Možných koalic je vícero. Podle výsledků sice nebude možné složit většinovou levicovou koalici SPD se Zelenými a Die Linke. Olaf Scholz z SPD by ale mohl složit koalici se Zelenými a FDP. Stejnou trojkoalici by mohl sestavit i lídr CDU/CSU. Matematicky možné, i když politicky nepravděpodobné, je i opakování velké koalice CDU/CSU a SPD.

Obě strany s vyrovnaným počtem hlasů uvedly, že chtějí v pondělí jednat o společné vládě se Zelenými a FDP. Lídr liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner nicméně už v neděli navrhl, aby jednání začalo nejprve schůzkou FDP se Zelenými, kde si mají menší strany ujasnit priority.

Pro CDU znamená zisk kolem 24 procent hlasů nejhorší volební výsledek od roku 1949. Předseda CDU Laschet v neděli vpodvečer řekl, že s výsledkem spokojený není, bude ale bojovat o vládu pod jeho vedením. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici tří stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. „Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy,“ řekl mimo jiné. V úvodu poděkoval končící kancléřce Angele Merkelové z CDU.

Spokojenější byl už v neděli Olaf Scholz, jehož SPD odhady celý večer favorizovaly. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

Spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková v povolebním projevu uznala chyby, kterých se v kampani dopustila. „Chtěli jsme více,“ cituje ji ČTK. „Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám,“ řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.

Sčítání hlasů sečtených volebních obvodů a pak postupná aktualizace dat, stejně jako při sčítání českých parlamentních voleb. V 20:15 začala hodinová televizní debata lídrů politických stran, ve které se Scholz i Laschet oba přihlásili ke kancléřskému úřadu.

Konečné výsledky měly být zveřejněny zhruba o půlnoci, nakonec to bylo až v pondělí ráno. Rychlost sčítání a také konečné výsledky letos mohly výrazněji ovlivnit korespondenční hlasy. Voliči volili kvůli pandemii covidu-19 poštou častěji než dříve.

Volební účast se podle prognóz pohybuje mezi 76 a 77 procenty. Při posledních volbách v roce 2017 činila 76,2 procenta.

Poslední průzkumy před volbami naznačovaly vedení sociální demokracie v čele s kandidátem Olafem Scholzem, zároveň v nich mírně posilovala CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem. Rozdíl mezi stranami byl těsný, šlo jen o několik procentních bodů.

Třetí pozici drželi Zelení, vyrovnaná pozice byla u liberální FDP a populistické AfD. Na hranici vstupu parlamentu se pohybovala levicová Die Linke. Velkým tématem letošní kampaně bylo zastavení klimatických změn, dalšími pak například minimální mzda, důchody, bydlení a ekonomika.