Němci zopakovali nabídku pomoci, léčili už Francouze a Italy

Představitelé Karlovarského kraje i tisíce lidí v petici už týdny vyzývají vládu, aby domluvila převozy pacientů z fatálně přetížených nemocnic v Chebu, Sokolově a Karlových Varech do Bavorska a Saska. Mezistátní pomoc totiž není v kompetenci krajů, ale kabinetu. Naposledy krajští politici vyzvali vlády k jednání v otevřeném dopise tento pátek. České Ministerstvo zdravotnictví ovšem věc opakovaně odmítlo s tím, že raději využije kapacity tuzemských nemocnic.

Sanitky tak jezdí ze severozápadních Čech do stovky kilometrů vzdálených menších nemocnic ve Středočeském nebo až Jihočeském kraji. „Pomáhají malinkaté špitálky, jako jsme my, okresní nemocnice - Klatovy, Beroun, Kutná Hora, Litoměřice, Roudnice. Malinké špitálky, které nám pomáhají a berou pár lidí,“ vyjmenoval ve čtvrtek v rozhovoru pro Českou televizi primář interního a covidového oddělení Nemocnice Sokolov Martin Straka.

Spolupráce se podle něj v posledním týdnu zlepšila, pomoci se prý ale nedostává od velkých fakultních nemocnic. „Německo se svého času nabízelo, je to logická volba, je to špitál 10 kilometrů za hranicemi,“ dodal k možnosti převozů pacientů do Bavorska a Saska.

Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý minulou neděli na ČT řekl, že převozy by byly jen symbolickým gestem, protože z jednání s Německem vyplynulo, že můžou pro české pacienty nabídnout minimum lůžek. Jinak ale mluví německý velvyslanec v Česku Christoph Israng.

Nabídku pomoci zopakoval v aktuálním rozhovoru pro Deník N. „Nedostali jsme žádnou oficiální žádost, abychom převzali české pacienty s covidem. Pokud bychom ji obdrželi, posoudili bychom každý jednotlivý případ a vyšli vstříc. Nabídka pomoci, jak ji už na podzim formulovalo Bavorsko i Sasko, samozřejmě nadále platí,“ uvedl německý diplomat.

Israng upozornil na to, že i německé nemocnice u hranic s Českem jsou vytížené, ale z německé strany prý neexistuje žádné omezení počtu pacientů, které bychom byli ochotni přijmout. „V každém jednotlivém případě bychom ověřovali, která nemocnice je pro konkrétního českého pacienta s covidem nejvhodnější. Není předem dáno, že to musí být nemocnice v těsné blízkosti českých hranic,“ dodal velvyslanec.

O přijetí až stovky českých pacientů mluvil Israng už loni na podzim. Převoz pacientů s covidem do nemocnic v zahraničí by úplně výjimečné nebylo. Evropská unie dokonce na přeshraniční převoz pacientů, vybavení a personálu uvolnila 220 milionů eur (šest miliard korun).

Německo už tímto způsobem pomohlo hned několika státům. Na jaře do země zamířili pacienti ve vážném stavu z Itálie i na 130 nemocných z francouzského pohraničí. Při podzimní druhé vlně se v Porýní a Sársku léčily desítky pacientů z Belgie, Nizozemska a francouzského regionu Grand Est. Minulý týden německá armáda vyslala lékaře na pomoc do nemocnic v Portugalsku.

Pomoc nabídl Berlín loni na podzim i Polsku. „Tam, kde národní zdravotní možnosti dosahují svých hranic, je naší povinností udělat všechno, abychom si navzájem pomohli,“ napsal spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier v dopise prezidentu Andrzeji Dudovi. Bylo to v situaci, kdy na polské zdravotnictví tvrdě dolehla druhá pandemická vlna a v médiích se opakovaly zprávy o zaplněných nemocnicích a bezradných sanitkách, které vozily po Varšavě pacienty od nemocnice k nemocnici i několik hodin. Pomoc pro případ potřeby nabídla spolková země Braniborsko.

Polské ministerstvo zdravotnictví německou nabídku pomoci odmítlo. „Máme dostatečné množství lůžek i ventilátorů. V tuto chvíli jsme soběstační, takovou pomoc Polsko nepotřebuje,“ řekl náměstek Waldemar Kraska. Podobně se pak vyjádřil i šéf polské diplomacie Zbigniew Rau.

Jinak to ale podle polské verze serveru Deutsche Welle viděli polští komunální politici. O pomoc totiž své německé partnery požádaly zastupitelstva z Lubuského, Velkopolského i Mazovského vojvodství a také Vratislav. Nejčastěji se žádalo o ventilátory, kyslíkové lahve, remdesivir, respirátory a rukavice.